Zde je přehled jednotlivých kapitol:
Část 01 - "Traumjob" koncertní fotograf?
Část 02 - Právní otázky
Část 03 - Zvláštnosti koncertní fotografie
Část 04 - Chování v "příkopě"
Část 05 - Vybavení pro koncertní fotografy
Část 06 - Tipy a triky profesionálů v (koncertní fotografii)
Část 07 - Kompozice obrázku (část 1)
Část 08 - Kompozice obrázku (část 2)
Část 09 - Doporučené nastavení fotoaparátu
Část 10 - Pořízení fotografií po události
Obrázek 5.1: BAP dne 24. srpna 2011 na festivalu Zeltfestival Ruhr. Správné (vhodné) vybavení, spolu s fotografickými dovednostmi a trochou štěstí, rozhoduje o úspěchu fotografií z koncertů. Nikon D3S s 4,0/24-120mm Nikkor při ohniskové vzdálenosti 24 mm. 1/200 sekundy, clona 4,0, ISO 3200.
(Foto © 2011: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Upozornění: Následující doporučení jsou určena profesionálním a poloprofesionálním koncertním fotografům. Samozřejmě není každému nadšenému amatérskému fotografu možné vynaložit několik tisíc eur za vhodný DSLR fotoaparát pro koncertní fotografii. Nebo téměř 2 000 eur za světelně silný zoomovací objektiv.
Na druhou stranu existuje dostatek angažovaných amatérských fotografů s vysokým nárokem, kteří vlastní fotoaparátní vybavení, na něž mnoho profesionálních fotografů může jenom závidět.
Pokládám tedy zde za samozřejmé, že většina zájemců bude mít docela vysoké nároky, protože opravdová koncertní fotografie (s možnostmi k akreditaci atd.) není pro čisté amatérské fotografy (s několika výjimkami) obvykle proveditelná nebo jen těžko proveditelná.
Přesto však existují příležitosti (například na „Umsonst-und-draußen-Festivals“), kde i ne-profesionální fotografové mohou mít možnost dělat koncertní fotografie. Proto se ve svých doporučeních budu zaměřovat na profesionální nároky, ale zároveň ukážu i tipy na cenově dostupnější alternativy. Často jsou rozdíly opravdu pouze marginální povahy; viditelné obvykle pouze při zvětších, které dnes v informačních dobách internetu již téměř nikdo nepotřebuje.
Kdo například zveřejňuje své fotky pouze na internetu, v rozlišení například 400 pixelů x 600 pixelů, může bez obav opomenout mnoho profesionálních kvalitativních rysů svého fotoaparátního vybavení! (Protože rozdíly v kvalitě v této velikosti stejně nikdo nevidí).
Jako profesionální fotograf, který žije také ze prodeje svých fotek, se však musím vždy připravit na situaci, kdy se může objevit dotaz potenciálního zákazníka, který potřebuje závratně kvalitní zvětšení například 2m x 3m. A pak je dobré mít „rezervy“ a být schopen dodat soubory, které to umožní.
5.1 Užitečné funkce fotoaparátu
Existují některé funkce fotoaparátů, které nám koncertním fotografům skvěle pomáhají při práci. Patří sem například:
• Plnoformátový snímač
• nízký obrazový šum při vysokých ISO hodnotách
• možnost rychlé intuitivní obsluhy
• Pohodlnost/Manipulovatelnost
• Krátká prodleva spouště
• Velká rychlost sériového snímání, která umožňuje rychlé snímání obrázků
• Rychlý přesný automatický zaostřovací systém
• Štědře navržená interní paměťová schránka
• Velký dynamický rozsah
• Odolnost.
Obrázek 5.2: Ideální pro koncertní fotografy jsou DSLR kamery s plnoformátovým snímačem. Nabízejí velmi vysokou kvalitu obrazu a umožňují zvětšení až do posterové oblasti bez kvalitativních ústupků. I u fotoaparátů s plnoformátovým snímačem existují rozdíly: Některé modely jsou zaměřeny na co nejvyšší rozlišení, zatímco jiné umožňují fotografování i při slabém osvětlení (bez zřetelného šumu i při vysokých ISO hodnotách). Zde zobrazený fotoaparát Nikon D3X patří do první kategorie (vysoké rozlišení).
