Předvolební nastavení v Adobe InDesignu je zásadní pro přizpůsobení pracovního prostředí podle vašich potřeb. Ať už jde o jednotky, mřížku, barvy nebo umístění uložení - s správnými nastaveními můžete pracovat efektivněji a přesněji. V tomto tutoriálu vám ukážu, jak postupně nakonfigurovat nejdůležitější předvolby, abyste zajistili plynulý pracovní postup. Pojďme na to a vylepšeme vaše zkušenosti s InDesignem!
1. Základní informace
Adobe InDesign nemá z výchozího nastavení optimální předvolby pro každého. To ani nemůže, protože uživatelé přizpůsobují své předvolby svým osobním potřebám a požadavkům své práce. S předvolbami máte možnost řídit chování InDesignu s jeho funkcemi, nástroji a ovládacími prvky a i jeho vzhled.
V tomto tutoriálu vám ukážu, jak můžete optimálně změnit předvolby v InDesignu podle svých osobních potřeb a co byste měli vědět a co si uvědomit při tomto procesu.
Rozlišení mezi nastaveními programu a nastaveními dokumentů
InDesign má tu vlastnost, že rozlišuje mezi absolutními nastaveními programu a dokumentově specifickými nastaveními.
Pokud je otevřený dokument a změníte předvolby přes nabídku Úpravy, pak se změny vztahují pouze na tento dokument! Když zavřete dokument a vytvoříte nový, budete znovu pracovat s výchozím nastavením programu. Vaše předchozí změny nebudou brány v úvahu v novém dokumentu.
To má smysl, protože dokumentově specifická nastavení, jako je velikost vaší základní sítě a stránková sít, jazykové nastavení nebo způsob uvozovek, se mohou lišit od dokumentu k dokumentu.
Platí tedy: Absolutní změny v předvolbách provádějte vždy, když není otevřen žádný dokument! Při speciálních požadavcích v dokumentu upravte nastavení při otevřeném dokumentu.
Obnovení předvoleb
Při spuštění InDesignu stiskněte zkratku Ctrl+Shift+Alt. Objeví se dotaz, zda chcete smazat soubor s předvolbami. Můžete tuto akci potvrdit, pokud chcete obnovit výchozí stav předvoleb InDesignu po instalaci.
Alternativně můžete ihned na začátku zkopírovat soubor s vašimi předvolbami do jiné složky.
V adresáři C:\Users\aktuellerBenutzer\AppData\Roaming\Adobe\InDesign\Version 8.0\de_DE\ jsou v souboru "InDesign Defaults" (na Windows 7) uloženy všechny předvolby. Tento soubor můžete zachovat v původním stavu na externím úložišti. Zároveň si zachováte všechna vaše provedená nastavení předvoleb, takže při nové instalaci budou všechna předvolená nastavení stačit pouze zpět zkopírovat do tohoto adresáře. Pokud by InDesign již nešel správně spustit, pomůže nahrazení původního souboru s předvolbami souborem s upravenými nastaveními.
Nastavení výchozí písma
Předtím než začnete správně pracovat v dialogovém okně Předvolby, nejprve upravte své výchozí písmo. Například pro práci s Myriad Pro by měla být tato písma nastavena jako výchozí pro vytvoření nového dokumentu. Zvolíte Textový nástroj a v Ovládacím panelu nástrojů vyberete formát textu, který automaticky patří k firemnímu designu vydavatelství, např. Myriad Pro s velikostí 12 bodů.
Od této chvíle bude Myriad Pro nastavena jako výchozí při vytváření nových dokumentů při použití vašeho Textového nástroje.
Rekomendované nastavení InDesignu
Nemáte otevřený žádný dokument a nyní chcete upravit absolutní, tedy programově široká nastavení. Tato předvolení můžete otevřít pomocí zkratky Ctrl+K nebo pomocí nabídky Úpravy>Předvolby. Následující text vysvětluje všechny možnosti nastavení v InDesignu a poskytuje tipy a rady pro případné odchylky od výchozích nastavení.
2. Obecné
V záložce Obecné v dialogovém okně Předvolby programu Adobe InDesign lze kontrolovat chování číslování stránek, načítání a vkládání písem a úpravu objektů.
Pod Číslování stránek jsou k dispozici číslování oddílů a absolutní číslování. Rozdíl mezi nimi spočívá v tom, že u absolutního číslování začínají čísla stránek vždy na čísle 1 v Panelu stránek, zatímco u číslování oddílů se čísla stránek vždy řídí skutečným číslem stránky v tištěné verzi.
