Profesionální technika osvětlení: Část 3 - Světelné zdroje pro profesionální fotografii

Důležité zdroje světla pro profesionální fotografii

Obrázek 3.1: V osvětlovací technice je rozdíl, jestli fotografovanými objekty jsou auta, lidé nebo statické scény. Fotografická témata, jimž se fotograf chce věnovat, se proto započítávají do požadavkového profilu. Při výběru osvětlovací techniky hraje roli také osobní vkus fotografu (ve vztahu k světlu): Někteří mají raději tvrdé světlo, jiní měkké. Někteří preferují jasnou vedení světla, zatímco jiní rádi pracují s mnoha efektními světly.

A konečně je třeba zohlednit individuální pracovní styl: Je-li fotograf samotářský bojovník a stále je na cestách na různých místech, bude upřednostňovat jinou světelnou techniku než někdo, kdo pracuje ve studiu nebo má kolem sebe stále pomocníky. Ten, kdo si dává dostatečně času na své snímky, bude klást důraz na jiné věci než ten, kdo musí mít snímky hotové v co nejkratším čase. To vše dohromady tvoří požadavkový profil, který je třeba sladit s dostupnými světelnými možnostmi na trhu.

Nakonec je důležité najít optimální vhodnou světelnou techniku pro každého fotografa. A nakonec bude omezený finanční rozpočet znamenat, že nelze okamžitě koupit vše, co se zdá být rozumné a trvale nutné. Je třeba přijmout ústupek ve výběru nebo v případě potřeby také v kvalitě světelné techniky, kterou lze pořídit.

Poznámka

Pro každého fotografa existují téměř „optimální“ světelná řešení a taková, která jsou naprosto nevhodná pro osobní potřeby. A spousta řešení mezi tím. Je proto důležité vypracovat požadavkový profil, který rozliší, jaká světelná technika je pro daného fotografa přínosná.


Obrázek 3.2: Na rozdíl od moderních fotokamer, které jsou zastaralé po několika letech a je nutné je nově pořídit, je světelná technika mnohem pomaleji zastaralá. Části mé bleskové sady jsou již 15 let staré a rozhodně s nimi budu moci pracovat i dalších 15-20 let bez ústupků.

Světelná technika je tedy dlouhodobou investicí. Pokud si koupíte kvalitu, můžete očekávat, že ji budete moci využívat až 30 let nebo dokonce déle.

Radím proto spíše pořídit si něco rozumného při omezeném rozpočtu a raději méně, než okamžitě vše najednou v špatné kvalitě. V průběhu této sériey návodů se budu soustředit na doporučené světelné techniky, které jsem osobně testoval a doporučuji samostatně.

Kdo potřebuje individuální radu, mohu mu pomoci v rámci individuálního školení vybrat zařízení, které bude optimálně přizpůsobeno jeho potřebám. Na rozdíl od fotoaparátů, o kterých je spousta recenzí ve fotografických časopisech, je poradenství v nákupu příslušenství pro světlo poměrně vzácné.

Skutečné testy téměř neexistují, což znamená, že zájemce je často ponechán sám sobě a bezradně hledá odpovědi na internetu. Nicméně individuální výběr a kombinace jsou nezbytné pro to, aby bylo možné následně optimálně pracovat s zakoupeným vybavením. Zohlední-li se také celkové náklady na pořízení, brzy je zřejmé, že je třeba se důkladně informovat před nákupem, aby bylo možné získat optimální poměr cena-výkon. Jak již bylo zdůrazněno: Kvalitní světelná technika lze obvykle využívat po mnoho desetiletí.



(Foto © 2012: Jens Brüggemann – http://www.jensbrueggemann.de)

Obrázek 3.3: Mnoho fotografů, kteří neznají způsob fungování bleskových sestav, hledají svou spásu v používání trvalého světla. Jsou však trvalé světelné zdroje skutečně vhodné pro fotografické účely? Toto návod poskytuje informace o tom, které světlo je vhodné pro jaké účely, aby bylo možné dosáhnout optimálních výsledků.