Pro koncertní fotografii jsou vhodnější sesterské modely Nikon D3S nebo nástupci Nikon D4 a Nikon D4S. U všech těchto fotoaparátů lze s klidem nastavit citlivost ISO na 3 200 nebo i 6 400, aniž byste museli mít obavy o snížení kvality obrazu. Ideální pro koncertní fotografii, kde se často setkáváme v koncertních sálech nebo venkovních akcích večer se slabým osvětlením nebo s nedostatkem světla.
Jako objektiv bylo zde použito 2,8/24-70mm Nikkor. Ideální zoom pro koncertní fotografii, pokud se fotograf(y) nachází přímo u pódia (v novinářské jámě), protože s širokým úhlem pohledu lze dobře zachytit více hudebníků nebo i většinu pódia, zatímco v tele nastavení s 70mm lze již téměř fotit portréty hudebníků, kteří se pohybují blízko pódia. Navíc je objektiv stále dostatečně světelný pro většinu osvětlovacích situací.
(Foto © 2011: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 5.3: Velikost senzoru fotoaparátu je rozhodující pro fotografickou a technickou kvalitu. Je však užitečné, pokud je pravidelně čištěn (nebo nechat profesionálně vyčistit), zejména když jsou znečištění zřetelně viditelná a fotografie po focení mají být předány zadavateli úplně a neupravené.
(Foto © 2011: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Pro dosažení atraktivní kvality obrazu nebo možnosti fotografování při slabém osvětlení s vysokými ISO hodnotami bez rušivého silného obrazového šumu se doporučuje pořízení fotoaparátu s plnoformátovým snímačem. Díky větší ploše senzoru mohou být buď umístěny více pixelů (vysoké rozlišení) - nebo méně s většími vzdálenostmi od sebe (což umožňuje fotografování s vysokými ISO hodnotami s redukovaným šumem). Zejména druhý případ je pro koncertní fotografii velmi praktický, protože nastavení ISO kvůli slabému osvětlení na 3 200 nebo 6 400 není vůbec vzácné.
Obrázek 5.4: Porovnání uspořádání pixelů u identické plochy senzoru. Díky větším odstupům u senzoru s nižším rozlišením (vlevo) může fotograf využívat vyšší citlivosti ISO při slabém osvětlení (bez toho, aby byl obrazový šum příliš rušivý). Při použití fotoaparátu s vysokým rozlišením, například Nikon D800 s 36 megapixely nebo Nikon D3X s 24 megapixely, by citlivost světla neměla být nastavena příliš vysoko. Při ISO hodnotách 800 a vyšších je obrazový šum již zřetelný (a rušivý).
(Nákres © 2010: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Rychlý intuitivní ovládací systém fotoaparátu je předpokladem pro to, aby se fotograf mohl rychle přizpůsobit měnícím se podmínkám. Ten, kdo se rozhodne pro nový fotoaparát, by měl před nákupem v obchodě nezapomenout si zajistit, zda se opravdu dokáže se ovládáním seznámit dostatečně dobře nebo zda se odlišuje v takové míře od dosavadního, že lze očekávat potíže při přechodu.
Je zajímavé, že si toto stále znovu uvědomuji na svých fotografických workshopech, že Nikon fotografové si vůbec nesednou s ovládacím konceptem Canon fotoaparátů - a naopak. Protože fotoaparáty v rámci jedné značky mají obvykle velmi podobný ovládací koncept, podporuje se tím samozřejmě i věrnost značce, protože nikdo nerad přechází na jinou značku a přitom musí čelit podceňovaným obtížím při přizpůsobení a zvykání si novému.
Je také zcela zjevné, že fotoaparát by neměl být příliš objemný, protože obvykle panuje tlačenice v rámci tiskové jámy a my fotografkové na koncertech se často musíme rychle přesunout, abychom nezmeškali zvláštní okamžiky vystoupení. Zde je digitální zrcadlovka s plným snímačem přesný pracovní nástroj! Naopak středoformátové fotoaparáty jsou prostě příliš velké a pomalejší v ovládání.
Koncertní fotografie je prostě fotografií akce. Je zřejmé, že rychlý intuitivní ovládací systém fotoaparátu je pro úspěšné výsledky nezbytný. Ale stejně důležitá je krátká zpoždění spouště fotoaparátu.
Pokud fotograf v mozku rozhodne, že má právě teď pořídit obrázek, mozek dá signál ruce a prst stlačí spoušť. Pak však fotoaparát musí opravdu pořídit snímek a toto "zpoždění" se nazývá zpoždění spouště. Samozřejmě platí: čím kratší, tím lepší.