Malý příklad:
Online magazín Commag o úpravě obrázků od PSD-Tutorials.de je obvykle seskupen do jednoho souboru. Každý editor pracuje na své části v INDD souboru finálního (knížního) souboru. Může být užitečné, pokud si editor vybere absolutní číslování stránek. Takže v panelu stránek bude mít vždy číslování začínající od 1, což mu usnadní, pokud je číslo stránky určeno pro určitý počet stránek. Důležité je však, že ve všech layoutových souborech v InDesignovém knižním dokumentu musí být opět propagace čísla stránky.
V případě číslování oddílů je číslování vždy stejné, jaké bude v exportovaném PDF dokumentu a jaké bude vidět v číslování stránek přímo na tiskovém archu. Takže může být situace, že soubor InDesignu, který je uprostřed Commagu, začne s číslem stránky 43 ve panelu stránek. Pokud neprovádíte specifické úpravy layoutu omezené na daný počet stránek a potřebujete rychlou kontrolu aktuálního počtu stránek, měli byste ponechat výchozí nastavení u číslování oddílů.
Při exportu PDF jsou vkládány písma, aby byl PDF soubor správně zobrazen - i když počítač, na kterém je otevřen, nemá toto písmo nainstalováno. Písma OpenType a TrueType mohou být velmi rozsáhlá a obsahovat mnoho výzdobných a speciálních znaků kvůli národnímu užívání apostrofů.
Ukázka glyfů pro Myriad Pro. Panel s glyfy zavoláte zkratkou: Alt+Shift+F11 nebo přes menu Okno>Schriften a Tabellen>Glyphen.
Počet glyfů může dosáhnout až tisíců. Glyf je podle definice Wikipedie "grafické zobrazení písmenne, například písmene, slabiky, ligatury nebo části písmene. Glyf tvoří grafickou jednotku." Jinými slovy, glyfy jsou různé zobrazení stejného znaku.
Jelikož se celý zájem o glyfy vkládá do souboru, velikost souboru by byla neúměrně zvětšena.
Například písmo Times New Roman má samo o sobě stovky glyfů pro interpunkci. Proto je rozumné nechat automaticky vytvořit skupinu pod 2 000 glyfů, která vypíše skutečně použité glyfy. Tím se velikost souboru omezí na reálnou úroveň a nebude zbytečně zvýšena.
V oblasti Úprava objektu se nachází přednastavené zaškrtávací políčko, které brání výběru uzamčených objektů. To má smysl, protože často existují grafiky, jejichž přesný vzhled v dokumentu má být statický. S aktivovaným políčkem zajistíš, že během layoutování nebudou uzamčené prvky na stránce omylem upraveny. Pokud je zaškrtávací políčko deaktivováno, uzamčené objekty nelze posunout, ale je možné měnit barvu plochy a obrysu, průhlednost a tloušťku obrysu.
S klávesovou zkratkou Ctrl+L, v panelu Stránky (symbol zámku) nebo v nabídce Kliknutím pravým tlačítkem myši>Uzamknout můžeš uzamknout objekty. Nyní - díky aktivovanému zaškrtávacímu políčku v Předvolbách - nejsou tyto objekty již možné vybírat. Pokud chceš objekty opět odemknout, můžete tak učinit v Panelu vazeb, jednoduše kliknutím na zámek pro odemčení prvku stránky.
Příklad: Symbol učebního programu na obalu DVD pro naše výukové DVD musí být vždy přesně umístěn na tomto místě. Nesmí být posunut, nesmí dostat obrys ani jiné efekty. Proto je tento prvek uzamčený a díky přednastavenému zaškrtávacímu políčku pro Uzamknutí vybraných objektů se nedá vůbec vybrat.
Při škálování může být nastavení Použít na obsah ponecháno. Znamená to, že při změně velikosti rámu - například rámu textu prostřednictvím Ovládacího panelu nebo v menu Objekt>Změnit velikost - se obsah rámu přizpůsobí. Oba hodnoty, jak rám, tak obsah, jsou po změně velikosti udány jako 100 procent.
Aktivováním radiového tlačítka Přizpůsobit procento změně velikosti se po změně velikosti rámu objeví rám s odpovídajícím novým procentuálním změřením. Velikost textu získá dvě hodnoty: původní a v závorce novou aktuální. Uživatel tak stále může vidět původní informace o prvku stránky.
V tomto příkladu byl rámeček textu změněn. Dříve 24bodové písmo je nyní pouze 22bodové.
InDesign občas poskytuje uživateli varování, která lze potlačit zaškrtnutím zaškrtávacího políčka Nezobrazovat znovu. Tlačítkem Obnovit všechny varovné dialogové okna můžete opět zobrazit varování, která nejsou zobrazena, pokud InDesign zjistí problém souboru nebo nastavením.
3. Uživatelské rozhraní
V záložce Uživatelské rozhraní v Předvolbách programu Adobe InDesign můžete upravit ovládání rozhraní InDesignu.
