Blesk je jedním z nejúžasnějších a nejmocnějších přírodních jevů. Průměrný blesk obsahuje asi 5 miliard joule (5 GJ) energie, což odpovídá energii uvolněné při výbuchu 1 tuny TNT. Tento přírodní jev působí svou krásou a fascinuje svou silou. Zde jsou některé zajímavé skutečnosti o blescích.
Blesky jsou častým jevem na naší planetě. Vědci odhadují, že na Zemi:
- Ročně: asi 3 miliardy zásahů bleskem
- Deně: přibližně 8 milionů zásahů
- V sekundě: asi 100 blesků
Vlastnosti blesků se značně liší. Průměrná délka blesku je asi 30 mikrosekund, ale může trvat od několika mikrosekund až po několik sekund. Proud v blesku může dosahovat mezi 10 000 a 200 000 ampér, a napětí se pohybuje mezi 100 miliony a 1 miliardou voltů. Nejdelší zaznamenaný blesk byl roku 2018 registrován v Brazílii - táhl se na vzdálenost 709 kilometrů.
Síla blesku ve číslech
Abychom lepěji ilustrovali energii v průměrném blesku, porovnejme ji s energetickou spotřebou 20 běžných elektrických zařízení:
- Chladnička: 3,8 let provozu
- Televize (LED): 5,7 let provozu
- Pračka: 1,1 let provozu
- Mikrovlnná trouba: 7 měsíců provozu
- Klimatizace: 3,5 měsíce provozu
- Rychlovarná konvice: 3,5 měsíce provozu
- Počítač (stolní): 2,9 let provozu
- Notebook: 11,4 let provozu
- Chytrý telefon (nabíjení): 114 let provozu
- Vysavač: 7 měsíců provozu
- Elektrický sporák: 3,5 měsíce provozu
- Myčka: 4 měsíce provozu
- Žehlička: 7 měsíců provozu
- Fén: 4 měsíce provozu
- Elektrický kartáček na zuby: 570 let provozu
- Stolní lampa (LED): 57 let provozu
- Kávovar: 7 měsíců provozu
- Herní konzole: 3,8 let provozu
- WLAN router: 57 let provozu
- Elektrický ohřívač vody: 1,75 měsíce provozu
Tyto čísla jasně ukazují, jak obrovská je energie obsažená v blesku.
10 zajímavých faktů o blescích a lidech
- Roy Sullivan, americký strážce přírody, přežil za 35 let sedm zásahů bleskem, což ho učinilo rekordmanem v přežití blesků.
- V roce 1963 zasáhl blesk letadlo Pan American Boeing 707 letící přes Maryland. Blesk zapálil benzínové výpary v nádrži, což vedlo k explozi a pádu letadla. Tento incident byl katalyzátorem pro vývoj nových standardů bleskové ochrany letadel.
- V roce 2019 zasáhl v Polsku blesk skupinu turistů na vrcholu hory Giewont, přičemž zemřelo 4 lidí a přes 100 bylo zraněno.
- Blesky mohou na kůži obětí zanechat unikátní vzory známé jako "lichtenbergovy figury".
- Blesky mohou v písku vytvářet skleněné trubice známé jako fulgurity. Tyto přírodní útvary mohou dosahovat délky několika metrů a vznikají okamžitým roztavením písku při zásahu bleskem.
- V roce 2016 zabil blesk v Norsku celé stádo 323 sobů, čímž se stal největší bleskem způsobenou masovou smrtí zvířat.
- Existuje jev "sekundárního zásahu", kdy člověk dostane úder z objektu zasaženého bleskem, i když je od něj až 100 metrů daleko.
- Pravděpodobnost, že člověk bude v průběhu života zasažen bleskem, činí v USA přibližně 1 ze 15 300, podle údajů Národní služby pro počasí. Toto riziko se liší v závislosti na geografické poloze a životním stylu.
- Přežije asi 90% lidí zasažených bleskem. Mnoho přeživších však trpí dlouhodobými zdravotními problémy, včetně neurologických poruch, potíží s pamětí, chronických bolestí a posttraumatických stresových poruch.
- Empire State Building v New Yorku je průměrně zasažen bleskem 23krát za rok. Budova byla speciálně navržena jako blesková ochrana, aby chránila okolní budovy a lidi před zásahy bleskem.
Jak vznikají blesky
Blesky vznikají složitými procesy v atmosféře během bouřky. Tento proces lze zjednodušeně popsat následovně:
- V bouřkové oblačnosti dochází k oddělení elektrických nábojů. Horní část oblaku je kladně nabitá, dolní záporně.
- Odveta rozdílu potenciálu mezi různými částmi oblaku nebo mezi oblakem a zemí se vzduchový průraz elektricky nabije.
- Nejprve se vytvoří slabě svítící kanál (vodivý blesk), který připravuje cestu pro hlavní výboj.
- Silný elektrický výboj proudí tímto kanálem, který vidíme jako jasný blesk.
- V kanálu blesku se rozšíří do extrémních teplot ohřátý vzduch a vytvoří tlakovou vlnu, kterou vnímáme jako hrom.
Blesky jsou úchvatným divadlem a mocným přírodním jevem, který hraje důležitou roli v atmosférických procesech našeho planety. Výzkum blesků nám pomáhá lépe porozumět fyzice atmosféry a klimatickým procesům a vyvíjet efektivnější metody ochrany před tímto nebezpečným, ale fascinujícím přírodním jevem.