Při show se může například rychle změnit výraz obličeje umělce, dokonalý obrazový záběr může být pryč, protože hudebník se pohnul, nebo se osvětlení může během jedné sekundy změnit už po třetí (což nastává zejména na rockových a popových koncertech; zřídka však na klasických koncertech). Kdo má fotoaparát, který okamžitě "reaguje", má jasnou výhodu! (Například zpoždění spouště mé Nikon D4 je podle údajů výrobce 0,042 sekund).
Obrázek 5.5: Rychlý automatický zaostřovací systém a krátké zpoždění spouště jsou velmi důležité, když se objeví neplánované a zábavné situace, jako tady na fotce Mariuse Müllera-Westernhagena na jeho koncertě 23. prosince 2008 v Berlíně. Zatímco ostatní fotografové ještě ostřili, fotograf Sven Darmer už klidně slyšel zvuk zrcadla své profesionální zrcadlovky (což znamenalo, že má toto jedinečné a neopakovatelné foto v kapse).
(Foto © 2008: DAVIDS/Sven Darmer - www.svendarmer.de)
Velká rychlost seřizování snímků (snímková frekvence; například Nikon D4: 11 snímků za sekundu) je také výhodou. Ne, že by si někdo myslel, že je užitečné stisknout ukazováček co nejdéle, aby se "nestřílelo trvale"! Určitě ne! (Neboť pak se dostanete do situace, kdy je fotoaparát stále v režimu ukládání a tak dlouho je spoušť blokována a nelze pořídit nové snímky). Nicméně "krátké dávky" 2-4 snímků za sebou jsou v každém případě doporučitelné, protože tak lze z hotových snímků jednoho motivu vybrat ten nejlepší.
Kdo může předložit 2-4 téměř identické snímky jednoho motivu, rychle rozezná jemné rozdíly, které mezi těmito snímky vždy existují. Takže na jednom snímku může být zrovna hudebník zamrkal, zatímco na některém z ostatních je hudebník s otevřenýma očima. Nebo na jednom snímku přímo přepadá světlo reflektoru do objektivu fotografa, čímž se základní (důležitý) motiv (obvykle hudebník) ztratí ve stínu, zatímco jeden z 2-4 snímků zachytil moment, kdy hudebník na pódiu zakryl reflektor a stojí v efektním protisvětle. Kdo si tedy zvykl fotit nejen jediný snímek, ale vždy rychle 2-4 snímky za sebou, má větší šanci na úspěšné snímky.
Také rychlé (a přesné) zaostřování je výhodou, protože při prioritě ostření (v případě, že není spoušť úplně stisknuta, protože ještě ostří) mohou být ztraceny neopakovatelné okamžiky.
Obrázek 5.6: To nebylo jenom štěstí: Když mě kytarista uviděl, když jsem na něj ostřil, krátce se pousmál a ukázal na mě. Díky krátké zpoždění spouště mého fotoaparátu jsem mohl zachytit tento "osobní" okamžik odpovídajícím způsobem. Nikon D800 s 2,8/70-200-mm-Nikkor na ohniskové vzdálenosti 160mm. 1/800 vteřiny, clona 5,6, ISO 400.
(Foto © 2013: Jens Brüggemann - www.jensbrueggemann.de)
A ještě další vybavení, které rozhoduje o tom, zda si fotograf může vždy udělat snímky, když chce: interní vyrovnávací paměť fotoaparátu. Má funkci schránky, protože ukládání hotových fotografií na paměťovou kartu trvá déle než zpracování snímku do vyrovnávací paměti. Takto se zabrání zácpy dat. Vyrovnávací paměť udává, kolik fotografií (které byly pořízeny velmi rychle za sebou) může být drženo ve schránce, zatímco se fotoaparát zabývá ukládáním.
Jestliže je vyrovnávací paměť plná, pak zkrátka nejde nic; další snímek může být pořízen teprve poté, co byla jedna z natočených fotografií, která je v vyrovnávací paměti, úplně uložena na kartu (jejíž rychlost zápisu je také důležitá pro efektivní práci). Zatímco při pomalých sledech obrázků zřídka dochází k plné vyrovnání paměti, u rychlých sledů obrázků a velkých velikostí souborů (tj. RAW nebo TIFF nebo málo komprimované JPEG) je mnohem častější nutnost čekat, až se zasedání obrázků (zapisováním na paměťovou kartu) vyřeší.
