Legenda kresby:
Fotografování je v 21. století, v době počítačů, úpravy obrazu a digitálních fotoaparátů, stále „malováním světlem“. Podíváte-li se však na většinu fotografických knih a časopisů, získáte dojem, že o skvělých fotografiích rozhoduje pouze kamera. Téma "světelné vybavení" je zpravidla opomíjeno, někdy se na něj dokonce vůbec nebere ohled.
Než mě začnete chápat špatně: Rozmanitý a dobře zpracovaný digitální zrcadlový fotoaparát s kvalitními optikami a výkonný počítač s obsáhlým softwarem a skvělými doplňky jsou důležité pro fotografování jako koníček! Ale znám mnoho fotografů, kteří vlastní dva nebo tři fotoaparáty, ale nemají žádné světelné vybavení.
Často panuje omyl, že pokud se při fotografování použije blesková sada, budou fotky vypadat "uměle", "po studiu" nebo jednoduše jen "méně atmosféricky". Před třemi měsíci jsem na fotofestivalu, kde jsem vedl workshop jako lektor, poznal angažovaného amatérského fotografa, který mi nadšeně vyprávěl o mnoha "přirozených" světelných náladách, které rád fotí.
Jeho však chybným názorem bylo, že tyto světelné nálady, které tolik miluje, jsou pouze někde k dispozici, ale nelze je "uměle", tedy s využitím bleskové sady, napodobit. Zastával názor, že tyto světelné nálady, které tak miluje, lze nalézt pouze velkým štěstím a že v takových případech rozhoduje "štěstný moment" nebo dovednosti "původního" fotografa, který takovou světelnou situaci rozpozná ("vidí") a následně ji mistrovsky perfektně a bez dalších pomůcek vyfotí.
Měl jsem k tomu dvě námitky: Za prvé je to velmi neuspokojivé, pokud člověk zřídka nachází takové skvělé světelné situace, zejména pokud neustále nemá modela po ruce, kterého by mohl ihned vyfotit. Zadruhé by život fotografů byl značně usnadněn, kdybychom byli schopni sami vytvářet takové fantastické světelné nálady, abychom mohli pořizovat pozoruhodné fotografie, kdykoliv máme čas, chuť a k dispozici lákavý model!
Krátké shrnutí: Nechci se spokojit s tím, že jsem ponechán na milost náhodě, ale chci sám tvůrčím způsobem vytvořit podmínky pro vytvoření výrazných fotografií. Během workshopu na fotofestivalu jsme pak tyto světelné situace napodobili a příslušný amatérský fotograf byl z toho natolik nadšen, že se ještě téhož dne u mě informoval o pro něj vhodných bleskových sadách.
Kontrolované světelné podmínky ve studiu
Mnozí amatérští fotografové si výbavu v malém fotografickém studiu zřídili v podzemí, na půdě nebo v obývacím pokoji. Jiní jsou členy fotografického klubu, navštěvují kurzy na VHS nebo se účastní fotoworkshopů, aby fotografovali modely za ideálních „laboratorních podmínek“, tedy s bleskovou sadou a různě barevnými pozadími a různými doplňky. Studia mají na mnoho amatérských fotografů zvláštní přitažlivost, protože mají nádech maximální profesionality. Výhodou fotografického studia je možnost věnovat se snímkům bez obav o místo a zaměřit se tak cíleně na vlastní nápady kreativně s různými světelnými tvary.
Zvláštním způsobem jsou to zejména začínající profesionálové a angažovaní amatérští fotografové, kteří touží spolupracovat s modely před neutrálním pozadím. I já jsem na začátku své kariéry v roce 1998 prahnul po fotografování pouze před pozadím (z kartonu), kde jsem mohl modely nafotit celé, aniž by jakékoliv jiné rušivé pozadí ničilo „profesionální“ - jak jsem tehdy myslel - vizuální účinek.
