Profesionální osvětlovací technika: Část 7 - Nastavení kamery u studiových a mobilních blesků

Nastavení kamery při práci se studiovými a mobilními bleskovými zařízeními

Mnoho fotografů je zvyklých nechat prakticky všechna nastavení kamery provést automaticky. Tento "bezstarostný balíček" sice většinou poskytuje použitelné výsledky, nicméně existuje dostatek výjimečných situací, ve kterých by automatika dodala chybné výsledky.

I při fotografování s využitím bleskových zařízení je třeba se rozloučit s "automatickým režimem". Fotografuje se ručně. To ale není zase tak obtížné, jak následující vyprávění dokazuje.

Obrázek 7.1: Ti, kteří pracují se studiovými bleskovými zařízeními, musí při svých nastaveních kamery dbát na různé věci, aby výsledky byly odpovídající. Tyto nastavení však nejsou zase tak složité a po několika foceních přejdou do krve a masa. Krátká kontrola na začátku každého focení ukáže, zda je vše správně nastaveno.



(Foto ©: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)

Standardně se doporučují následující nastavení kamery:

Obrázek 7.2: Zde jsou uvedena standardní-nastavení kamery při práci s bleskovými zařízeními. Podle situace (například je rozdíl, zda fotím ve ztemněném studiu nebo za mírného světla) a požadavků (například, pokud se mají fotit sportovní fotografie nebo se má fotit venku) mohou být nutná odlišná nastavení kamery pro dosažení požadovaného efektu.

1. Blesková zařízení navržená pro fotografické účely dodávají světlo odpovídající střednímu dennímu světlu o teplotě 5 500 Kelvinů. Vyvážení bílé na fotoaparátu by mělo být tedy nastaveno na symbol slunce. Profesionální blesková zařízení dodávají konstantní barevnou teplotu i při změnách výkonu (-snížení). To u levných bleskových zařízení, které jsou často nabízeny na internetu, nemusí být nutně pravda.
   
   Nastavení vyvážení bílé na Automatiku by bylo chybné; vedlo by k nestálm a chybným výsledkům. Jiné nastavení vyvážení bílé může být vhodné, pokud se chcete dostat k určitým efektům (například zvýraznění barev).

Obrázek 7.3: Zejména při reklamních fotografiích jde (také) o to, aby barvy produktu byly co nejreálněji zobrazeny a například i případný lak byl dobře vyzdvižen. To platí zejména tehdy, pokud má být fotografováno mnoho produktů, které mají být společně otisknuty v katalogu. Nemělo by docházet ke změnám barevné teploty. Konstantní denní teplota i při delším používání je tedy důležitým kritériem pro profesionální bleskové zařízení. Pevné nastavení vyvážení bílé na fotoaparátu na denní světlo (symbol slunce) pak zajišťuje konzistenci (barevnou) na straně fotoaparátu.



(Foto © 2013: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)

Obrázek 7.4: Zde jsem u fotoaparátu výjimečně změnil vyvážení bílé. Namísto symbolu slunce jsem nastavil symbol žárovky. Jen tak jsem mohl dosáhnout toho, že stín v pozadí, na který byla použita blesková záclona, vypadá chladněji (modře). Aby model neměl barevný nádech, osvítil jsem jej pomocným světlem. Tímto způsobem lze tedy dosáhnout barevných efektů pouze prostřednictvím fotografie; a to bez následné úpravy obrazu!



(Foto © 2011: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)



Kdo chce přesněji postupovat, bude upozorněn na mou novou fotografickou učebnici „Modelová fotografie: Profesionální znalosti o kráse, módní a erotikové fotografii“ (s DVD s více než 8 GB záznamových videí a z toho také jedno k této metodě) (z nakladatelství mitp, 39,95 eur, ISBN 978-3826692123).

2. Některá blesková zařízení dokážou držet krok s rychlostí sériového snímání mnoha zrcadlovkami, ale při vyšší intenzitě blesku to není reálné. Takže: Nastavit rychlost jednotlivých snímků; s výjimkou, pokud fotíte pohybující se motivy, kde, jestliže máte takovéto rychlé bleskové zařízení, budete chtít bleskovat v tak krátkých intervalech po sobě.
   
   
3. V běžném případě si vyberete nejnižší hodnotu ISO, protože tak bude obrazová kvalita nejlepší (žádný obrazový šum).
   
   Přesto je třeba dávat pozor, abyste používali "skutečné" hodnoty ISO a ne například nastavení "L1.0" (nebo podobné označení). Toto nastavení by opravdu odpovídalo snížených hodnot ISO; ale kvalita obrazu by potom značně poklesla.
   