V první skupině pro Ukazatele a gesta jsou čtyři možnosti předvolby: Pole Popisek pod možnostmi pro Ukazatele a gesta udává, zda má být při najetí myši zobrazena konkrétní informace o aktuálně používaném nástroji nebo panelu, na který se myš nachází. Ti, kteří ovládají InDesign již v rukávu, mohou program používat i bez tipů. Všichni ostatní by si měli tipy zobrazit jako milé kousky, abychom se správným označením a funkcí nástrojů a panelů, a pokud jsou dostupné, příslušným zkratek.
```
V poli Možnosti můžete provést nastavení pro přesunutí obrazových prvků. V závislosti na hardwarovém vybavení může být užitečné upustit od kvality při použití nástroje Ruka (pomocí Alt+mezerník) při posunování zobrazení. Pokud máte výkonný počítač, měli byste ponechat vyšší kvalitu při použití nástroje Ruka, aby se texty a obrázky nezšedly. Pozice regulátoru uprostřed zšedí obrázky, pozice vlevo texty a obrázky při pohybu s nástrojem Ruka.
Dynamická aktualizace obrazovky řídí zobrazení skryté části obrázku v rámci, pokud transformujete obrázek v rámci pomocí nástroje Přímý výběr. S aktivovanou možností Okamžitě se skrytá část obrázku zobrazí s lehkou průhledností. Při volbě Zpožděně se zobrazí s mezerou, u možnosti Nikdy zůstane skrytá část obrázku zcela skrytá a je označena pouze hnědým rámečkem v jeho ohraničení.
4. Vstup
V tomto registru můžete ovlivnit chování textu při zadávání, posunu a obtekání, tedy při psaní za konec textového bloku.
V prvním bloku naleznete možnosti zadávání:
• Zaškrtávací políčko Použít typografické uvozovky má důležitou funkci regulovat související uvozovky. V Německu jsou dvojité uvozovky typograficky správné s obrazovým 99 vpředu dole a 66 vzadu nahoře. Uvozovky se však zadávají s palcovým znaménkem. Pokud vypnu zaškrtávací políčko pro Použít typografické uvozovky, vždy se zadá to, co je na klávesnici, tedy palcové znaménko místo dvojitých uvozovek při stisknutí klávesy pro palcové znaménko, jednoduché uvozovky jsou obvykle nahoře apod. Není zde žádné automatické rozpoznání, že se klávesy pro otevírání a zavírání uvozovek mají sloučit. Proto je důležité, aby toto zaškrtávací políčko bylo aktivní. Podle nastaveného slovníku přinese funkce také regionální rozdíly do souladu a může také splnit typografické preference, jako jsou francouzské uvozovky Guillemets jako dvojité uvozovky i při německém textu. Stačí jednoduše nastavit v Předvolbách v registru Slovník jako dvojité uvozovky Guillemets a pak – díky aktivovanému zaškrtávacímu políčku Použít typografické uvozovky při stisknutí klávesy pro palcové znaménko obdržíte Guillemets jako uvozovky ve vašem textu.
• Funkce Nástroj pro text přemění rámečky na textové rámečky způsobuje, že kliknutím do rámečku jej můžete okamžitě používat jako textový rámec. Nehraje roli, zda je rámec prázdný nebo obsahuje barvu. Doporučuji deaktivovat zaškrtávací políčko, protože jinak je vždy aktivován stanovený standardní písmo v dokumentu. To je zvláště patrné při exportu balíčku/PDF, kde je toto písmo zohledněno, ačkoliv není nikde napsáno.
Výchozí nastavení přišlo s CS3 s účelem, že toto „chování“ lze deaktivovat. A funkce se také ve skutečnosti nepoužívá, protože umístění textu v rámci obrázku je trochu nepružné a prostě je lepší mít textový a obrazový rámec odděleně v dokumentu a zachovat tak snadné umístění textu na barevném rámečku. Pokud je to žádoucí, oba rámečky lze seskupit pomocí zkratky Ctrl+G. Pokud však chcete použít obrazový rámec jako textový rámec, můžete svůj objekt alternativně otevřít pro text prostřednictvím menu Objekt>Text.
• Zaškrtávací políčko Použít automaticky správnou optickou velikost je důležité pouze pro multi-master písma. Existují písma označená přívlastkem MM v názvu. Jedná se tedy o multi-master písma. Na rozdíl od běžných písem nemají šestice (kurzíva, regular, bold, …), ale nabízejí možnost generovat variace v rozteči, tloušťce linky, optické velikosti apod. Pro layoutové práce se MM-písma nehodí. Jsou v podstatě důležitá pouze v programu Adobe Reader a v Acrobatu, kde jsou používána jako náhradní písmo v případě chybějících písem. Společnost Adobe již multi-master písma dále nevyvíjí, protože nikdy nebyla skutečně úspěšná.