Čím větší je vyrovnávací paměť fotoaparátu, tím více fotografií vysoké kvality může být rychle po sobě (v rychlém sledu) pořízeno. Pro koncertní fotografy je velká vyrovnávací paměť důležitou funkcí vybavení! Velká vyrovnávací paměť zabrání tomu, že najednou musíte čekat před tím, než uděláte nový záznam; ne příjemný moment, který zažil snad každý koncertní fotograf (kvůli typickým rychlým sledům obrázků a velkému množství fotek pořízených v krátkém čase).
Obrázek 5.7: Blackmail dne 12. července 2013 v Bochum Total. Protože koncertní fotografové musí v co nejkratším čase (obvykle můžeme fotografovat pouze první 3 skladby) pořídit co nejvíce snímků, je vyrovnávací paměť fotoaparátu důležitou funkcí vybavení, rozhodující o tom, zda budeme vždy připraveni pořídit obrázky a nezmeškat důležitý nebo výjimečný okamžik. Platí to zvláště, pokud show nabízí hodně „akce“ a najdeme dobrou pozici na fotografování a hvězdy se dobře portrétují.
Velká vyrovnávací paměť fotoaparátu Nikon D4 umožňuje pořídit až 100 obrázků za sebou ve formátu RAW a až 200 obrázků ve formátu JPEG (Fine, s průměrnou velikostí souboru), každý s hloubkou barev 12 bitů a s použitím paměťové karty Sony XQD o kapacitě 32 GB. Pro srovnání: Nikon D800 (s výrazně vyšším rozlišením) ukládá až 17 snímků ve formátu RAW nebo až 56 fotografií ve formátu JPEG (JPEG Fine L). Uvedená čísla zohledňují, že během fotografování v režimu „sériové pořízení“ jsou snímky opět ukládány na paměťovou kartu a tím se zvyšuje efektivní počet snímků, protože vyrovnávací paměť je trvale (zpětným zápisem na paměťovou kartu) vyprazdňována. Nikon D800 s objektivem 2,8/70-200 mm-Nikkor při použité ohniskové vzdálenosti 125 mm. 1/500 sekundy, clona 4,5, ISO 800.
(Foto © 2013: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Rozsah dynamického rozsahu fotoaparátu určuje, kolik clon denníků kontrastu fotoaparát dokáže zpracovat, ve kterých je stále vidět kresba; tedy ty, které nejsou ani hluboce černé bez kresby, ani přepálené bílé. Jelikož rozsah dynamiky závisí také na použité nastavení ISO, jsou hodnoty pro velkou většinu majitelů fotoaparátů málo známé. (1 clonový krok znamená dvojnásobek nebo, v závislosti na směru, polovina množství světla). Rozsah dynamiky se zjišťuje v testech a je obtížné ověřit/nacházet; rozhodující je spíše poznatek, že fotoaparáty s vysokým dynamickým rozsahem jsou lepší pro koncertní fotografii (protože v rámci světelné show lze očekávat mnoho kontrastů jasu a fotoaparáty s vysokým dynamickým rozsahem je lépe zvládnou a zobrazí). Pokud tedy máte na výběr mezi dvěma různými modely fotoaparátů a nejste si jisti, který by měl být upřednostněn, rozhodněte se pro model s nejvyšším dynamickým rozsahem.
A nakonec je také výhodné, pokud se chcete s fotoaparátem dlouhodobě pracovat, tak robustní konstrukce fotoaparátu. Není ojedinělé, že se (nechtěně) srážíte s jinými fotografy v tiskové příkopy nebo se snažíte například během přestavby stanoviště s fotoaparátem narazit do reproduktoru nebo zábrany. Navíc bývá v koncertních sálech často velmi dusno, takže těsnění proti vlhkosti v koncertní fotografii může skutečně splnit svůj účel. Pokud fotografujete na festivalu venku, vždy hrozí nebezpečí letní bouřky. Koncertní fotografové s profesionálními pouzdry odolávají dešti a pokračují ve fotografování, zatímco mnozí „knipseři“ už při první kapce deště nervózně se fotografováním přestanou a své fotoaparáty zabalí.
