Vyhledání vhodných modelů
Obraz 3.1: Mnoho fotografů znají neobvyklá místa, mají rozsáhlé vybavení a nápady na skvělé fotografie - ale co chybí, jsou modely, kteří společně s fotografem realizují nápady na snímky. Tato část vám pomůže snáze získat vhodné modely. Nikon D3X s 2,8/14-24mm Nikkor. 1/200 sekundy, clona 22, ISO 100.
(Fotografie © Jens Brüggemann - www.jensbrueggemann.de)
Fotografování partnera
Fotografování životního partnera (nebo podle úhlu pohledu: partnera na určitou dobu) je zprvu nejbližší. Koneckonců, tato osoba (alespoň časově) stojí fotografovi téměř neomezeně k dispozici. Nicméně existuje několik zásadních nevýhod, které fotografování partnera staví do jiného světla.
• Když fotíte svého partnera, chybí potřebná distančnost. Velmi intimní vztah není přínosný pro profesionální spolupráci jako model a fotograf. Obzvláště ne, pokud se jedná o akt nebo erotické fotografie.
• Pokud fotky nevyjdou, může to zatížit mezilidské vztahy. Vzájemné obviňování může být problém; stejně tak také setrvávající zklamání, když fotograf přijde domů například s fotografiemi jiných modelek, které se mu možná povedly lépe. „Nevěnoval jsi dostatečně úsilí“, může znít stížnost z pohledu modelky; nebo „Jsi prostě takový“, toto může být kontra ze strany fotografa. Obojí není dobrým základem pro harmonické soužití ... Jednodušší je, když se model a fotograf mohou jednoduše rozpojit v případě neúspěchu.
• Malá nedorozumění, jaká se mohou objevit při jakémkoli focení, se mohou rozrost k „státní aféře“. Vůči svému partnerovi se můžete snadno stát netrpělivými; zvláště při popisu poloh to může rychle vést k „manželským rozepřím“.
• Zejména obtížné je, pokud váš životní partner sdílí fotografické nadšení jen omezeně; rovněž ne každému bude příjemné pózovat před kamerou. A kromě toho se opakovaně stává, že jsou fotografie pořizovány jen proto, aby se udělal (či dostal) partneru do servisu – což se obvykle projeví jako nečekané utrpení (protože často jím také je).
• Plánované využití fotografií může následně také vyvolat neshody. Zejména pokud nebylo předtím nic konkrétně dohodnuto a fotky pak, například pokud jsou zvlášť povedené, zveřejní fotograf (fotografka) - což se modelu nemusí vždy líbit, zejména u erotických fotografií.
• Jakmile vezmu kameru do ruky, jsem „šéf“. Jsem zvyklý v (příjemném) rozkazovacím tónu řídit své modely. I když jsem přitom milý - je to a zůstane to rozkazovací tón. A to může vést k třenicím, když najednou jeden z partnerů při focení řídí a přemýšlí méně partnerovsky než jindy vztahy (kde mají oba partneři stejná práva). Je to nejméně neobvyklé, pokud najednou partner (s kamerou v ruce) začne „rozhodovat“. Pokud se to však považuje za nepříjemné, focení se mění v trápení (což si lze jistě prohlédnout výsledky!)
Pravděpodobně existuje ještě několik důvodů, proč není vhodné fotografovat vlastní manželku nebo přítelkyni (nebo naopak muže nebo přítele). Zde byly uvedeny pouze ty nejdůležitější.
Obraz 3.2: Svou tehdejší přítelkyni (a nynější manželku) jsem na začátku své kariéry často fotografoval. Nicméně jsem byl většinou příliš netrpělivý a focení někdy skončilo i hádkou, a tak jsme nakonec dospěli k názoru, že bych místo toho měl fotografovat cizí modely.
(Fotografie © Jens Brüggemann - www.jensbrueggemann.de)
V kruhu známých a přátel
Každý člověk má (více či méně) sociální kontakty, prostředí. Jak pracovně, tak soukromě.
Oslovovat potenciální modely v pracovním kontextu je podle mého názoru méně vhodné. Samozřejmě to záleží na specifickém případu. Nicméně odmítnutí modelu i pozdější neshody při úspěšném realizování focení (například o využití fotografií) mohou vést k zatížení budoucí pracovní spolupráce. Zejména pokud jde o erotické fotografie, měli byste se raději vyhnout otázání atraktivní tajemnice šéfa, zda by chtěla stát před vaším objektivem jako model.