Dnes spíše inklinuji k použití rekvizit, koberců a jiných podlahových krytin, tak aby místo nevypadalo jako fotografické studio…
Bezstínové osvětlení
(Převážně) bezstínové osvětlení spojené s vysokým klíčovým charakterem obrazu je mnoha diváky a fotografy vnímáno jako non plus ultra osvětlení. Důvodem může být přesvědčení, že pro takové osvětlení fotograf potřebuje větší dovednosti než pro jiné typy osvětlení, přičemž podle mého názoru by to mělo být spíše opačně.
Přesto je právě měkké bezstínové osvětlení modelů z erotiky nenahraditelné.
Absence stínů lichotivě zvýrazňuje model, nedůtklivé detaily nejsou zdůrazněny, ale jemně osvětleny, a měkké světlo zajišťuje „jemný“ charakter fotografie. Přirozená poloha dále podporuje jemný a snivý výraz fotografie.
Pracovní a vedlejší světlo ve studiu
Exponovaná a výrazná bývá obvykle osvětlení, když se modelu dostává ze strany jako boční nebo příčné světlo a tak vytváří vedle světlých míst i tmavé části těla ležící v tónově světlejších oblastech. Boční světlo dobře modeluje tvar těla a je protikladem k „plochému“ zdánlivému přednímu osvětlení.
Boční světlo je obvykle umístěno přibližně pod úhlem 45° k optické ose. Silné stíny, které vznikají, lze obvykle snadno zmenšit pomocí odraznice nebo druhého světelného zdroje.
Průsvitné světlo, tedy přímé boční světlo, které dopadá na objekt pod úhlem asi 90°, jako osvětlení efektu při focení aktů je oblíbenou metodou pro zdůraznění a zvýraznění tvarů těla, například nádherného zadečku modelky.
Speciálně u mužů lze tímto způsobem vynikajícím způsobem zdůraznit výstavbu svalnatých partií.
Vaše (mužský) model bude nadšený výsledky fotografií!
Průsvitné světlo se používá k dosažení plasticky působících výsledků, což zkušenostmi značně zvyšuje erotický účinek příslušných částí těla modelu (jako je zde u zadečku). Zda mají být silné stíny způsobené tímto přímým bočním světlem ztmaveny, nebo spíše zůstanou nezměněny, aby byl zdůrazněn trojrozměrný charakter aktové fotografie, je záležitostí vkusu fotografa a jeho zamýšleného obrazového nápadu.
Při této fotce jsem použil téměř stejně silné druhé světlo, také umístěné ze strany.
Pokud jsou světla směřována na model ze všech stran, mluví se také o "světelném kleštění". Maria se ve skutečnosti ukázala být skutečně sportovní, protože to nebylo snadné opakovaně přesně zasáhnout střed malého trampolíny a ve vzduchu vytvářet tak nádherné a elegantní figury. Maria musela absolvovat kolem 200 skoků a toho dne v mém studiu vzniklo mnoho dalších krásných fotografií.
Fotografie protisvětla ve studiu
Fotografie protisvětla ve studiu, nebo obecně v interiéru, jsou mnohem náročnější na provedení. Použití protisvětelné clony je naprostou nutností, abyste zabránili dopadu světla do objektivu. Často je navíc nutné přijmout další opatření; proto často postavím dva stínidla ("světelné požírače"), za které se postavím, abych mohl fotografovat skrz ně.
Důležité při určení správné expozice je, že měříte světla světleměrem, a to tak, že světleměr s kalotou držíte směrem k úhlopříčce mezi fotografem a modelem.
Odrazy světla v očích
V erotické fotografii budou odrazy světla v očích pravděpodobně ve většině případů žádoucí, protože dělají pohled modelu „živý“ a „jasný“. Pokud se vzdáte tohoto malého odrazu světla, pohled může působit „chladně“, „mrtvě“, „neúčastně“ nebo dokonce „hrozivě“.
Pokud se rozhodnete pro nastavení osvětlení, které automaticky nevede k odrazu světla v očích modelu, můžete si pomoci použitím malého systémového blesku, nasazeného na bleskovou botku fotoaparátu.