   Obrázek 7.5: Pouze v nouzi: Nastavení L 1.0 sice teoreticky odpovídá 50 ISO. Avšak kvůli horší kvalitě je lepší upřednostnit vyšší skutečnou hodnotu ISO (ISO 100; u některých Nikon-DSLRs také ISO 200). Symbol slunce (vpravo na snímku) ukazuje, že vyvážení bílé (VB) je nastaveno na denní světlo.
   
   
   
   (Foto © 2013: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
   
   
   
   Existuje však dostatek situací, kdy budete volit jiné nastavení ISO. Například pokud mají být na fotografii jasně viditelné další (slabší) zdroje světla a volba delšího času uzávěrky by vedla k rozmazání obrazu. Rozhodující je pak, že bleskové zařízení má velký rozsah regulace a můžete fotografovat i s nízkou bleskovou intenzitou.
   
   
4. Pokud používáte blesková zařízení, fotíte v manuálním režimu. Tři expoziční parametry Čas, Clona a Citlivost ISO se nastavují manuálně. Díky tomu, že si "světlo přivádíte sami", přidává se čtvrtý parametr: (ve stanovených mezích volitelná) intenzita blesku.

Obrázek 7.6: Pokud si nechcete pouze spoléhat na dostupné denní světlo (například proto, že v létě při přímém slunečním záření dochází k extrémně silným kontrastům) nebo pokud chcete pro tvůrčí účely použít dodatečné osvětlení, k třem expozičním parametrům Čas závěrky, Otevření clony a Citlivost ISO přibývá ještě parametr Intenzita blesku. Na rozdíl od toho, co mnoho začátečníků věří, je venku třeba mít hodně světla, alespoň pokud chcete být schopni „soutěžit“ se slunečním světlem během dne (zvládání kontrastů!).

Při této sérii fotografií (kterou jsem vytvořil pro erotický kalendář a kterou jsem fotografoval v srpnu za slunečného počasí) jsem použil dva generátory: jeden s výkonem 2 400 WS a druhý s výkonem 1 200 WS. V interiérech je situace naopak: Protože uvnitř už je takřka „relativně temno“, stačí málo světla, aby se stalo „dostatečně jasné“.



(Foto ©: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)

Automatický režim fotoaparátu (bez ohledu na to, zda jde o Programový, Časový nebo Clonový automat) by však měřil pouze trvalé světlo (včetně nastavitelného světla z bleskových zařízení), což by vedlo k nesprávné expozici, pokud se navíc spustí blesk.

5. Synchronizační čas blesku fotoaparátů se vztahuje na systémové blesky. Avšak ne na studiové nebo outdoorové bleskové zařízení, která často vydávají velmi silné záblesky. Často uváděný synchronizační čas blesku 1/250 sekundy tak může být v některých situacích při použití bleskového zařízení příliš krátký (část obrázku by se pak zčernala). Proto se doporučuje zvolit čas závěrky pod tímto časem. Někdy funguje i 1/200 sekundy, ale raději by se měl zvolit delší čas závěrky pro jistotu. Doporučuje se 1/125, i když 1/160 sekundy obvykle též funguje.
   
   Nebezpečí rozmazání způsobené vibracemi je zanedbatelné (a relevantní pouze v situacích s míšeným osvětlením): V temné místnosti bez dalších světelných zdrojů dokáže krátký blesk zafixovat jakýkoliv pohyb; dokonce i při časech závěrek v řádu několika sekund nebo dokonce minut.

Obrázek 7.7: V temné místnosti zafixuje blesk každý pohyb. Nejmodernější bleskové zařízení dosahují nejkratší doby záblesku (t0.5) 1/20 000 (například broncolor „move“) a dokonce 1/25 000 sekundy (například Profoto „Pro-B4“). Pro snímek skokanky na trampolíně bez jakéhokoliv rozmazání pohybu nejsou takové extrémně krátké doby výboje z blesku potřebné.

Síla blesku nezávisí pouze na intenzitě, ale rovněž na době vyzařování světla blesku, ale vše se odehrává v rozsahu tisícin sekundy. Zcela postačující pro většinu fotografických úkolů, i když nemáte jeden z výše uvedených zařízení. (Extrémně krátké doby výboje jsou relevantní pouze při snaze zachytit kulku v letu).



(Foto ©: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)

Obrázek 7.8: Pro zachycení velmi slabé světelností obou neonových trubic jsem použil poměrně dlouhou dobu expozice (1/8 sekundy).



(Foto ©: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)

Obrázek 7.9: V jinak tmavém studiu zajišťoval blesk, že byly modely dostatečně ostré.