Jiná situace je, když je vaše (fotografické) nadání ve firmě známé a osloví vás některý z zaměstnanců. Pak je naprosto v pořádku provést snímky. Nicméně předem podrobně (ideálně písemně!) projednejte, zda a jak (a kde) mohou být vytvořené fotografie zveřejněny.
V soukromém kruhu přátel naopak není problém zeptat se, zda by někdo z vašich známých chtěl fotit! I zde však předem zjistěte, zda a jak mohou být fotky použity!
Pokud je potenciální model partnerem vašeho nejlepšího přítele, měli byste se vzdát (nahých a erotických) snímků, pokud víte, že zmíněný přítel je velmi žárlivý! Koneckonců je skvělá přátelství cennější než dobré fotografie; obzvláště když budete mít dostatek příležitostí najít a fotografovat modely!
Obraz 3.3: Gerriet je muž jednoho z mých prvních modelů. Protože kontakt nikdy neustal, jeho manželka mě jednoho dne požádala, abych s ním zkusil fotografickou zkoušku, abych zjistil, zda je jako model vhodný. Myslím si: ano! V každém případě! Nikon D3X s 1,4/85mm Nikkor. 1/125 sekundy, clona 5,6, ISO 100.
(Fotografie © Jens Brüggemann - www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 3.4: Právě dětské modely je dobré rekrutovat v kruhu přátel a známých. Velmi pomůže, pokud fotografka nebo fotograf dobře zná maminku nebo tatínka. Nikon D4 s 1,4/85mm Nikkor. 1/100 sekundy, clona 2,5, ISO 640.
(Foto © Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Pokud jste členem tanečního nebo sportovního klubu, měli byste se tam rozhlédnout po modelech, protože sportovci mají velmi dobrou tělesnou sebevědomost a obvykle rádi fotografují (protože jsou na sebe hrdí, jak formovali své tělo téměř denním tréninkem). Zejména pro akční a erotické fotografie jsou sportovci často velmi vhodní kvůli svým dobře tvarovaným tělům.
Obrázek 3.5: Většina sportovců nejenže má trénovaná těla a nadprůměrnou znalost ovládání těla, ale také má spíše uvolněný a přirozený vztah k vlastní nahotě. Ideální, aby občas stáli jako aktový model před kamerou. Nikon D3X s 2,8/105mm makro Nikkor. 1/125 sekundy, clona 7,1, ISO 100.
(Foto © Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Na ulici, při nakupování, atd.
Nejlepší modely jsem v minulosti na ulici "našel" sám. Při nákupu, na cestě z místa A do místa B, při tankování nebo například i na akcích.
Přiznejme si, že ne každému přijde vhodné oslovovat cizí osobu veřejně. Ale proč vlastně ne? Je něco špatného na tom, zeptat se někoho, zda by chtěl pracovat jako model? Myslím si, že ne!
Dokonce i když hledám modely pro akční fotografie, nemám problém to také přesně říci.
Poznámka: Existuje dostatek fotografů, kteří rádi dělají akční fotografie, ale tajně si myslí, že modelování je něco nevhodného. S touto postojem však nikdy nebudou fotit mimořádně dobré fotografie a navíc budou mít obtíže najít nové modely. Fotograf by neměl na téma něco "špatného" najít - jinak není na dané téma správně!
Obrázek 3.6: Nevyhledávám záměrně potenciální modely. Ale když jsem venku, například při nakupování, a vidím vhodnou osobu, tak ji oslovím. Sandru jsem například "objevil" v Karstadtu v oddělení s parfémy. Hned jsem jí podal svou vizitku a asi po 3 týdnech se mi ozvala. Naše zkouškové focení trvalo jen 15 minut. Hned jsem si uvědomil, že Sandra, mimochodem zcela bez předchozí zkušenosti s kamerou, je velmi fotogenická. Nikon D4 s 2,8 / 70-200mm Nikkor. 1/100 sekundy, clona 3,2, ISO 100.
(Foto © Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Bývám často otázkován, jak to dělám, když oslovuji potenciální modely na ulici. Nemám žádný konkrétní, pevně stanovený "postup". Jsem velmi spontánní a když vidím někoho, koho považuji za vhodného k fotografování, pak tuto osobu jednoduše oslovím. Krátce se představím jménem a povoláním, řeknu, že právě hledám nové modely pro různé projekty, a pak předám svou vizitku. Na ní je (velmi důležité!) moje jméno, adresa, telefonní a mobilní číslo a moje internetová stránka www.jensbrueggemann.de. Na této stránce se oslovovaní mohou nezávazně informovat o mně a prohlédnout si mé práce.