Postačí, když tento blesk správně nastavíte manuálně, měl by být dostatečně silný na vytvoření odrazu světla v očích, ale zároveň dostatečně slabý na to, aby neovlivňoval osvětlení.
Odrazy světla v očích způsobují i při této fotografii, že pohled modelu působí „jasně“ a „živě“.
Simulace venkovních fotografií ve studiu
Není vždy na čas ani na rozpočet, abyste mohli plánované fotky pořídit na nejvhodnějším místě. Již několikrát jsem dostal odpovídající žádosti od různých zákazníků, kteří pak objednali simulaci venkovních fotografií ve svém studiu. Volba vhodných pozadí a přirozeně působící světlo (s hlavním světelným zdrojem a - pokud vůbec - odrazkou) obvykle stačí k tomu, aby vznikl dojem vzdálené (často exotické) lokace. Například jsem jednou pouhým výběrem speciálně zakoupené linoleové podlahy, která sloužila jako pozadí, dokázal vytvořit dojem moře s vlnami.
Stejně důležité jako vhodné pozadí, které by mělo být fotografováno neostré (použitím teleobjektivu s co nejvíce otevřenou clonou), je správné osvětlení scény.
V přírodě je přítomný pouze jeden světelný zdroj, slunce, které podle povětrnostních podmínek vrhá své paprsky k zemi s různou intenzitou.
Všechno ostatní přirozené světlo na Zemi jsou odrazy a stejně byste měli postupovat i při stavbě osvětlení, abyste dosáhli co nejautentičtějších fotografií.
Světelné podmínky na místě
Na rozdíl od studia, kde se fotíte na místě, se setkáváte s obtížnějšími světelnými podmínkami. V závislosti na síle větru a počasí může být sluneční světlo vystaveno silným světelným výkyvům, pokud přecházejí například mraky, což může ztížit správnou expozici. Zejména při měření světla ručním expozimetrem a následném fotografování s manuálním nastavením fotoaparátu je důležité neustále měřit jas na objektu (našem modelu).
Nyní budou mnozí z vás říkat, že je to pro vás nezajímavé, protože raději používáte zabudovaný expozimetr ve fotoaparátu. Ale věřte mi, měření světla (skutečně existující světlo je měřeno ručním expozimetrem na objektu) je vždy lepší než měření na objektu (není měřeno světlo, ale odraz světla od objektu). Nevýhodou při měření na objekt (např. s expozimetrem zabudovaným ve fotoaparátu) je, že správné měření je zaručeno pouze tehdy, pokud náš model má neutrální šedé oblečení, neutrální barvu ve tváři a vlasech a navíc stojí před neutrálně šedým pozadím. To se bohužel nestane často, ale expozimetr při měření na objekt prostě předpokládá, že objekt, který se měří, má odraz světla neutrálně šedé barvy, protože expozimetr potřebuje nějakou referenční hodnotu k měření.
Pokud se tedy spoléháte pouze na vestavěný expozimetr, může se stát, že pozadí ovlivní měření a váš motiv bude pře- nebo podexponovaný. Dokonce i kdyby - náhodou - měření dalo téměř správnou kombinaci času a clony, to neznamená, že se světelná situace nemůže změnit tak, že například světlo u modelu zůstane stejné, ale najednou se na pozadí objeví temné mraky, což by mohlo zmást expozici vašeho fotoaparátu a vést k přeexponovanému hlavnímu motivu.
Tmavé pozadí, např. tmavé kmeny stromů, ovlivňuje měření expozice, pokud postupujete s vestavěným expozimetrem ve fotoaparátu metodou měření na objekt. Výsledkem by bylo příliš přeexponovaný model (pokud, jako zde, pozadí zabírá velkou část kompozice). Je lepší měřit světlo ručním expozimetrem přímo na objektu.
Není to jednoduché, protože proměnlivé počasí a pohyb mraků zabraňuje konstantní jas. Fotografování s hybridním světlem není snadné. Nová generace bateriových generátorů umožňuje práci s bleskovými zařízeními venku čistou radostí, ale jakmile pohyb mraků způsobí změnu jasu slunečního světla, je nutné neustále měřit podíl přirozeného slunečního světla, pokud chcete dosáhnout konzistentních výsledků. Ale slibuji vám, že pokud se postavíte tomuto výzvě, budete odměněni neobvyklými, ale mimořádnými výsledky!