(Foto © 2013: Jens Brüggemann – http://www.jensbrueggemann.de)

3.1 Přirozené světlo

Obrázek 3.4: Tento snímek byl pořízen v jeskyni s mnoha stalaktity a stalagmity. Jeskyně byla osvětlená a abych narušil světelnou atmosféru, odmítl jsem použít blesk. Aby snímek nebyl rozostřený, kamera byla opřena o skálu v popředí. Nikon D200 s 2,8/20mm Nikkor. 1/8 s, clona 4,0.



(Foto ©: Jens Brüggemann – http://www.jensbrueggemann.de)

Barevná teplota

Barevná teplota světelného zdroje je udávána v kelvinech (K).

0 K odpovídá tělesu, které nerozptyluje žádné záření a absorbuje veškeré dopadající záření.

• Střední, "neutrální" denní světlo má podle mezinárodní definice 5 500 K. Na to jsou optimalizovány filmy a digitální fotoaparáty/čipy.

• Umělé světlo ("denní světlo") se pohybuje mezi 1 500 až 3 400 K.

• Přirozené denní světlo kolísá v závislosti na denní době a počasí od 3 400 K (pozdní sluneční paprsky) přes 4 800 K (východ/západ slunce) až po 12 000 K ("modrá hodina").

• Přisazované blesky a trubkové blesky dosahují barevné teploty až 6 000 K.

• Při použití filtrů, ať už na světelném zdroji nebo na objektivu, jsou doplňkové barevné složky pouze ztlumeny, ale není přidáván žádný barevný rozsah (světlo)!

Zdroj: Guido Puttkammer: „Basisseminar“, Profoto 2005.

Závěr: Fotografie bez dostupného světla není představitelná. Vždy tu byla přitažlivost náladově osvětlených fotografií pořízených za dostupného světla, tak trochu na hranici možného.

Obrázek 3.5: Snímek pořízený pouze při svícení, bez stativu, ze volné ruky. Nikon D3 s 2,8/105mm Micro Nikkor. 1/60 sekundy, clona 4,5, ISO 2 500.



(Foto ©: Jens Brüggemann – http://www.jensbrueggemann.de)

3.2 Žárovky

Pro obyčejného spotřebitele byl díky nařízení EU zakázán prodej běžných žárovek, načež chytře usoudil jeden podnikatel, že je může uvést na trh jako "malé teplárny" a nabídnout je k prodeji.

Před soudem tento podnikatel prohrál, ale z technického hlediska měl (zejména) pravdu: Žárovky, jejichž prodej je stále povolen pro speciální použití (například jako nastavovací světlo u bleskových zařízení), jsou především teplom dostavující se tělesa a teprve za druhé světlem. Účinnost žárovek je v oblasti 4-8 % viditelného světla extrémně nízká. Ne nadarmo jsou označovány jako „plýtvající energií a škodící životnímu prostředí“.

Ale vedle velkého množství vyzařovaného tepla mají žárovky i další nevýhody. Jejich barevná teplota s hodnotami mezi 2 800 K až 3 200 K je velmi nízká (teplá). Při stmívání se jejich barevná teplota ještě snižuje (světlo se z pohledu barvy ještě zahřívá).

Není ani konstantní, ani se zvyšujícím se provozním časem, ani v životním cyklu žárovky, a proto není vhodný pro fotografování, kde záleží na „světelné stálosti“ fotografovaných předmětů (jako například v reklamní a produktové fotografii). Kromě barevné teploty se liší také výkon, jak během doby použití, tak při kolísání napětí v síti.

Obrázek 3.6: Žárovky by měly být používány ve fotografii kvůli svým mnoha nevýhodám pouze ve formě, kde poskytují světlo jako pozadí (náladové). Nejsou vhodné jako hlavní světlo.



(Foto © 2013: Jens Brüggemann – http://www.jensbrueggemann.de)



Ale žárovky mají také výhody: Jsou levné, neváží mnoho, lze sledovat průběh jejich světla a směs světla lze rozdělit na denní světlo (kombinace dauerlicht-1 a dauerlicht-2). A jejich světlo lze měřit pomocí expozimetru, který je vestavěn do fotoaparátu. To je zvláště zajímavé pro fotografy, kteří nejraději pracují podle principu WYSIWYG ("Co vidíš, to dostaneš"), přičemž je třeba brát v úvahu rozdílnou barevnou teplotu.