• Aktivované zaškrtávací políčko Vyber řádek třikrát kliknutím umožňuje následující chování při kliknutí do textového pole:
Jednoduché kliknutí: Pozicuje kurzor na místo kliknutí v textu. Dvojité kliknutí: Vybere slovo. Třikrát kliknutí: Vybere řádek. Čtyřikrát kliknutí: Vybere celý odstavec.
Pokud deaktivujete zaškrtávací políčko Vyber řádek třikrát kliknutím, tak při třikrát kliknutí získáte výběr celého odstavce. To je pravděpodobně lepší volbou jako výchozí nastavení. Zaškrtávací políčko by tedy mělo zůstat aktivní.
• Zaškrtávací políčko Pro řádkové mezery použít celé odstavce řídí chování při změnách řádkové mezery v textu. Ve výchozím nastavení je zaškrtávací políčko deaktivováno, což znamená, že lze odstavce odstavcovat velmi flexibilně z řádky na řádku. K úpravě řádkové mezery stačí vždy vybrat konkrétní řádku.
Kdo takovou flexibilitu potřebuje zřídka, může zaškrtávací políčko Pro řádkové mezery použít celé odstavce aktivovat. Pak k úpravě řádkové mezery postačí jeden kliknutí na řádku, abyste mohli úplně upravit odstavec ve výšce řádky. Osobně si myslím, že je to příjemnější, protože ušetří několik kliknutí myší. Proto doporučuji odlišit se od výchozího nastavení a aktivovat zaškrtávací políčko. Dobře vědět: Můžete bez rizika vytvořit v záložce těchto autorů v nástroji kolečko do zaškrtávacího políčka. To neovlivní již existující zlomy!
• Velikost textu výběru je věcí osobního vkusu. Já to mám rád velké a proto v Předvolbách změňuji Střední na Velký. Takto v menu nástroje Ovládacích prvků nebo Textových prvků dobře rozpoznám, jak písmo vypadá. To má smysl zejména proto, že v InDesignu stále není implementováno opravdu rozumné správce písem, podle kterého můžete vytvářet a spravovat oblíbená písma, písma podle typů (s patkami/bez patek) nebo témat (nadpisy/písma letáků/předpisy pro firemní design atd.).
Kdo musí šetřit zdroji, může Ukázat náhled písma také v Předvolbách deaktivovat a tak ušetřit trochu výkonu, který je potřeba pro zobrazení náhledu v menu.
V druhém bloku jsou nastavení pro úpravu textu přetažením a přetažením.
• Zaškrtávací políčko Aktivovat v prezentaci je standardně deaktivováno. Po aktivaci tohoto zaškrtávacího políčka můžete přesunout zvolený text pomocí Tažení a upuštění. Funkčnost poznáte podle toho, že váš kurzor myši získá T při zvoleném textu. Tímto způsobem se vyhnete běžné cestě přes vystřihnout (Ctrl+X) a znovu vložit (Ctrl+V) text. Sám tuto funkci považuji za užitečnou a mám ji aktivovanou, protože píšu přímo do souborů InDesign a nikdy jsem se úplně nenaučil Textový režim. Proto mohu snadno reorganizovat odstavce a textové části v souboru s uspořádáním. Stejně tak mohu snadno kopírovat textové části, když stisknu Alt při tažení před uvolněním tlačítka myši. Všichni, kteří musí pouze vyladit hotový text nebo psát texty pomocí Textového režimu do dokumentu, by měli funkci raději deaktivovat, aby nedošlo k náhodnému přesunu.
• Zaškrtávací políčko Aktivovat v textovém režimu je standardně aktivováno. To umožňuje přesunout text také prostřednictvím Tažení a upuštění v Textovém režimu. Jsou-li obě zaškrtávací políčka aktivní, můžete přenášet text z Textového režimu do Prezentačního režimu a naopak.
Stručně řečeno: Textový režim lze aktivovat pomocí Ctrl+Y a má tu výhodu, že texty mohou být zobrazeny a psány neformátovaně bez předchozího „diktátu rozložení“. Při umístění textu se necháte ničím nenarušovat formáty textu nebo délkou textového rámu. Při zpracování textu musíte nejprve rozšířit textový rámec nebo jej spojit s novým textovým rámem.
V třetím bloku vstupního registru jsou možnosti pro inteligentní odsazení textu.