6. Clona je prvkem tvorby fotografie. Výběr ovlivňuje rozsah hloubky ostrosti. U portrétů se často upřednostňuje velká clona (široké otevření, malé číselné označení clony, malá hloubka ostrosti). U produktových fotografií pro reklamu je naopak preferována malá clona (malé otevření, velké číslo clony, velký rozsah hloubky ostrosti).

Obrázek 7.10: Pro produktové fotografie, kde záleží na tom, aby byl celý motiv jasně a zřetelně (a ostré) identifikovatelný, se používají malé clony (zde byla clona 22). Pro tento snímek jsem použil objektiv 2,8/105mm Mikro Nikkor.



(Foto © 2012: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)

Obrázek 7.11: Pro tento snímek jsem použil stejný objektiv s clonou 4,5.



(Foto ©: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)



Mnoho fotografů však bohužel postupuje následovně: Zapnou bleskové zařízení, ponechají nastavení výkonu, které je často nastaveno z minulého focení, a podle toho nastaví clonu. Lepší je rozhodnout se, jaký efekt chcete dosáhnout, a jaká clona je pro to nejvhodnější. Intenzita umělého osvětlení je pak vybrána podle toho.

Obrázek 7.12: Zvláště při tvorbě portrétů má clona zásadní roli. Použití široké clony vytváří pěkný efekt průchodu od zaostřeného na neostré. Důležité je zaměřit se na oči fotografované osoby. Fotografie je považována za neostřenou, pokud jsou oči neostré. Pokud jsou však ostré pouze oči a zbytek obrázku je neostrý, bude fotografie stále považována diváky za ostrou. Nikon D4 s 2,0/200mm Nikkor. 1/125 sekundy, clona 3,5, ISO 125.



(Foto © 2013: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)

Obrázek 7.13: Beauty-Dish je mým preferovaným světelným tvarem pro výrazné portréty žen. Zde jsem použil P-Soft od značky broncolor. Ten nemá bílé, ale stříbrné vnitřní povrchování, což činí světlo ještě „křehčím“.

Obrázek 7.14: Pro rovnoměrné osvětlení pozadí (tedy bez přechodu) potřebujete dva světla na pozadí (zde jsem použil dva softboxy). To platí zejména pro bílé pozadí, protože pokud nedostává dostatek světla, rychle působí šedě namísto bílé. Aby byla model osvětlen pouze hlavním světlem a ne také světlem na pozadí, musí být dostatečná vzdálenost modelu od pozadí. Doporučuje se minimálně 1,5 m.



(Foto © 2013: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)

Poznámka

Je třeba si velmi jasně uvědomit: Při práci s bleskovými zařízeními je třeba provést několik specifických nastavení fotoaparátu DSLR (čas závěrky 1/160 sekundy nebo déle, manuální nastavení), avšak tyto nastavení v žádném případě neomezují tvůrčí možnosti fotografa. Naopak! Je pochopitelné, že musíme použít závěrku, která zajistí, že fotky nebudou částečně černé. Přesto můžeme v určitých mezích „hrát“ s časem: od několika minut (nebo teoreticky i hodin) až po 1/160 sekundy. (V závislosti na bleskovém zařízení a modelu a použité světelné síle také až 1/200 sekundy).

Avšak měli byste si uvědomit, že při použití bleskového světla musíme rozlišovat, jaké jsou důsledky použití trvalého světla a použitého bleskového světla při variacích tří expozičních parametrů fotoaparátu:

• Změny ISO citlivosti ovlivňují důsledky trvalého i bleskového světla stejným způsobem.

• Změny nastavení clony mají vliv na světlost snímku: jak trvalého tak bleskového světla.

• Naopak změny doba expozice mají vliv pouze na trvalé světlo! Pokud se držíme v povoleném rozmezí (1/160 sekundy až několik minut), změny doby expozice nemají vliv blesku na světlost snímku.

Je tedy třeba mít na paměti, že světlost snímku v případě smíšeného světelného prostředí vychází z podílu trvalého světla a světla blesku. Změny doby expozice vedou k posunu podílů: čím déle je doba expozice, tím více trvalého světla dopadá na snímač (při zachování stejného podílu světla blesku).

Náhled

Nejlepší blesková sestava k ničemu není, pokud není možné ji efektivně („dělat správné věci“) a efektivně („dělat věci správně“) využít. Co všechno byste měli vědět o práci s bleskovými zařízeními, se dozvíte v další části tohoto tutoriálu: „Tipy z praxe pro práci se studiovými a outdoorovými blesky“!