3.3 Stavební reflektory & Co.

Z nějakého důvodu jsou stavební reflektory oblíbené mezi amatérskými fotografy. Jejich zdánlivě jednoduché ovládání spolu s nízkou pořizovací cenou a kompaktními rozměry zářiče je dělají první volbou pro fotografy, kteří chtějí začít pracovat s osvětlením. Ale jsou stavební reflektory s nejčastěji osazenými halogenovými lampami skutečně vhodné pro fotografické účely?

Halogenové lampy jsou snadno dostupné, existuje rozsáhlá nabídka. Některé stavební reflektory jsou prodávány včetně stativu. Nezřídka jsou chráněny proti stříkající vodě a jsou také vhodné pro venkovní použití. Výkon a barevná teplota zůstávají konstantní i po celou délku hoření. Stejně jako u žárovek je možné jejich světlo měřit také s vestavěným expozičním metrem (dauerlicht).

Nevýhody však naznačují, proč byly stavební reflektory navrženy pro „osvětlení“ na stavbách - a ne pro fotografické účely: Jejich účinnost je velmi nízká, přibližně 10 %. Naopak při vysokém výkonu je vývoj tepla velký, což značně omezuje jejich využití ve spojení s světelnými tvary (jako jsou oblíbené softboxy nebo deštníky). Zářič může utrpět škodu při otřesech, takže jejich odolnost je omezená. Barevná teplota je velmi nízká (mezi 3 200 K a 3 400 K), což způsobí „teplé“ světlo. (Při stmívání se může ještě více snižovat.)

Zejména v situacích s rozptýleným světlem (halogenové světlo s denním světlem) to může vadit, protože bílou rovnováhu na fotoaparátu lze nastavit buď na denní světlo, nebo na halogenové světlo (nebo volbu mezi těmito dvěma, což také není zrovna optimální).

Obrázek 3.7: Pro fotografii produktů, které mají být zobrazeny věrně v barvě, je osvětlení pomocí stavebních reflektorů nebo jiných halogenových lamp docela neúčinné.



(Foto © 2013: Jens Brüggemann – http://www.jensbrueggemann.de)

3.4 HMI-Lampy

HMI-lampy jsou výbojky umožňující provoz dauerlichtu. Jak barevná teplota (odpovídá dennímu světlu), tak výkon zůstávají převážně konstantní po celou dobu hoření. Jejich největší výhodou je tedy možnost jejich použití v kombinaci s přirozeným denním světlem v situacích s rozptýleným světlem. Jejich světlo lze také měřit pomocí expozimetrů vestavěných do fotoaparátů, což usnadňuje jejich používání pro začátečníky. Účinnost je pro dauerlichtové zdroje relativně vysoká: přibližně 25 % světelný výkon.

Nevýhody však naznačují, že HMI-lampy jsou vhodné pouze pro speciální účely v oblasti fotografie: Ceny HMI-lamp (a příslušného zářiče) jsou velmi vysoké. Jejich výkon je možné regulovat jen minimálně (o jednu clonovou hodnotu). Vyvíjejí silné teplo, takže u nich nelze použít látěně založené světelné tvary (jako jsou oblíbené softboxy nebo deštníky). Levnější verze jsou kvůli blikání nevhodné pro fotografické účely.

Závěr: HMI-lampy jsou spíše něco pro tvůrce filmů, méně pro fotografy. Silné teplo, malý regulační rozsah a nebezpečné UV záření při nesprávném zacházení ukazují, že tyto lampy nesplňují požadavky našich fotografů.

3.5 Denní typ světelných zářivek

Zářivky jsou relativně levné. Jsou nabízeny obvykle ve formě plošných světel v stabilním pouzdře (viz fotografie níže). Jejich výkon a barevné teploty zůstávají přibližně konstantní po celou dobu svícení.