Nyní někteří z vás mohou pomyslet "Ano, jako profesionální fotograf s mnoha referenceami je snadné získat nové modely. Ale co dělám já jako nováček, který je teprve na začátku fotografie modelů?"
Proti této myšlence hovoří několik bodů:
• Za prvé, i já jsem začínal jako (amatérský) hobbyfotograf. Již tehdy jsem téměř všechny své modely rekrutoval na ulici. Takže "přesvědčování" modelů může probíhat i tehdy, když máte jen pár fotografií k ukázání - pokud se tyto fotky líbí modelům!
• Zadruhé jsem dokonce přesvědčen, že jako amatérský fotograf může být někdy snazší získat nové modely, protože jako profesionál musím trvat na tom, že každý model podepíše smlouvu a já mohu fotografie využívat neomezeně komerčně. Amatérští fotografové často sami nekladou důraz na to, aby mohly být fotky použity komerčně nebo nemají v úmyslu vůbec zveřejnit pořízené snímky. Tento bod je zvláště důležitý pro aktovou a erotickou fotografii, protože mnoho lidí by se nechalo fotografovat jen málo nebo vůbec oblečené - jen s oveřejněním těchto výsledků nesouhlasí. Ale já jako profesionální fotograf musím trvat na tom, že mohu fotografie použít, jinak s nimi nemohu dělat nic. A to je důvod, proč někteří modelové, které jsem oslovil, pak odstoupí.
Poznámka: „Úspěšnost“ (tedy procento oslovených modelů, se kterými jsem skutečně nafotil) je poměrně vysoká! Přesné čísla nemohu uvést, protože se někteří zájemci ozývají až po letech (já jsem už měl modely, které se mi ozvaly až po 10 letech kvůli focení!). Odhaduji však, že více než 50 % potenciálních modelů, které jsem oslovil, skutečně někdy přijdou na focení ke mně.
Obrázek 3.7: Jistě, oslovovat cizí, navíc velmi atraktivní mladé ženy, vyžaduje určitou míru odvahy, ale není to tak hrozné, jak si to mnozí fotografové představují. Nakonec dotyčnou osobu chválíme. Nepřímo formuluji nic jiného než: „Vypadáš skvěle a rád bych tě fotografoval.“ A i Rebecca to vnímala jako kompliment, když jsem ji oslovil u červeného světla a podal jí mou vizitku. Jako model na workshopech byla několikrát se mnou na Ibizě a v Andalusii. Nikon D3X s 2,8/105mm makro Nikkor. 1/200 sekundy, clona 10, ISO 100.
(Foto © Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Modelové fóra na internetu
Na internetu existuje několik modelových fór a komunit. www.model-kartei.de, www.fotocommunity.de, www.one4model.de a www.stylished.de jsou nejznámější v Německu.
Tam se srší mnoho různých modelů. Profesionální stejně jako začátečníci, spolehliví stejně jako ti, kteří se někdy přihlásili a stále existují jako "karteileichen". Mnoho z nich (ti „lepší“?) už dělají pouze „platné focení“ (takže si částečně vydělávají na živobytí modelováním), někteří také „TFP-fotoshootings“ (TFP = time for pictures; modelové investují čas a chtějí za něj dostat fotografie).
Kdo se v anonymitě internetu raději odváží kontaktovat modely, je zde dobře a bezpečně.
Obrázek 3.8: Christina se se mnou spojila přes stránku www.model-kartei.de (v jazyce fotografií nazývanou také „MK“). Tato fotografie je výsledkem našeho testovacího fotoshootingu. A poté jsem ji hned zařadil jako modelku na můj workshop v Andalusii. Nikon D4 s 2,8/70-200mm objektivem Nikkor při použité ohniskové vzdálenosti 165mm. 1/125 sekundy, clona 4,5, ISO 100. Jako hlavní světlo z předu jsem použil deštník Para330 s centrováním zaostření, protože pak světlo působí velmi plasticky a vytváří zřetelné stíny.
(Foto © Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Na workshopech
Dobrý způsob, jak poznat nové modely (a také už na fotogeničnost, proměnlivost a motivaci testovat), je účast na fotografických workshopech. Zde můžete za relativně málo peněz fotografovat modely a zároveň se něco naučit!