• Inteligentní odsazení textu je standardně nastaveno a způsobuje, že zadávání textu je zacházeno jako v textovém editoru. Pokud zadávaný text přesáhne konec tvého textového rámece na konci stránky, InDesign automaticky reaguje vytvořením nové stránky a pokračuje s textem v novém textovém rámu s totožným znakovým a odstavcovým formátem. Zní to dobře, ale v praxi to není tak jednoduché. Inteligentní odsazení textu bylo novinkou ve verzi CS4. Na začátku jsem to považoval za docela cool a nechal jsem tuto funkci aktivní. Nicméně se ukázalo, že inteligentní odsazení textu nefunguje vždy tak jednoduše, jak je popsáno. Pokud nepíšeš román v InDesignu, kde je rozvržení dost jednoduché, nemůžeš tuto funkci rozumně použít v rozsáhlém dokumentu s vnořenými formáty. I vložení velkého množství textu je jednodušší díky automatickému odsazování textu, když při řetězení držíš stisknutou klávesu Shift. Proto se doporučuje inteligentní odsazení textu deaktivovat.
5. Rozšířený vstup
V tomto registru můžeš nastavit horní a dolní index a kapek při generování.
Procenta v nastavení znaků pod Velikost určují o kolik je písmo zmenšeno ve srovnání s normálním zobrazením. Procenta u položky Pozice značí odsazení základní linky ve srovnání se velikostí písma.
K čemu to vlastně je? Každý, kdo musí psát bakalářskou/magisterskou nebo jinou vědeckou práci, se nevyhne tomu, aby do práce začlenil určité metody vědecké formy. Mezi ně patří poznámky pod čarou, citace, uvádění jmen atd. Pro takové aplikace se hodí kapitálky (například pro uvedení autorů nebo originálních názvů) a horní a dolní indexy (například pro matematické vzorce, odkazy nebo poznámky pod čarou).
Krátký exkurz: Co jsou kapitálky přesně?
Kapitálky jsou velká písmena, u nichž výška písmen od druhého písmene slova odpovídá normální výšce malých písmen. Alespoň zde v Německu. V angloamerickém prostoru jsou písmena asi o 10 procent vyšší. Existuje však ještě pár dalších zvláštností. Protože nuceným použitím generických kapitálek v InDesignu často dochází k menší tloušťce čar a rozdílům v šířce znaků.
Proto: Pokud má tvůj font řez s kapitálkami, měl bys kapitálky klidně použít jako typografický prostředek. Ideální jsou tu OpenType písma. Příkladem písma s kapitálkovým řezem je Minion Pro.
Řez je vidět v okně s glyfy u každého písmene.
Pokud tvé písmo nemá řez s kapitálkami a musel bys použít falešné kapitálky, můžeš alternativně použít kurzívu ve svém textu. Stále je to lepší než vstupovat do pole min stran bludných kapitálek.
V možnostech zadávání najdeš zaškrtávací políčko Použít vložené zadání pro text nerománských písem. Tím se zajistí, že jazykové systémy jako kyrilice, japonština nebo řečtina, které nejsou založeny na latinském abecedě, lze stále použít v InDesignu.
Poznámka: Také operační systém tvého počítače musí tento jazykový systém podporovat. Jinak to nebude fungovat.
6. Sazení
V registru Sazení lze upravit chování InDesignu při problémových případech s textem a při odsazení textu, tzv. konturování.
První blok sazečského registru se zabývá označováním odchylek od normy, které vznikají při sazení textu. Každý jistě zná růžové zvýraznění textu, když nebyly nalezeny písma a byla je InDesignem nahrazena.
Vedle tohoto upozornění na "problémový případ" jsou zde další zvýraznění, která si lze nechat ukázat v InDesignu.
• Zaškrtávací pole Porušení změny odstavce je standardně deaktivováno. Po jeho aktivaci ti v dokumentu budou zvýrazněny odchylky od rozdělovací úmluvy, kterou jsi nastavil v Možnostech dělení, světle žlutým zvýrazněním. Pokud jsou do plynulého textu vloženy informační rámečky, citace nebo další související odstavce, může být rozumné, aby byly zobrazeny jako optická jednotka, a tedy aby všechny řádky odstavce zůstávaly pohromadě. Můžeš si pak v odstavci prostřednictvím Ovládacího pole odstavce - nebo ještě rychleji prostřednictvím zkratky Alt+Ctrl+K - otevřít Možnosti dělení. Zde pak nastavíš požadovanou možnost. V tomto příkladu aktivuji zaškrtávací pole Neoddělovat řádky a volbu v rádiovém tlačítku Všechny řádky v odstavci. Pokud je nyní tvůj odstavec kvůli prostorovým důvodům rozdělen, žlutá čára ti ukáže, že došlo k porušení změny odstavce.