5.2 Požadavky na objektiv
Které objektivy jsou tedy nejvhodnější pro koncertní fotografii? Doporučují se zejména světelné zoomovací objektivy. Samozřejmě se také někdy stane, že máte dostatek (denního) světla na venkovním festivalu; ale může se stát, že bude nutné fotografovat v jiné události v menším klubu nebo slabě osvětlené výstavní síni (samozřejmě bez použití blesku!). A právě světelnost vašich objektivů rozhoduje, zda patříte mezi ty, kteří mohou fotografovat bez problémů, nebo mezi ty, kteří musí své fotoaparáty zase zabalit nebo zoufale experimentovat s „dlohými expozicemi“ (potom fotoaparát opřený o hřmící reproduktor).
Co znamená „světelný“?
Světelnost objektivů (v celých clonových stupních)
1 – 1,4 – 2 – 2,8 – 4 – 5,6 – 8 – 11 – 16 – 22 – 32 – 45 – 64 – atd.
Krok doprava znamená celkové snížení množství světla, které je začíná do objektivu. Například krok z clony 5,6 na 8 znamená poloviční snížení množství světla, které je začíná do objektivu. Naopak krok například z clony 4 na clonu 2,8 znamená zdvojnásobení množství světla, které je začíná do objektivu.
Tím se jasně ukazuje, jak velké jsou rozdíly ve světelnosti u různých objektivů. Porovnat byste měli například objektivy 4/70-200mm a 1,4/85mm. Pokud nekladete důraz na flexibilitu zoomovacího objektivu, potom z hlediska světelnosti budete s objektivem 1,4/85mm mnohem lépe vybaveni, jelikož je osmkrát světelnější než objektiv 4/70-200mm (3 kroky doprava ve výše uvedené číselné řadě; každý krok doprava znamená snížení světelnosti o 50%; tedy polovinu).
Jinými slovy: Fotograf s objektivem 4/70-200mm potřebuje osmkrát větší jas, aby mohl (hraničně; tak akorát) fotografovat ve srovnání se svým kolegou s objektivem 1,4/85mm.
Fotograf s objektivem 1,4/85mm potřebuje pouze 1/8 jasu jako jeho kolega s objektivem 4/70-200mm.
To samozřejmě platí za stejných podmínek (stejný fotoaparát, stejná událost, stejný čas, stejné místo, stejné nastavení ISO, stejný čas závěrky).
Obrázek 5.8: Světelné objektivy umožňují fotografům stále fotografovat, když si kolegové již rezignovaně zabalili vybavení nebo se pokoušeli experimentovat s dlouhými expozicemi a fotoaparát nějak hůře opřít.
(Foto © 2011: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Na rozdíl od mnoha jiných odvětví fotografie je použití zoomovacích objektivů v koncertní fotografii docela smysluplné. Obvykle jsou používány proto, že fotografové jsou příliš líní posunout se o pár metrů vpřed nebo vzad. Ale na rozdíl například od studia, kde je to obvykle možné bez problémů, je ve fotografování koncertů změna stanoviště (kvůli práci s pevnou ohniskovou vzdáleností) spojená s nevýhodami:
• Změna stanoviště je často kvůli omezenému prostoru v tiskové jámě (dostatečně) nemožná.
• Změna stanoviště fotografa (například ustoupení, aby se trochu zvětšila vzdálenost k motivu) může rychle vést k situaci, že nyní volné místo, které garantovalo volný výhled na jeviště, rychle uzavře jiný fotograf. To má za následek, že pohled je zablokován.
• Pokud je změna stanoviště provedena, protože pevná ohnisková vzdálenost vyžaduje větší vzdálenost, například proto, že všichni členové kapely se společně prezentují divákům na okraji pódia, úhyb znamená, že fotograf jde automaticky do strany – a dostává tak jiný (boční) pohled, který nemusí být optimální.
Zejména rychlost je rozhodující v koncertní fotografii. Změny objektivů, jak se často stává při práci s pevnými ohniskovými vzdálenostmi, trvají čas – a přesně ten jsme koncertní fotografové vždy nedostatek. V tomto smyslu jsou výhody jednoznačně na straně zoomovacích objektivů. Mějte však na paměti, že si pořizujete pouze velmi světlé objektivy; světelnost 2,8 (stále) je žádoucí.
Pokud však máte fotoaparát, který umožňuje vysoká nastavení ISO bez výrazného šumu ve snímku, můžete tím kompenzovat nedostatek světelnosti.