Některé z nich poskytují přibližně denní světlo, takže mohou být dobře použity i v situacích s kombinovaným světlem a jejich světlo lze snadno měřit s vestavěnými expozimetry fotoaparátů. Jejich tepelná produkce je nízká, účinnost je přijatelná (asi 15%).

Obrázek 3.8: Zářivky nabízejí pouze přibližně denní teplotu. Kvůli jejich omezené nabídce světelných tvarů jsou méně vhodné pro fotografické účely a spíše jsou určeny jako filmová světla!



(Foto © 2013: Jens Brüggemann – http://www.jensbrueggemann.de)

Převažují však nevýhody, pokud se rozhodnete je použít pro fotografické účely: Charakteristika světla se téměř nedá změnit, jsou to převážně plošná světla. Při vyšších výkonech (= větší počet použitých zářivek) se rozměry lampy zvětšují, stávají se neohrabanými, navíc jsou citlivé na přepravu.

Pokud si pořídíte levnější verze, může vás rušit pulzace. Dokonce i barevná teplota odpovídá (potom) pouze přibližně dennímu světlu.

Kdo chce jen „zjasnit“ může tyto plošná světla dobře využít. Kdo ale chce tvořit světlem kreativně, musí hledat zdroj světla, který umožňuje co nejvíce rozmanitých světelných tvarů. Zářivky pro to nejsou vhodné.

3.6 LED světla

LED světla jsou dosud ve fotografii málo používaná, zejména jako nastavovací světlo. Avšak další vývoj těchto úsporných lamp zajistí, že jejich podíl jako světel pro fotografie se zvýší.

Již nyní existují vývoje, kde LED světlo slouží nejen jako nastavovací světlo, ale také doplňkově jako zábleskové světlo pro fotografování.

Obrázek 3.9: LED plošná světla (skládající se z mnoha jednotlivých LED) nejsou ve fotografii, na rozdíl od videa, příliš rozšířená. Proč bychom měli používat trvalé světlo (s veškerými jeho nevýhodami), když je zde široký výběr vhodných bleskových zařízení?



(Foto © 2013: Jens Brüggemann – http://www.jensbrueggemann.de)

Obrázek 3.10: LED lampy nemusí sloužit pouze jako (úsporné) nastavovací světlo. Existují také novinky, které umožňují používat LED jako zábleskové světlo: "Matice LED může sloužit jak jako nastavovací světlo, tak jako zábleskové světlo. Jako zábleskové světlo má extrémně krátkou časovou trvání blesku kolem 1/15.000 sekundy." (http://www.priolite.com/de/produkte/details-priolite/items/priolite-mb500.html).

Zde je zobrazen přední pohled na profesionální kompaktní bleskové zařízení Priolite MB500. Tento blesk lze použít jak s klasickou Omega bleskovou trubicí, tak pomocí centrálně umístěných silných LED. Nicméně pak barevná teplota činí 6 500 Kelvinů a není tak již denní, ale spíše "studená". I přesto je to zajímavá a inovativní alternativa.



(Foto © 2013: Jens Brüggemann – http://www.jensbrueggemann.de)



I přes tyto nové vývoje je současný stav takový, že LED v oblasti fotografie jsou zejména používány jako pouhá nastavovací světla. V oblasti videí a filmů jsou již delší dobu zavedeny jako trvalá světla.

Systémové bleskové zařízení

Systémové bleskové zařízení jsou poměrně levná. Mezi 200 a 440 eury již dostanete hodně výkonu za své peníze. Jejich největší výhodou je kompaktnost, nezávislost na elektrické síti a nízká hmotnost. Systémové bleskové zařízení by tedy mělo být základní výbavou každého fotografa.

Další výhody zahrnují prvotřídní účinnost (asi 50%), přibližnou denní teplotu (systémová blesková zařízení jsou poněkud studená, barevná teplota je až 6 000 K), velký rozsah regulace, automatické funkce (včetně geniální TTL, který řídí množství blesku tak, aby se fotograf nemusel starat o množství světla), téměř žádná tepelná produkce a možnost ultra krátkých dob zapnutí (ideální pro zmrazení pohybu).

