Dokonale osvětlení modelů
Obrázek 8.1: Na mých zahraničních fotoworkshopech (zde je rychlý záběr z workhopu na Ibize v květnu 2013) se účastníci učí dosáhnout optimálních výsledků v nejrůznějších světelných podmínkách. K dosažení perfektního modelového fotografie vede mnoho různých cest: Zde Stefan v přímém světle použil svůj systémový blesk k vyjasnění stínů na tváři modelu nepřímo proti Sunbounce osvětlovači, aby získal krásnější, měkčí světlo (kvůli větší reflexní ploše). Boční osvětlení také působí méně "ploše" a zajišťuje větší plastickost, než by tomu bylo v případě přímého použití blesku.
(Foto © 2013: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
8.1.1 Osvětlivače a stínovače
Osvětlivače a stínovače patří mezi nejjednodušeji ovladatelné světelné vybavení. Jejich funkce je jednoduše vysvětlitelná:
Stínovač se drží mezi sluncem a modelem, aby zmírnil světlo (útlum světla asi o 1-2 clony podle situace). Navíc zajišťuje rozptýlení tvrdého slunečního světla, což má příjemný efekt, že světlo dopadající na model se tak stává měkčí.
Osvětlivač odráží sluneční světlo nebo alternativně také bleskové světlo (nebo při filmování: umělé stálé světlo). Podle principu „Úhel dopadajícího světla = Úhel odraženého světla“ je osvětlivač držen správně asistentem nebo upevněn na stativu v správné pozici.
Obrázek 8.2: Malá pomoc - velký účinek! Zde jeden z účastníků mého fotoworkshopu na Ibize 2013 drží osvětlivač ("Sunbounce Mini"), aby vrhl na model krásný světelný akcent na pleť. Ideální pro modelovou fotografii (ale ne pro módní nebo produktovou fotografii) je zlatě-stříbrný "zebrí" potah. Poskytuje příjemný teplý tón pleti, aniž by působil přímo zabarveně.
(Foto © 2013: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 8.3: Pro své fotografické práce i pro své fotoworkshopy (zde záznam z making-of fotografie z andaluského workshopu roku 2012) upřednostňuji osvětlivače a stínovače od California Sunbounce, protože jsou velmi funkční a vysoce kvalitní. Zde při focení v Malaze jeden workshopový účastník pomáhá druhému. Silné slunce by silně osvětlovalo ramena modelu, takže kontrastní rozsah (zde: příliš světlá ramena) by byl příliš velký na to, aby mohl být zachycen fotoaparátem. Osvětlivače a stínovače slouží především k mírnění kontrastního rozsahu ve snímku, aby se fotografie staly technicky bezchybnými.
(Foto © 2012: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Samozřejmě je možné použít osvětlivače a stínovače současně; to by byla dokonce optimální situace. Stínovač pak pomáhá eliminovat přesvícené oblasti, jaké často vznikají přímým slunečním zářením. A osvětlivač rozjasňuje stíny nebo přináší pěkné světelné akcenty.
Osvětlivače a stínovače jsou univerzálně využitelné a podle mého názoru patří mezi standardní výbavu každého fotografie modelů!
8.1.2 Systémový blesk
(Pokud není systémový blesk zaměřen přímo na model, není nic proti jeho použití. Díky možnosti bleskového létání („Master-Slave-Ovládání“) se nám tedy podaří s jediným systémovým bleskem pořídit pěkně osvětlené fotografie; protože nyní lze toto světlo použít i bočně (pro plastický účinek) nebo jako protisvětlo (pro náladové snímky).
Pokud je však blesk zaměřen přímo na modela, působí to "ploše". Stíny padající na pozadí navíc vypadají nehezky a amatérsky.
Obrázek 8.4: Tento účastník na mém fotografickém workshopu na Ibize šikovně umístil svůj systémový blesk po stranách modelu. Spouštěno je pomocí funkce Master-Slave, přičemž vestavěný blesk je Master a hlavní blesk umístěný na mini stativu je Slave. Tímto způsobem fotograf dosáhl toho, že měkké světlo (model byl pod stromy) bylo „oživeno“ systémovým bleskem tak, že se stalo trochu zvýrazněným světlem. Navíc byly zmírněny kontrasty (stín stromů k světlému pozadí), takže obloha na fotografiích už není rozmazaná.
(Foto © 2011: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Poznámka: Pokud je to možné, měly by být systémové blesky používány nepřímo, tedy tak, že světlo nejprve dopadne na (bezbarvou) odraznou plochu a teprve odtud je odráženo na model. Světlo pak působí méně tvrdě a díky širokému rozptylu osvětluje také pozadí, což celkově vede k vyváženějšímu osvětlení. Vhodnými odraznými plochami jsou bílé stropy a stěny, osvětlivače (například od Sunbounce nebo Lastolite) nebo i - pokud není k dispozici jiný prostředek - bílé tričko. (Vyzkoušeno! Funguje skvěle!!)
Pamatujte však, že je třeba postupovat podle principu „Úhel dopadajícího světla = Úhel odraženého světla“.
8.1.3 Vedoucí světla pomocí bleskových systémů
Bleskové systémy se dělí na studiové a venkovní bleskové systémy. Nicméně nové trendy směřují k vývoji zařízení, která jsou vhodná pro obě účely.
Poznámka: Podrobný přehled doporučených bleskových systémů (a pro jaký účel jsou jednotlivé vhodné) poskytuji ve své tutoriálové sérii „Profesionální osvětlovací technika a vedoucí světla“, který je publikován zde na PSD-Tutorials.de - odkaz vede na část 1). Tam je také přesně popsáno, které nastavení fotoaparátu jsou nutná při práci s bleskovými systémy a jaké světelné tvary které světlo dávají (s ukázkovými fotografiemi).