• Zaškrtávací pole Porušení dělení na slabiky a zarovnání je také standardně deaktivováno. Po jeho aktivaci ti budou ukázány odchylky od (před)nastavené normy dělení na slabiky a od vzdáleností v dokumentu světle a/nebo tmavě žlutým zvýrazněním.
Příklad: Sazíš svůj text do blokového zalamování při dělení na slabiky od 8 písmen/slovo. Pak se při menších textových rámech objevují větší mezery mezi slovy. Mezery jsou tedy větší než standardní nastavení ve Dialogu mezer, který pro rozestup mezi slovy maximálně 133 % předpokládá. Proto jsou příslušné řádky označeny žlutě. Buď můžeš ve Dialogu mezer zvýšit hodnotu pro Rozestup slov, nebo zvětšit Textový rámec, zmenšit písmo nebo otevřít dělení na slabiky u slov s menším počtem písmen.
• Zaškrtnutím políčka Přizpůsobený(á) inter-písmový/znakový odstup se výchozím nastavením deaktivuje. Po aktivaci je v dokumentu zobrazena tyrkysově podbarvená oblast, kde byl manuálně upraven inter-písmový odstup nebo kerning.
Například byl v nadpisu zvýšen inter-písmový odstup, což je zde zobrazeno.
Kerning znamená prokládání a v režimu Metricky v InDesignu je vždy provedeno automaticky. Existují páry písmen, které způsobují mezery v slově. Například u slova VANDALEN se to stane u kombinace písmen „VA“. Mnoho písem má tzv. tabulky prokládání, ve kterých jsou vzdálenosti mezi určitými písmennými páry již předdefinovány. InDesign v režimu Metricky tedy uplatňuje tyto výchozí hodnoty. Pokud však manuálně změníte kerning, bude vám to také zobrazeno tyrkysově v dokumentu.
• Políčko Nahrazené písma je standardně aktivováno. Růžové podbarvení ukazuje místa v dokumentu, kde se pracovalo s písmem, které již není k dispozici. To se často stává při práci v týmu nebo při načtení starších dokumentů do nového systému znovu.
• Políčko Nahrazené glyfy je standardně deaktivováno. Po aktivaci jsou nahrazené glyfy zobrazeny tmavě žlutým podbarvením. Nahrazení může být provedeno automaticky. Například pokud si vyberete malá kapitálka pro text, InDesign - pokud existuje - vybere řezy s malými kapitálkami a nahradí napsaná písmena malými kapitálkami. Nebo jste do textu přidali pro estetičtější vzhled některá písmena s alternativním zobrazením znaku přes ovládací prvek Glyfy. Obojí je pak zobrazeno tmavě žlutě.
Příklad: S písmem Minion Pro (toto písmo má řez pro malá kapitálka):
Druhý blok seznamu formuláře se zabývá vedením kontur, tedy odsunováním grafik od textů v dokumentu.
• První políčko Upravit text vedle objektu je standardně deaktivováno. Při aktivaci se text zarovnává nalevo od objektu v blokovém zarovnání k objektu. To může mít výhody z estetického hlediska, zejména pokud je například ve textu nakloněný nebo nepravidelný objekt. Tak se vytvoří čistý volný prostor mezi objektem a textem, protože je levý text zarovnán k hraně a není zarovnán nalevo s mezery k obrysu objektu. Pokud je však šířka řádku vlevo malá, mohou vznikat velké mezery v textu. Proto je třeba zvážit, zda chcete toto políčko aktivovat. Pro vzácné případy, kde je to vyžadováno, nemusíte speciálně zaškrtávat. Je však užitečné vědět, že je lze velmi rychle aktivovat v Možnostech.
Příklad: Obdélník jednou normálně ve textu a jednou nakloněný asi o 30 stupňů.
• Druhé políčko Pokračovat u dalšího kroku meziřádkové vzdálenosti je jediné ze tří políček, které je standardně aktivováno. Podle nápovědy k Adobe InDesign této volbou „je text ovlivněný vedením kontur přesunut na další textový řádek pod objektem vedením kontur. Pokud tato volba není aktivována, můžou textové řádky pod objektem skočit tak, že text nebude zarovnán s textem v sousedních sloupcích nebo textových rámcích. Tato možnost je užitečná zejména, pokud chcete zajistit, že text bude zarovnán k mřížce základní linky.“
V situaci je rozumné toto políčko deaktivovat: Pokud je například v textu se dvěma sloupci (bez základní linky!) umístěn obrázek přesahující sloupce, tento krok zajistí, že text ve všech sloupcích pod obrázkem pokračuje ve stejné vzdálenosti. To má tu výhodu, že se tak pod obrázkem vytvoří určitá forma imaginární základní linky. Jinak by mohly přes sloupce řádky ztratit svou jednotnost.
