Zde přehled jednotlivých kapitol:
Část 1 - Fotografování "Models"
Část 2 - Smysluplné (!) vybavení
Část 3 - Najít vhodné "Models"
Část 4 - Hledání lokací
Část 5 - Vývoj nápadů na obrázky
Část 6 - Tipy na tvorbu obrazu
Část 7 - Stylové tipy
Část 8 - Osvětlení "Models"
Část 9 - Efektivní spolupráce v týmu
Část 10 - Tipy na postavení
Když například vlasy nejsou správně upraveny, fotograf by si to měl všimnout a musel by to kritizovat. Je-li pozadí na fotografii příliš tmavé, měl by fotograf odpovídajícím způsobem rozjasnit. Pokud se model dívá nezaujatě, musel by ho fotograf motivovat. Pokud se oblečení barevně nebo stylově nehodí k lokalitě, musel by fotograf zvolit jiné místo nebo zajistit jiné oblečení. A tak dále…
Práce se zaostřením/rozostřením
Čím jsou menší amatérské kamery (senzor), tím typičtější je ostrost, která se rozprostírá od předu až do pozadí. To, že se vše jeví jako ostré, je tedy kromě počátečního clonového otvoru závislé také na velikosti senzoru: Čím větší senzor, tím spíše se pozadí může rozmazat, pokud bylo zaostřeno na model v popředí. To vysvětluje, proč jsou fotografie malých kompaktních kamer vždy ostré od předu dozadu (pokud za ostrost považujeme hloubku ostrosti). Nicméně i vzdálenost od předního plánu k pozadí hraje značnou roli, protože čím vzdálenější je pozadí od osoby, která je fotografována, tím může být vykresleno rozmazanější.
Bokeh je navíc obzvláště krásné, když se pracuje s objektivy, které mají co nejvíce lamel clony (a tedy téměř kulatý clonový otvor).
Obrázek 6.1: Porovnání dvou identických fotografií, pouze jednou pořízené s clonou 22 a druhou s clonou 2,8, ukazuje, jak velký může být rozdíl ve vizuálním efektu různých clonových nastavení. Nikon D4 s 2,8/70-200mm Nikkorem při použité ohniskové vzdálenosti 190mm. 1/100 sekundy, clona 22, ISO 100.
(Foto © 2013: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 6.2: To, že jsou zezadu vlasy na první fotografii tmavší, je způsobeno tím, že na druhé byl (procentuálně) podíl stávajícího denního světla výrazně větší než na první fotografii. Obě fotografie byly bleskovány pouze zepředu. Na první zde zobrazené fotografii máme tedy pokles osvětlení. Na druhé fotografii poskytuje stávající denní světlo ve studiové podmínce přírodní rozjasnění zadní části vlasů. Jinými slovy: Pouze u druhé fotografie, která byla pořízena s clonou 2,8, má stávající nepřetržité světlo vliv na výsledek obrazu. Na první fotografii naopak, pořízené s clonou 22, je podíl denního světla téměř nulový. Nikon D4 s 2,8/70-200mm Nikkorem při použité ohniskové vzdálenosti 190mm. 1/100 sekundy, clona 2,8, ISO 100. (Foto © 2013: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
V modelové fotografii se často používá hra se zaostřením/rozostřením, aby byla fotografovaná osoba odlišena od (často rušivého) pozadí. Pokud je pozadí nehezké, může být nejednoznačné tím, že se využije malý hloubky ostrosti (často jen pár centimetrů nebo dokonce milimetrů). Pokud je pozadí příliš ostré a odvádí pozornost od modelu, lze pozadí „zmírnit“ stejným způsobem. Cílem je vždy vést divákovu pozornost k prvkům na obrázku, které fotograf považuje za důležité. V modelové fotografii to obvykle budou oči, pokud je tvář modelu rozpoznatelně vyobrazena.
Obrázek 6.3: Je zajímavé, že u portrétů záleží na tom, aby bylo zaostřeno na oči. Celý obrázek může být nezaměřený – pokud jsou oči (nebo alespoň jedno, pak to, které je nejbližší kameře) ostré, bude obraz divákem vnímán jako ostrý. Pokud jsou naopak ostré pouze oči modelu a celý obrázek je rozostřený, každý by řekl, že obrázek je neostrý. Nikon D4 s 2,8/105mm Mikro Nikkorem. 1/160 sekundy, clona 3,0, ISO 200.
(Foto © 2013: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Barev nebo černobílé?
Fotografie v černobílém provedení jsou stále v módě. Jsou přímočaré. Odmítnutí barev neznamená nutně omezení; spíše tak může být zvýšen význam obrazového sdělení. Jiné prvky designu, jako je světlo, tvary a struktury, získávají díky chybějícím barvám na významu.