Obrázek 5.9: Zoomovací objektivy mají tu výhodu, že rychle můžete změnit výseč snímku (upravit) bez změny polohy. Jan Delay jsem tak ideálně mohl vyfotografovat z tiskové jámy. Pokud se kvůli praktickým důvodům rozhodnete pro zoomovací objektivy, měli byste si předem pečlivě promyslet, jaký rozsah ohniskových vzdáleností je pro koncertní fotografii nejvhodnější. Nedělejte však ústupky kvalitě a světelnosti! Každý výrobce nabízí zoomovací objektivy ve velmi dobré kvalitě a světelnosti (například s clonou 2,8 jako počáteční clonou).
Zde jsem použil zoom objektiv 2,8/24-70mm Zoom-Nikkor. Je ideální, když stojíte na koncertě velmi blízko k okraji pódia. Počáteční clona 2,8 umožňuje fotografování i při slabém osvětlení pódia a kvalita obrazového výkonu je mimo pochybnost. Nikon D3S s 2,8/24-70-mm-Nikkor při použité ohniskové vzdálenosti 70mm. 1/1000 sekundy, clona 3,5, ISO 5000.
(Foto © 2011: Jens Brüggemann - www.jensbrueggemann.de)
Minimální výbava objektivů
Obvykle si na koncert vezmu mix objektivů. Nezbytný je zoom objektiv s maximální začáteční ohniskovou vzdáleností 24mm (např. 2,8/24-70mm nebo také 4/24-120mm). Dále vždy nosím světelný pevný objektiv Porträtteleobjektiv 1,4/85mm. Tento objektiv je extrémně světelný a může být použit při extrémně slabém osvětlení; navíc je to skvělý objektiv pro portréty umělců, zejména proto, že vzdálenost (pohledové místo fotografa ve skruži k umělci na pódiu) je díky ohniskové vzdálenosti často ideální pro tuto ohniskovou vzdálenost.
Na venkovních koncertech nebo pokud fotím z publika, obvykle používám telezoom 2,8/70-200mm. Je přijatelně světelný a umožňuje fotografování i z větší vzdálenosti; a to při údivné kvalitě obrazu.
Pro speciální efekty, například k zobrazení celého pódia nebo pokud se umělci dostanou velmi blízko k okraji pódia, jsou superširokoúhlé nebo rybí oči objektivy první volbou (např. 2,8/14mm nebo 2,8/16mm rybí oko). Pokud někdo nechce v širokoúhlém rozsahu ztratit pohodlí zoomovacího objektivu, mohu vřele doporučit 2,8/14-24mm.
Obrázek 5.10: Když fotografové stojí přímo před pódiem v žurnalistické jámě, občas se stane, že jsme s hudebníky tak blízko, že nám fotografování umožní pouze širokoúhlý objektiv. Širokoúhlé objektivy by se tedy rozhodně neměly vynechat z výbavy koncertních fotografů! Zde byli kultovní rockeři Kiss při svém koncertu v berlínském Velodromu dne 9. června 2008 výrazně zachyceni!
(Foto © 2008: DAVIDS/Sven Darmer - www.svendarmer.de)
Poznámka: Mějte prosím na paměti, že různá ohnisková vzdálenost může být využita k vyrovnání odlišné vzdálenosti od motivu. Nicméně různé ohniskové vzdálenosti mohou být také efektivně využity pro tvorbu, neboť nabízejí různé efekty, které lze efektivně využít ze strany tvůrce.
Obrázek 5.11: Světelné objektivy jsou první volbou pro koncertní fotografy. Nicméně občas je třeba jít na kompromis ohledně flexibility (například když nelze změnit své místo ve skruži, jsou zoomovací objektivy praktičtější než pevné ohniskové vzdálenosti) a váhy (pokud těžký fotobatoh s plně naloženými objektivy brání fotografům v práci, je lepší se spíše rozhodnout pro pár málo a lehkých objektivů).
(Foto © 2011: Jens Brüggemann - www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 5.12: Pokud fotograf nefotí z žurnalistické jámy, ale stojí mezi publikem, jsou tele-zoomovací objektivy první volbou. Aby však nešlo na úkor světelnosti a kvality obrazu, je třeba trochu hlouběji sáhnout do kapsy. Oblíbené 70-200mm zoomy velkých výrobců kamer obvykle stojí okolo 1 800,- Euro (alespoň světelná varianta s počáteční clonou 2,8).