• Třetí políčko Kontury se vztahují pouze na text pod nimi je standardně deaktivováno. Pokud je políčko aktivováno, vedení kontur objektu zohledňuje také příslušnou hierarchii, ve které se nachází. V InDesignu můžete objekty a texty uspořádat z jedné strany v přední a zadní části a z druhé strany přes ovládací prvek Panel vrstev nahoře a dole. Pokud je políčko aktivováno, bude text odsunut pouze od objektu, pokud je umístěn na nižší úrovni vrstvou nebo na stejné vrstvě za objektem. Doporučuji ponechat políčko deaktivováno. Protože jednak můžete způsob, jak se chová, znovu zachytit aktivací volby Ignorovat vedení kontur v Dialogu s textovým rámcem. Druhak je obecně doporučeno umístit textové rámečky na nejvyšší místo v hierarchii vrstev. Při výstupu jsou transparentní objekty vztaženy ke spodnímu plánu. Mezi transparentní objekty patří již stínové tisky textů nebo objektů.
Tyto byly jinak převedeny na transparentní objekty při redukci průhlednosti na pixely. Protože byly textové prvky zbytečně převedeny na pixely, je rozumné umístit textové vrstvy nahoře a grafiky dole. A tato základní pravidla by byla při aktivaci políčka Kontury se vztahují pouze na text pod nimi vyvrácena.
7. Jednotky a rozdělení
Na tomto panelu můžete v rozbalovacím menu v poli Horizontální a Vertikální nastavit jednotku, ve které bude InDesign počítat. Kromě milimetrů můžete také použít body, palce, pixely atd.
V sekci Kroky klávesnice můžete nastavit krok pro klávesové šipky (pokud například s nimi posouváte objekt), výchozí hodnotu pro poměr mezi velikostí písma a mezizárodkem, kerning a inter-písmový odstup, stejně jako posun základní linie.
8. Mřížka
Na této kartě můžeš případně nastavit jinou barvu pro základní mřížku. Dále můžeš nastavit hodnotu pro to, kde by měla mřížka začínat vzhledem k okraji formátu nebo textu, a hodnotu pro dělení. Pokud pracuješ s pevným rozložením a stránkami s pravidelnými textovými rámci, doporučuje se nastavit začátek na hodnotu 0 vzhledem k hornímu okraji textu. Tím dostane text pevnou vazbu na obklopující rámec.
V oblasti Dokumentová mřížka můžeš definovat mřížku odpovídající tvému rozložení s požadovanými podoblastmi, podle které se pak rovnoměrně zarovnávají prvky rozložení.
9. Vodící linie a montážní plocha
Zde můžeš nastavit barvu pro zobrazení okrajů, sloupců, oříznutí, informační oblasti, pozadí náhledu (nemusí to být vždy šedá) a inteligentních vodících linií.
V části Možnosti vodících linek můžeš pomocí hodnoty v pixelech nastavit, jak blízko se objekt musí nacházet k vodící linii nebo mřížce, aby byl na ni zarovnán.
Pomocí možností inteligentních vodících linek můžeš určit, kde mají být objekty zarovnány. Nakonec lze v Možnostech montážní plochy nastavit velikost montážní a tím i úložné plochy.
10. Slovník
Na této kartě můžeš nejprve nastavit jazyk a požadované nastavení pravopisu (pro němčinu existují tři různé režimy pravopisu, společně se Švýcarskem dokonce pět).
Pomocí malého plusového symbolu pod tím můžeš přidat další slovník (jedná se o soubor s příponou *.udc), a to i k tomu již existujícímu. InDesign se při psaní textu poradí postupně s oběma slovníky. Pomocí minusového symbolu můžeš slovníky z seznamu opět odstranit.
Níže můžeš nastavit zobrazení jednoduchých a dvojitých uvozovek pomocí rozevíracího menu.
Chceš-li přidat seznam výjimek z externího slovníku uživatele k seznamu uloženému v dokumentu, zaškrtni zaškrtávátko Přečíst uživatelský slovník do dokumentu.
Změnou možnosti Při změně znovu sloučit veškeré odstavce se odstavce znovu sloučí, pokud změníš nastavení volby Vytvořit pomocí nebo pomocí příkazu Slovník přidáš nebo odebereš slova.
11. Pravopis
Zde můžeš nastavit, podle čeho má InDesign hledat chyby s ohledem na předchozí nastavení slovníku. Aktivováním Dynamického pravopisného ověřování InDesign okamžitě podtrhne špatně napsaná slova během psaní textu.
Pro zvýraznění různých chyb můžeš vybrat jednu barvu pro každý typ chyby.