Obrázek 3.11: Systémová blesková zařízení mají mnoho výhod, takže neměly by chybět v žádném fotografickém batohu. Nicméně by měly být pořízeny pouze modely, které disponují otočitelným reflektorem. Kromě toho, pokud je chcete použít jako otrokové blesky k hlavnímu blesku, je třeba, aby reflektor byl otočitelný. Pokud však blesk používáte na fotoaparátu, je otočitelný reflektor naprostým „must have“, neboť tak lze bleskovat nepřímo přes odrazník, bílou stěnu nebo bílý plášť. Přímé bleskování by naopak mělo být co nejvíce omezeno, neboť výsledné stíny, pokles světla a tvrdé světlo nejsou ingredience pro náladovou fotografii.



(Foto © 2013: Hodzic)

Avšak systémová blesková zařízení mají také své nevýhody: Nemají nastavovací světlo, které by umožnilo posoudit kreativní světelné vedení. Výsledky jsou tedy ze začátku vždy trochu náhodné.

Až s dostatkem zkušeností lze odhadnout průběh světla. K dispozici jsou světelné forméry, které výrazně zaostávají v kvalitě za velkými bleskovými anlage.

To je způsobeno samotným světlem, ale také velikostí blesku a používanými světelnými forméry. Například Beauty-Dish u systémového blesku má úplně jiný světelný efekt než Beauty-Dish u studiové bleskového zařízení. K tomu je třeba dodat, že světlo samo působí mnohem plyše, méně plasticky (než u studičních bleskových anlage). To ovšem nelze lepě popsat, toto rozdíl musíte vidět sami!

Obrázek 3.12: I venku, kde je ve skutečnosti již dost světla, lze systémové blesky například využít k redukci kontrastů. Pokud je model například ve stínu stromu a pozadí je (světlé) nebe, blesk (zde použitý bezdrátově) slouží k tomu, aby bylo možné fotografovat model tak, aby nebe nebylo přesvětlené, ale aby bylo zachyceno s texturou.



(Foto © 2011: Jens Brüggemann – http://www.jensbrueggemann.de)

Bez blesku by byl model buď silně podexponovaný (s texturou nebe) nebo byl model správně exponován (a pozadí bylo přeexponované). Jestliže má tento nasazený difuzní plastový nástavec („jogurtový kelímek“) nějaký významný efekt, to si však troufám pochybovat … Lepší jsou rozhodně větší softboxy, aby bylo možné dosáhnout měkčího světla ze systémového blesku.

Závěr

Systémový blesk by měl být součástí výbavy každého fotografa! Zejména ovládání TTL usnadňuje práci s těmito elektronickými blesky. Pro party fotky, v oblasti reportážní fotografie a také jinde, kde jsou potřeba malé rozměry a nízká váha, lze systémový blesk optimálně použít. Pokud však jde o tvůrčí fotografii s přesným vedením světla a možností měnit charakteristiku světla, jsou sice také vhodné, ale nakonec pouze druhá volba. Neboť na takové použití byly konstruovány studiové bleskové systémy.

Obrázek 3.13: Systémové blesky jsou ideální pro spontánní fotografie, například rodinných akcí nebo večírků. Pokud skloníte odrazník blesku směrem k bílému stropu nebo zdi, získáte nejen krásné měkké a rovnoměrné osvětlení osob ve snímku, ale také celé místnosti (v malých prostorech).



(foto ©: Jens Brüggemann – http://www.jensbrueggemann.de)

Obrázek 3.14: Tabulka srovnání systémových blesků a studiových bleskových systémů

Bleskové systémy

Bleskové systémy patří stejně jako systémové blesky do kategorie elektronických bleskových zařízení. Vzhledem k několika podstatným rozdílům pokud jde o výhody a srovnatelnost s jinými již popsánými světelnými zdroji se obvykle kategorie bleskových systémů dělí dále na oblast studijních bleskových systémů a venkovních bleskových systémů. Nicméně existují současné tendence, že tato dělení brzy budou minulostí, protože rozšíření funkčnosti a tím i účelu se pozoruje jak u venkovních bleskových systémů, tak u studijních bleskových systémů; s následkem, že rozdíly se začínají rozmazávat. Více o tomto tématu v další části tohoto tutoriálu (část 4: „Požadavky na profesionální bleskové systémy“).