Přírodní světlo
Na rozdíl od studiových záběrů, které mohou působit „sterilně“ z důvodu dokonalého osvětlení, je možné v erotické fotografii s přírodním světlem snadno přenést intimní a erotický charakter záběrů. Pojem přírodní světlo je spojen s fotografiemi při slabém, existujícím světle. Proto jsou obecně spíše fotografie v low-key stylu první volbou pro realizaci vlastních nápadů na záběry s přírodním světlem.
Aby působily věrohodněji a tedy i erotičtěji, mohou být takové fotografie klidně pořízeny rozmazané. Význam záběru je tak zvýrazněn a vy můžete vynechat použití otravného stativu.
Dobré jsou expozice kolem 1/8 vteřiny, abyste dosáhli efektu rozmazání, který je dostatečně silný, aby byl patrný, ale zároveň ne příliš silný, aby nezpůsobil nejasnost v záběru.
Snímek byl pořízen v hotelovém pokoji v 4 hodiny ráno, pouze s pomocí stojací lampy viditelné v horní části obrázku.
Fotografování za slunečného počasí
Když mi bylo asi 10 let, dostal jsem od svého otce první kapesní fotoaparát a ještě mi dal dobrý tip, abych si vždy dával pozor, aby se slunce nacházelo vždy za mnou, jinak by fotky nevyšly. To může - zjednodušeně - pro tehdejší fotoaparáty platit, pro moderní digitální jednooké zrcadlovky s vyspělými automatickými funkcemi to už ale dlouho neplatí. Vestavěné expoziční automaty obvykle poznají, že jde o složitou světelnou situaci, a řídí parametry snímání (čas a clonu) tak, že ve většině případů dosáhnou uspokojivé výsledky.
Naopak: Dnes, po více než 30 letech, s dostatkem zkušeností v mém fotografickém „batohu“, bych řekl, že fotografování za přímého slunečního světla patří mezi nejkomplikovanější situace, se kterými se může setkat náročný fotograf. Pokud svítí přímo slunce, jsou také vidět tvrdé stíny a zejména při modelové fotografii, tvrdé stíny, zejména na obličeji ženského modelu, nejsou ani pěkné, ani snadné je odstranit.
Tvrdé stíny na tváři modelu nevadí pouze u modelek s dokonalou pokožkou; u všech ostatních jsou vyzdvihovány nepěknosti pleti jako pupínky, jizvy a póry. Někdy to může vypadat, když zvětšíte fotku a prohlížíte si pouze obličej, jako měsíční krajinu s krátery.
Proto dobrý make-up je nezbytnou součástí přípravy focení za slunečného počasí. Občas pomáhá, když chcete opticky zmizet nedokonalosti pleti, pokud model sleduje přímo slunce. Tím vznikají krátké stíny, dokonalé světlo krásy. Ale kdo by chtěl neustále dělat snímky jen tehdy, když model nepřirozeně zvedá hlavu a neustále mrká?
Je lepší použít difuzér, jako například Sun Swatter („mouchomráček“) od California Sunbounce, který je přichycen k Bom-Stick (k druhu jedno-nohého stativu) a je držen mezi modelem a sluncem. Tím se zmírňují kontrasty (existují různé silné difuzérů), což umožňuje focení v beauty stylu.
Pokud nemáte model vhodný pro sluneční světlo s pletí jako bébičko, ani difuzér, nezbývá než vybírat lokace, které přirozeně poskytují stín, například před velkými zdmi domů nebo pod korunami stromů. Ale buďte opatrní, že focení pod stromy může způsobit lehký zelený nádech, pokud nepoužijete skylight filtr na objektivu.
V tomto případě by bylo nezbytné zasáhnout korekčně při úpravě fotografií. Dokonce i barevné zdi domů zkreslí světlo, takže všechna tato řešení jsou pouze provisorická a pořízení vhodného difuzéru je vlastně „nutností“ každého fotografa, který chce fotit za slunce.