Obrázek 3.9: Elida není jen krásná, ale je také velmi talentovaná modelka. Zdá se, že má cit pro účinné pózy v krvi. Navíc je vždy spolehlivá a přesná, proto jsem ji již několikrát nasadil při svých reklamních fotoshootinzích a na workshopech. Nikon D4 s 2,8/70-200mm objektivem Nikkor. 1/250 sekundy, clona 16, ISO 200.
(Foto © Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
„Během fotografického workshopu mají účastníci skvělou možnost nejen poznat nové modely, ale také hned vidět, jak spolupráce s modelem probíhá. Nakonec jsou výsledky focení skvělé především tehdy, když je »chemie« mezi fotografem a modelem »správná«. A aby bylo možné posoudit, jestli budoucí fotografická spolupráce bude úspěšná, jsou fotografické workshopy velmi vhodné!
Dbejte ale na to, že můžete posoudit pouze tehdy, zda je některý z workshopových modelů vhodný pro další projekty, pokud během workshopu máte také příležitost fotit zcela samostatně s modelem. Při tzv. »střelbě ve skupině«, tedy když celá skupina fotografů fotí model současně, vždy existují jeden nebo dva trochu zkušenější účastníci, kteří pak prezentují až pro všechny ostatní fotografy, jak se má model nasměrovat k požadovaným pózám. Jednotlivý fotograf se u takových workshopů vůbec nic nenaučí, protože zásadní je efektivní spolupráce s modelem, a tu se člověk naučí jen tím, že je sám nucen překonat svou stydlivost a jasně a zřetelně dávat pokyny.“
Z knihy „Akční a erotická fotografie“, Jens Brüggemann, nakladatelství mitp, 2013, 17,95 eur, ISBN 978-3-8266-9482-0
Obrázek 3.10: Workshopy jsou skvělým způsobem, jak poznat nové modely. Fotograf rychle zjistí na základě vlastních fotografií, zda se model hodí i pro další plánované focení. Zejména na mých týdenních zahraničních workshopech (zde snímek z workshopu na Ibize v roce 2013) mohou účastníci a modelové v klidu zjistit, zda by spolupráce dlouhodobě fungovala. Lepší vzájemné poznání v důsledku více společných focení bude v každém případě vést ke zvýšení kvality výsledných fotografií.
(Foto © Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Modelsharingem
Modelsharing je rozdělení honoráře modelu (a případných dalších nákladů, jako je pronájem studií nebo poplatek za pronájem lokality) mezi více fotografů.
Podle mého názoru je modelsharing vždy trochu spojen s „šetřením“, protože když si fotografové „sdílejí“ model, znamená to, že - aby ušetřili peníze - dělají kompromisy ve spolupráci, která je nevyhnutelně méně intenzivní než při individuálním focení (kde je poměr fotografa k modelovi 1:1).
Pro první seznámení a zjištění, jak se daný model před kamerou chová, jsou modelsharings vhodné.
Ústní propagací
Pro fotografy je ústní propagace nejlepším způsobem, jak získat nové modely. Nicméně ústní propagace není ovladatelná, protože sám fotograf ji nemůže aktivně provozovat. Není v jeho silách určit, kdy se modelky samy ozvou. Ústní propagace tedy není vhodná k obsazení modelů na určitý fotoshoot.
Fotograf může pouze odvést dobrou práci a doufat, že jeho spokojení zákazníci (a modelky) jsou tak nadšení z jeho práce, že ho doporučí dál.
Obrázek 3.11: Tiana se ke mně dostala prostřednictvím slov ústního podání. V té době jsem fotografoval její kamarádku a výsledky se líbily jak modelce, tak jejím kamarádkám, takže se Tiana nakonec odvážila a u mě se přihlásila jako modelka.
(Foto © Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Poznámka: V další části této tutoriálové série jde o nalezení mimořádných, účinných nebo alespoň vhodných míst pro focení s modelem. Důležité je, aby místo odpovídalo myšlence obrazu. Někdy však místo tak velký vliv na myšlenku obrazu, že se zvolení místa (alespoň částečně) odvíjí. Pamatujte napříklady na západní westernovou scénu: Pokud se tam má fotit, fotograf určitě nezvolí témata "In-line bruslaři", "Burgfräulein", "Cars & Girls" nebo "HipHop" ...