Obrázek 6.4: Která verze se vám líbí více? Pro titul mé nové knihy „Modeling Photography“ jsem zvolil pravou verzi v černobílém provedení (nebo též v hnědo-bílém). („Modeling Photography – Profesionální znalosti v oblasti krásy, módy a erotické fotografie“, nakladatelství mitp, 2013, 256 stran, s DVD obsahující přes 8 gigabajtů filmového materiálu: komentované videa z natáčení mých focení).
(Foto © 2009: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Doporučuji před fotografováním nastavit fotoaparát již na černobílý režim. Tak lze lépe posoudit účinek při pohledu na monitor. Černobílá fotografie není pouze o chybějící barvě. Šlo spíše o to vidět motivy v černobílé; fotograf, který to ovládá, dokáže rozlišit mezi motivy vhodnými pro černobílou fotografii a jinými, které na tomto způsobu ztrácí, u nichž pouze chybí barva.
Obrázek 6.5: Fotografie, která vypadala dostatečně pěkně i barevně. Nicméně jsem se rozhodl tentokrát pro černobílou verzi. Nikon D3 s 2,8/105mm Mikro Nikkorem. 1/80 sekundy, clona 10, ISO 1600.
(Foto © 2011: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Upozornění
• Některá motivy doslova „křičí“, aby byly fotografovány černobíle.
• Jiné zase působí stejně dobře jak v černobílé, tak barevné verzi.
• Existují však i motivy, které by neměly být fotografovány černobíle, protože tím ztrácejí. Je úkolem fotografa zjistit, do které kategorie daný motiv, který aktuálně fotí, patří.
Nejlépe se „černobílému vidění“ naučíte tak, že po delší dobu (například půl roku) fotíte výhradně v černobílé.
Obrázek 6.6: Tato fotografie Thomy je už 16 let stará! Fotografoval jsem ji tehdy na film T-Max 100 od Kodaku. I dnes bych tento nadčasový motiv fotografoval pouze černobíle.
(Foto © 1998: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Smysluplné využívání rekvizit
Miluji rekvizity! Jejich využití má vlastně jenom výhody (s výjimkou zjevné nevýhody, že rekvizity obvykle stojí peníze). Pár tipů:
• Rekvizity často zaměstnávají ruce modelů. To jim (pokud jsou ještě nezkušení) odebírá nejistotu, protože mnoho začátečníků často neví, kam s rukama.
• Rekvizity pomáhají modelovi porozumět a realizovat nápad obrazu.
• Rekvizity baví. Hravě navrhovat focení je zárukou dobré nálady, což je zase předpokladem pro dobré fotky.
• Rekvizity často částečně určují nápad obrazu. Fotograf nemusí často dále přemýšlet o nápadu obrazu, pokud používá názorné rekvizity. Pouta v erotické fotografii automaticky vyvolají u diváka příběh. Stejné platí pro kovbojský klobouk a pistoli, kterou používá dětský model. I zde je téma „Divoký západ“ divákovi okamžitě jasné.
• Rekvizity jsou často jako třešnička na dortu. Nebo jako sůl v polévce: malý ingredience s velkým účinkem!
Obrázek 6.7: Tento vrtulník nejen barevně ladí s motivem. A je pro modely mnohem příjemnější, pokud si mohou zaměstnat ruce. Nikon D2X s 1,4/50mm Nikkor. 1/60 sekundy, clona 5,6, ISO 200..avif "Profesionální modelová fotografie: Část 6 - Tipy na tvorbu obrazu")
(Foto © 2007: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Kdykoliv uvidíte skvělé rekvizity: Jděte pro ně! Určitě přijde focení, během kterého je můžete využít! Pokud si rekvizity kupujete přímo před každým focením, můžete nechat ležet ty nejlepší kousky a zbytečně se stresovat, když před důležitým focením zoufale hledáte vhodné doplňky. Takže: Chyťte příležitost za pačesy, když uvidíte něco originálního!
Obrázek 6.8: Nejen děti, i dospělí modely rádi převlékají! Dobrá, že jsou obchody, které prodávají karnevalové zboží po celý rok. A dobře, že jsou internetové platformy jako eBay, kde si mohou karnevalové zboží koupit i ti, kteří nežijí v Düsseldorfu, Kolíně nebo Mohuči. Nikon D3S s 2,8/105mm Mikro Nikkor. 1/160 sekundy, clona 4, ISO 500.
(Foto © 2010: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Při využívání rekvizit existuje další výhoda: Fotograf(ka) se již předem mentálně zabývá fotografováním. Podle mého názoru je to prakticky zárukou toho, že snímky poté budou (lepší).