Pokud můžete ovlivnit, kdy jsou fotky pořízeny, měli byste volit ráno nebo večer, protože sluneční záření v těchto hodinách není tak intenzivní a navíc umožňuje zajímavé možnosti hraní se - s dlouhými - stíny.
I na této fotografii bych - vlastně - měl použít difuzér k tomu, abych zmírnil jasné oblasti, které jsou přímo osvětlené slunečním světlem (levá strana modelu, zejména levá paže).
Avšak odpoledne, kdy vznikla tato fotografie, stál slunce již relativně nízko na obloze, takže kontrasty nebyly tak silné.
Dále, což je také dobrá možnost pro zmírnění kontrastů, jsem na pravou stranu modelu umístil reflektor, abych stíny zesvětlil; a díky tomu nejsou sluncem osvětlené části na fotografii tak rušivé.
Žádný strach z přirozeného protisvětla
Jinou možností, jak fotografovat za slunečného počasí, je umístit model mezi kamerou a směrem slunečního svitu, tedy do protisvětla. Výsledek je - obvykle - velmi náladový, někdy až romantický. Je to - podle mého názoru - nejlepší způsob, jak se vypořádat se silnými kontrasty za slunečného počasí! I když od mnoha fotografů často slyšíme, že fotografování proti světlu je obtížné, já spíše věřím, že opak je pravdou.
Použití protisvětelné clony je však naléhavě doporučováno! To, co zní jako samozřejmost, je bohužel vůbec nepraktikováno: Na svých workshopů opakovaně vidím, že protisvětelná clona, která by měla být vždy (!) a všude (!) nasazena, zůstává v batohu nebo je dokonce nesprávně zasunuta na objektivu účinně nezakryta.
V některých případech lze dokonce ponechat světelný vstup („světelné reflexe“) jako prvek designu na fotografii, což jí dává velmi jemnou, romantickou atmosféru. V sedmdesátých letech, v dobách hippies a Flower-Power, bylo něco takového běžné.
Obzvláště na pláži u moře je rozhodnutí pro protisvětlo často jedinou šancí, jak se vypořádat se silnými světelnými kontrasty.
Snímky za deště
Rozhodnutí nám usnadnilo to, že v tento den koncem května bylo docela teplo, takže aspoň pro akční model byly teploty snesitelné.
Vnější boční osvětlení
Vnější boční osvětlení může poskytnout stejně zajímavé výsledky jako ve studiu. Rozdíl však spočívá v tom, že ve studiu můžete světlo mnohem lépe ovládat intenzitou a tvarovat podle svých přání. Na druhé straně v přírodě můžete ovlivnit sluneční světlo jen minimálně, například použitím pomocných prostředků jako je odrazník a difuzor. Úplně měnit celé pozadí obrazu v závislosti na záběru by však pravděpodobně překročilo rámec našich možností.
Boční a průhledné světlo je skvěle vhodné k zdůraznění tvarů těla aktových modelů. Zejména při fotografování (dobře stavěných, svalnatých) mužů tato forma osvětlení nabízí zajímavé možnosti k ještě silnějšímu zvýraznění svalů mužů fotograficky. Velmi výrazné jsou mužství, která byla zachycena za bočního osvětlení, mimochodem ve černobílých tónech.
Tato fotografie vznikla v říjnu 2007 na Ibize. S modelem jsem byla na cestě sám, hledala jsem zajímavé lokace a ráno se mi nejvíce líbily nejprve staré zkroucené stromy (ty jsem fotografovala ve černobílých tónech) a poté trnité šťavnatě zelené kaktusy, které vytvářely příjemný kontrast k jemné pokožce modelu. 
Mezi kaktusy jsme pak objevili obrovské pavučiny s tlustými odpornými pavouky v centru číhajícími, a proto jsme v tomto místě udělali jen pár fotografií.
Jako pracovní materiál je k dispozici vzorová smlouva o uvolnění modelu.