12. Autokorekce
Zde můžeš zadat termíny, které se často špatně píší (např. překlepem), (přes Přidat) a pod tím správný zápis. Pro delší termíny můžeš zadat také zkratku a pod tím plně napsané slovo. InDesign pak automaticky opraví tyto termíny během psaní textu.
13. Poznámky
Zde můžeš nastavit barvu, kterou se poznámka ve textu označí a zda se při najetí kurzoru myši zobrazí rychlý náhled.
Také můžeš aktivovat Pravopis nebo Hledání/Nahrazení pro poznámky.
14. Sledování změn
Na této kartě můžeš nastavit textové a pozadíové barvy pro sledování změn v režimu sledování změn (menu Okno>Redakční úkony>Sledování změn), které byly přidány, odstraněny a přesunuty v textu během úprav dokumentu různými uživateli.
15. Zobrazení textového režimu
Zde můžeš nastavit písmo a velikost zobrazení, řádkování, barvu textu a pozadí pro textový režim. Máš také možnost nastavit jiný motiv, např. Klasický systém pro žlutý text na černém pozadí nebo Terminál (zelený na černém). Tyto nastavení ovlivňují zobrazení textu v okně textového režimu, ale ne v zobrazení rozložení.
Také můžeš vybrat zobrazení kurzoru.
16. Výkon zobrazení
Zde můžeš nastavit výchozí nastavení zobrazení, které se má používat pro otevření všech dokumentů. Navíc můžeš upravit nastavení, kterými jsou tyto možnosti definovány. Každá nastavená možnost má vlastní nastavení pro zobrazení rastrů, vektorových grafik a průhledností.
• Rychlé: Zobrazí rastr nebo vektorovou grafiku jako šedé pole. Tato možnost je vhodná pro rychlé procházení tiskových archů s mnoha obrázky nebo průhlednostními efekty.
• Zobrazí obraz nízké kvality pro obrazovku, který postačuje k identifikaci a umístění obrázku. Jedná se o standardní možnost a nejrychlejší způsob zobrazení obrázku.
• Zobrazí rastr nebo vektorovou grafiku s vysokým rozlišením. Tímto nastavením dosáhneš nejvyšší kvality, ale zobrazovací rychlost je pomalejší (v závislosti na konfiguraci počítače a rozlišení obrázku) než u dalších možností.
Pokud je to potřeba, můžeš nastavení výchozích možností upravit tím, že změníš posuvníky pro rastr- a vektorové grafiky a také pro průhlednosti odděleně.
Následně můžeš tato nastavení dočasně změnit v dokumentu přes menu Zobrazení>Výkon zobrazení. Tato nastavení ovlivňují pouze zobrazení, ne kvalitu výstupu.
17. Zobrazení černé
Zde můžete nastavit, jak má být černá barva zobrazena na obrazovce a exportována. Čistá černá se skládá ze 100 % černé a ve srovnání s hlubokou černou, která má krytí 400 % (v režimu CMYK), působí spíše mdlé. Pro tisk není hluboká černá praktická; pro zobrazení na obrazovce (např. v interaktivním PDF souboru) však taková černá působí mnohem přesvědčivěji. V tomto případě můžete zvolit také možnost Všechny odstíny černé vykreslit jako hlubokou černou, což by bylo pro tisk nesprávné.
Zaškrtávací políčko Překrývat černou by mělo být deaktivováno pouze výjimečně, protože by se tím vynechávaly barevné pozadí, kde probíhá černý text, což by mohlo způsobit registrční problémy při tisku kvůli deformaci papíru.
18. Manipulace souboru
Při pádu programu nebo systému je aktuální stav otevřeného dokumentu uložen v systémovém adresáři InDesignu. Pokud je potřeba, můžete pomocí tlačítka Procházet vybrat jiný adresář pro uložení.
V sekci Uložit soubory InDesign můžete upravit počet naposledy použitých dokumentů, které budou uváděny jak na úvodní obrazovce, tak v nabídce Soubor>Zobrazit nedávno otevřený.
Pro import Snippetů můžete nastavit, zda mají být umístěny na původní nebo současnou pozici kurzoru.
V sekci Propojení můžete nastavit, jak má InDesign zacházet při otevření dokumentu s propojenými obrázky nebo grafikou.
Standardně se provádí kontrola a hledání chybějících propojení. Výjimečně může být užitečné tyto možnosti deaktivovat.
19. Možnosti schránky
Pokud je zvolena možnost Při vkládání upřednostnit PDF, není možné upravovat v InDesignu ilustrační grafiku, kterou InDesign zpracovává jako skupinu menších objektů. Proto by tato možnost měla být deaktivována.
Pro vložení textu přes schránku můžete níže nastavit, zda se má zachovat formátování atd. z původního textu nebo zda má být vložen pouze čistý text.