Výdaje, na které si nemusí každý okamžitě dovolit. Pouze ti, kdo jsou velmi angažovaní nebo si vydělávají na živobytí fotografií, budou uvažovat o takových výdajích. Tvorbená výhoda tele- (zoomovacích) objektivů spočívá v tom, že s nimi lze vynikajícím způsobem izolovat hlavní motiv (nejčastěji jeden z umělců) od pozadí, které se více či méně rozostřuje.
Při často neklidném scénáři pódiových scén, s nástroji a technologií pro akci v pozadí, je nepostradatelnou výhodou, jak je vidět na této fotografii. Nikon D800 s 2,8/70-200-mm-Nikkor při použité ohniskové vzdálenosti 200mm. 1/250 sekundy, clona 3,2, ISO 400.
(Foto © 2013: Jens Brüggemann - www.jensbrueggemann.de)
5.3 Paměťové karty
Jak již bylo popsáno v souvislosti s vyrovnávací pamětí fotoaparátu, paměťové karty mají značný vliv na rychlost ukládání pořízených fotografií - a tím i na dobu do (opětovné) připravenosti ke snímání po pořízení dlouhých sérií.
Vysoká rychlost zápisu a čtení používaných paměťových karet zajišťuje hladký pracovní postup: Při fotografování rychlé paměťové karty umožňují, aby vnitřní paměť fotoaparátu nedosáhla svých mezí, protože mezipřistavené snímky jsou (rychle) uloženy na paměťovou kartu. Při přenosu dat fotografií na externí média nebo na domácí počítač rychlé paměťové karty (s vysokou rychlostí čtení) zaručují krátké čekací doby. Zejména pro profesionální fotografy jsou rychlé paměťové karty proto nesmírně cenné, pokud jde o rychlé výběr fotografií po koncertě a jejich rychlé odeslání na internet redakci.
Obrázek 5.13: Rychlé paměťové karty jsou základem koncertní fotografie. Vzhledem k tomu, že máme pouze velmi málo času na fotografování, je "dávkování" u koncertních fotografů docela běžné (a není zavrženíhodné). Když rychle po sobě zhotovíte několik fotografií stejného motivu, je úspěšná šance určitě vyšší. Pravděpodobnost, že zachytíte správný okamžik (který je zejména určen rychle se měnícím osvětlením reflektorů), je při "dávkování" značně vyšší.
(Foto © 2011: Jens Brüggemann - www.jensbrueggemann.de)
Upozornění: Paměťové karty by měly být nejen rychlé, ale měly by být také extrémně spolehlivé! Kdo měl někdy problémy s paměťovou kartou, měl by ji buď vyhodit do koše, nebo nejvýše používat pro zálohování ve druhém šachtě pro paměťové karty ve fotoaparátu (pokud taková existuje). Nikdy však nedůvěřujte jedinečným, nenahraditelným záznamům na takové paměťové kartě - mohli byste později litovat, pokud bude karta nestabilní.
Obrázek 5.14: Jakmile najdete dobré místo před pódiem, každý fotograf bude fotit celé série konkrétních hudebníků, aby poté doma na počítači vybral tu nejlepší fotografii (s optimálním osvětlením, nejvýraznějším postojem atd.). Rychlé paměťové karty pomáhají s zpracováním velkého množství dat, které tak vznikají. Jak při zápisu dat (při interním ukládání fotografií ve fotoaparátu), tak při čtení dat (například přes čtečku připojenou k počítači).
Nikon D800 s 2,8/70-200mm-Nikkor při použité ohniskové vzdálenosti 190mm. 1/250 sekundy, clona 4,0, ISO 800.
(Foto © 2013: Jens Brüggemann - www.jensbrueggemann.de)
Upozornění: Mimochodem, nejen u paměťových karet existují rozdíly v rychlosti. Také USB flash disky vykazují extrémní rozdíly ve rychlosti přenosu dat. Doporučujeme USB3.0 disky Corsair GT. Mají rychlost zápisu až 130 MB/s a rychlost čtení až 220 MB/s a jsou tak částečně, v závislosti na modelu, až 8krát rychlejší než běžné USB flash disky.
5.4 Další užitečné pomůcky: Poznámkový blok, systémový blesk, svítilna, ...
Pro koncertní fotografy existuje mnoho dalšího užitečného vybavení. Poznámkový blok s tužkou je bezesporu nezbytný, protože často je třeba si zapsat jméno vystupujících kapel (zejména na festivalech, kde vystupuje mnoho skupin), pořadí vystoupení, hostující hudebníci nebo například jméno odpovědného manažera skupiny, pořadatele koncertu nebo jiného kontaktního partnera; samozřejmě nejlépe s číslem mobilního telefonu a e-mailovou adresou.