Mezitím, od zmíněného workshopu, je téma „Rekvizity“ součástí úkolů, které dávám svým účastníkům. A s úspěchem: Výsledky jsou u tohoto tématu vždy výrazně lepší než u focení, které se provádí nezajímavě.
(Foto © 2009: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Širokoúhlé objektivy nejsou vhodné pouze pro krajinářské záběry. V modelové fotografii mohou být efektně využity. Správně použité mohou dokonce prodloužit nohy modelu. (Špatně použité mohou nehezky zkreslit tvář.)
Rozhodující je úhel, pod kterým je fotoaparát držen. Pokud fotíte s vertikálním formátem odshora dolů z nízké perspektivy, zkreslujete nohy stojících modelů. Tato deformace vypadá jako prodloužení; a jaký model by nechtěl mít delší nohy? Fotograf(y)ně je tedy u modelů zvláště oblíben(a), který umí prodlužovat nohy.
Přesto je třeba dávat pozor, aby prodlužování nebylo příliš extrémní. Čím méně nápadné, tím lepší! Pro dosažení tohoto efektu jsou zapotřebí širokoúhlé objektivy. Čím kratší ohnisková vzdálenost objektivu, tím je zkreslení extrémnější. Tudíž postupujte opatrně! Zvláštní pozornost by měla být věnována zejména nohám modelu!
Vzhledem k tomu, že jsou při stojícím modelu nohy přirozeně blíže k objektivu, je zde zkreslení zvláště patrné. Kámen úrazu: Každý model chce mít krásné štíhlé dlouhé nohy – ale ne obrovské nohy. Musí tedy být nalezen kompromis.
Obrázek 6.10: Pouze zkušení fotografové zde rozpoznají zkreslení nohou modelu díky širokoúhlému efektu. Teprve při druhém pohledu si všimnete, že i nohy vypadají větší než obvykle … Nikon D4 s objektivem 2,8/24-70mm Nikkor. 1/200 sekundy, clona 22, ISO 100. Pro dramatickou světelnou atmosféru zde byla použita blesková hlava Elinchrom Ranger Quadra RX Hybrid.
Obrázek 6.11: Vodorovným formátem a ležícími modely lze dosáhnout zkreslení tím, že nohy směřují šikmo do jednoho ze spodních dvou rohů formátu kamery. Pokud je pak kamera opět lehce nakloněna nahoru (když je model mírně nakloněný, jak je zde), je efekt ještě zesílen. Nikon D3X s objektivem 2,8/14-24mm Nikkor. 1/250 sekundy, clona 22, ISO 100.
Anschnitte
Nemyslím si moc o fotografických předpisech a pravidlech kompozice obrázků. Raději tvořím a fotím „podle svého pocitu“, podle intuice. Dříve jsem četl v fotografické učebnici, že portréty by neměly být fotografovány s ořezem. Proč vlastně ne?
Obrázek 6.12: Důležitý je výsledek! Nepřemýšlím o tom, co ostatní říkají o mých fotografiích. Hlavní je, aby se mi foto líbilo (a při zakázkových foceních i mým zákazníkům). Fotografování je zábavné pouze tehdy, pokud můžete být umělecky svobodní. Jen tehdy můžete být kreativní. Proto si dělejte své věci! Nestarejte se tolik o to, co ostatní říkají nebo píšou o vašich fotografiích. Nikon D3S s objektivem 2,8/105mm Mikro Nikkor. 1/125 sekundy, clona 3,5, ISO 200.
Den Vordergrund mit einbeziehen
Fotografie získávají na hodnotě, když dostanou hloubku, například zapojením předního plánu. Rád používám ve svých modelových fotografiích větvičky v lese nebo výstupky z fasád nebo nábytek, abych je mohl špatně umístit ve středu přední části fotografie (na bocích fotografie). Zrak diváka je tak směrován jako tunelem k fotografickému objektu. Fotografie tak působí mnohem plasticky.
Obrázek 6.13: Zde jsem použil nábytek k vytvoření dojmu plastického dojmu prostorové hloubky. Nikon D3S s objektivem 2,8/24-70mm Nikkor. 1/80 sekundy, clona 4, ISO 400 (pravý obrázek). 1/125 sekundy, clona 4, ISO 2500 (levý obrázek).
Schräg fotografieren
Některé fotografie působí dynamicky, když jsou fotografovány mírně nakoso. Musíte však dávat pozor, aby poloha kamery nebyla příliš nakloněná, protože by to vypadalo, jako by daná fotografie sklouzla. Ideální jsou podle mého názoru náklony kolem 10 až 20 stupňů.