Bleskové systémy se vyznačují všestranností, protože příslušenství světelných forem je velké. Maximální výkon je také často slyšeným kritériem při nákupu, přičemž v poslední době získává na významu také minimální výkon (pro portrétní fotografie s téměř plně otevřenou clonovou hodnotou). Rozsah regulace by tedy měl být co nejširší, aby s jedním bleskovým zařízením bylo možné dosáhnout jak „mnoho světla“, tak „málo světla“. U moderních kvalitních generátorů jsou 10 clonových hodnot regulace již běžné. U kompaktních bleskových zařízení to jsou až 7 clonových hodnot (například u Profoto D1).

Obrázek 3.15: Kompaktní bleskové zařízení „D1“ od Profoto se vyznačuje robustností a širokým rozsahem regulace (7 clonových hodnot).



(Foto © 2013: Jens Brüggemann – http://www.jensbrueggemann.de)



Vedle rozsáhlých možností tvarování světla podle vlastních představ je modelové světlo hlavním kritériem, které hovoří pro pořízení bleskového systému. Teprve pomocí modelového světla lze světlo nastavit kreativně.

To je důležité nejen pro reklamní produktovou fotografii, nakonec je přesné nastavení světla ve všech oblastech tvůrčí fotografie podstatné. Trvanlivost (u kvalitních bleskových systémů), konstantní denní světelná teplota přes všechny výkonové úrovně, rozšiřitelnost a nezávislost na systému fotoaparátu jsou další kladné body hovořící pro bleskové zařízení.

Obrázek 3.16: Díky tomu, že je modelové světlo u dobrých bleskových systémů konstruováno tak, aby jeho světelné parametry odpovídaly bleskovému světlu, lze postupovat podle principu „co vidíš, to dostaneš“, za předpokladu, že žádná jiná světla (denní světlo atd.) neruší přesnou práci. Potom lze světlo nastavit velmi přesně, protože vidíte díky modelovému světlu, jak bude světlo blesku ve snímku fungovat. Ideální pro reklamní fotografii, aby bylo možné zákazníkovi nabídnout optimální výsledek – i z osvětlovacího hlediska.



(foto ©: Jens Brüggemann – http://www.jensbrueggemann.de)



Naproti tomu jsou zde následující nevýhody: Bleskové systémy, pokud se dbá na kvalitu, jsou dražší než jiná světelná řešení. Často jsou těžké a neohrabané; jejich použití rozhodně není na hoře Mount Everest … Náhradní dodávky poškození, jako je zlomené sklo, jsou drahé, neboť náhradní bleskové trubice mohou klidně stát několik stovek eur.

Závěr k tématu

Bleskové systémy nejsou pro malou peněženku. Investice do bleskového systému však musí být posuzována dlouhodobě. Na rozdíl od digitálních fotoaparátů nezastarávají tak rychle. Navzdory vysokým pořizovacím cenám jsou první volbou u profesionálních fotografů a všech, kteří chtějí pracovat s světlem kreativně.

Fotografové, kteří mohou odepřít trvalé světlo se všemi jeho nevýhodami (protože natáčejí bez videoklipů), nejlépe dopadnou s kombinací bleskového systému a systémového blesku. S tím jste nejlépe vybaveni k řešení všech fotografických úkolů.

Obrázek 3.17: Světlo profesionálních bleskových systémů má zcela odlišnou (hodnotnější) kvalitu než všechny ostatní zde představené alternativy. Světlo působí plasticky, živěji. To je dělá první volbou u profesionálních fotografů.



(Foto ©: Jens Brüggemann – http://www.jensbrueggemann.de)

Náhled

Vzhledem k převzetnému významu pro tvůrčí fotografii se následující 4. část tohoto návodu zabývá požadavky na profesionální bleskové systémy.