Náhradní tričko pro převlečení byste měli také vzít s sebou! Už mě to mnohokrát zachránilo před nachlazením nebo dokonce zápalem plic, když jsem po koncertě přišel mokrý na kost (zejména v létě, kdy akce probíhala například v malém klubu, který byl praskající od lidí, nebo v přístřešku, kde celý den pálilo slunce). Vzduch v mnoha koncertních sálech je často dusný a vlhký, takže nejen hudebníci na pódiu, kteří navíc stojí ve světle reflektorů, ale také publikum se pořádně potí.
Během fotografování koncertu z příkopu sice není povolen, ale stále důležitou součástí fotografického vybavení je: systémový blesk. Co se zdá logicky (nesmí být použit během koncertních fotografií), při bližším pohledu je ale jasné, že jejich přinesení nemůže ublížit. Před nebo po skutečných koncertních fotografiích se často objevují situace (rozhovor s umělci, zkouška zvuku, fotografie doprovodného programu atd.), kde je systémový blesk pravděpodobně povolen. Proto je lepší, mít ho s sebou, pokud ho budete potřebovat, než litovat, že kvůli jeho absenci přijdete o cenné motivy.
Obrázek 5.15: Ušní zátky by neměly chybět v žádném fotografickém batohu koncertních fotografů! Ti, kteří pravidelně (z povolání nebo také jako koníček) navštěvují koncerty a stojí zcela blízko pódia v novinářském příkopu, jsou dlouhodobě vystaveni hlasitostem, které mohou/mohou poškodit sluch. To platí zejména pro nás koncertní fotografy, protože stojíme před hřmiacími reproduktory v novinářském příkopu.
(Foto © 2011: Jens Brüggemann - www.jensbrueggemann.de)
Maloá svítilna pomáhá například při vstupu do příkopu před koncertem najít případné nebezpečné překážky (které byste si měli zapamatovat, abyste nad nimi v ruchu během záznamu neklopýtli). Mějte však na paměti, že jakmile začne koncert, nesmíte již svou svítilnou svítit kolem (což by ihned přivolalo ostrahu).
A nejpozději, když po záznamech opouštíte festivalový areál a na velké neosvětlené louce hledáte své auto, oceníte podruhé požehnání vaší svítilny! Doporučená je svítilna M1 od LED-Lenser. Pouhých 78g těžká a pouhých 9,7cm dlouhá je; ale v sobě má sílu jako velká svítilna: 170 lumenů umožňují malému zázraku dosvit až 150 metrů. Ideální pro všechny koncertní fotografy, kteří chtějí ušetřit na váze, ale přesto si nemohou dovolit vzdát se výkonné svítilny.
Kdo chce vydělávat své peníze hlavně či vedlejším fotografickou (koncertní) činností, potřebuje také vlastní (profesionálně navržené) vizitky. Tak můžete rychle předat své kontaktní údaje (manažerům, hudebníkům, pořadatelům koncertů, fotografickým kolegům, novinářům atd.) a zanecháte také profesionální a seriózní dojem. Vizitka by měla být navržena ideálně profesionálním grafikem, i když mnozí z vás nyní budou přemýšlet: "To mohu udělat také!"
Ale realita opakovaně ukazuje, že mnozí lidé sice mají sebevědomí, ale nezbytné dovednosti nebo talent pro grafický design nemusí nutně mít. Raději tedy investujte několik eur do zaměstnání dobrého grafika, koneckonců je vizitka vedle prvního dojmu o vás rozhodující, zda bude navázán kontakt, či nikoliv.
Obrázek 5.16: Zejména na hudebních festivalech, kde vystupuje mnoho kapel buď za sebou nebo také paralelně na různých pódiích, je užitečné si dělat poznámky, v jakém pořadí kapely vystupovaly (a především byly fotografovány). Také sbírání programových letáků pomáhá! Blackmail - Nikon D800 s 2,8/70-200mm-Nikkor při použité ohniskové vzdálenosti 125mm. 1/640 sekundy, clona 5, ISO 800.
(Foto © 2013: Jens Brüggemann - www.jensbrueggemann.de)