Výhoda použití bleskových systémů v modelové fotografii spočívá v tom, že můžeme velmi flexibilně ovládat osvětlení jak intenzitou, tak charakteristikou světla a zároveň mít k dispozici (doufejme dostatečně silné) nastavitelné světlo, které nám umožní ohodnotit naši světelnou instalaci již před záznamem. Tato poslední skutečnost však neplatí pro venkovní fotografování ve dne, protože světelná indikace je příliš slabá na to, aby konkurovala dennímu světlu, a zároveň stálé světlo by příliš rychle vyčerpalo kapacitu baterie.
Obrázek 8.5: V ateliéru nebo v jiných interiérech zůstává modelkařské světlo zapnuté během focení. Jen tak fotograf uvidí daný efekt světla a stínu (který se neustále mění, protože se modelky pohybují a otáčejí) a také automatické zaostřování rychleji a spolehlivěji nastaví zaostření.
(Foto © 2012: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 8.6: Při těchto fotografiích jsem, jako obvykle, použil 2 blesky na své bleskové sadě v ateliéru. Jeden namířený jako hlavní světlo na modelku (s Beauty-Dish jako formátorem světla) a druhý, aby osvítil mlhu za modelkou (s malou softboxem jako formátorem světla). Nikon D3X s 1,4/85mm Nikkor. 1/125 sekundy, clona 6,3, ISO 200.
(Foto © 2012: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 8.7: Zejména v klasické aktové fotografii je přesné nastavení světla klíčové pro úspěch fotografií. Modelkařské světlo nám pomáhá jako fotografům nastavit světla podle našich představ. Pokud fotíme v zatemněné místnosti zcela bez jiných světelných zdrojů, platí ve spojení s modelkařským světlem princip „What You See Is What You Get“. Jelikož je modelkařské světlo konstruováno tak, aby se co nejvíce vyrovnávalo ve světelném průběhu záblesku (jen ne ve světlestnosti), můžeme dokonale posoudit průběh světla a vše individuálně upravit podle našich představ, ať už intenzitu nebo charakter.
Jakmile se fotograf začne seznamovat s prácou s blesky, bude nadšený z mnoha kreativních možností, které tímto způsobem objeví! Nikon D3X s 1,4/85mm Nikkor. 1/125 sekundy, clona 8, ISO 100.
(Foto © 2012: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 8.8: Aby červené vlasy modelky vynikly, použil jsem zezadu dvě úzké softboxy. Červené vlasy modelky jsou tedy, kromě divadelního oblečení, hlavně zodpovědné za účinek obrázku. Jak silné světlo na vlasy se musí nastavit, lze lépe vidět již před fotografováním podle modelkařského světla. Nakonec ale záleží také na vkusu každého fotografa, jaký účinek má být viditelný. Obvykle používám subtilnější osvětlení vlasů, ale zde jsem se rozhodl pro výrazné zdůraznění červených vlasů. Nikon D4 s 2,8/105mm Mikro Nikkor. 1/125 sekundy, clona 3,2, ISO 100. (Foto © 2012: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Pro venkovní použití vhodné blesky mají svůj proud z (v závislosti na modelu pevně integrovaných nebo často vyměnitelných) akumulátorů, které se vzhledem ke konstrukci mohou lišit v hmotnosti a kapacitě.
Obrázek 8.9: Na mých outdoorových a zahraničních workshopoch používám stále populární Ranger Quadra RX Hybrid. Jedná se o akumulátorový bleskový systém od Elinchromu, který se vyznačuje extrémně nízkou hmotností (pouze 2 kg s lithium-iontovým akumulátorem, plus 0,25 kg pro bleskovou hlavu) a může tak být snadno přenášen i při delších pochodech.
(Foto © 2013: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 8.10: S maximální bleskovou energií 400 wattsekund je Ranger Quadra RX ideální pro osvětlení modelu protisvětlem nebo pro vytvoření účinných světelných akcentů; k tomu má dokonce druhý vstup na bleskovou hlavu „B“ s polovičním výkonem ve srovnání s vstupem „A“ („pevně asymetrický“). Nikon D4 s 2,8/14-24mm Nikkor. 1/160 sekundy, clona 9, ISO 100.
(Foto © 2013: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 8.11: V praktickém setu, uloženém v pevném kufříku, jsou generátor, nabíječka, 2 akumulátory a 2 bleskové hlavy s příslušnými propojovacími kabely, užitečný bezdrátový dálkový ovladač (s nímž lze i vzdáleně ovládat výkon generátoru) a samozřejmě návody k obsluze. Generátor, akumulátor a blesková hlava jsou ale tak rukovatelné, že se pohodlně ve fotobatohu (vedle fotoaparátu a objektivu) vejde i při chůzi.
(Foto © 2013: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 8.12: Samozřejmě lze při používání akumulátorových blesků venku využít plný sortiment světelných forem. Mělo by se však pamatovat na to, že velké světelné formy jako jsou softboxy nebo oktaschirmy jsou velmi náchylné na vítr a hrozí, že je vítr převrhne společně s bleskovou hlavou a světelným formátorem a stativem (a tím potenciálně poškodí). V některých případech je proto pomocník, který drží stativ, při silném větru ne luxus, ale nezbytnost.
(Foto © 2012: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 8.13: Důležitá je však ne technika, ale to, jak se s ní pracuje. Fotoaparáty, objektivy a světelná technika jsou pouze nástroje. Neúčelem samy o sobě. A nejdražší přístroje nejsou nic platné, pokud se s nimi neumíme správně zacházet a kreativně je využívat. U této fotografie hraje mimo světla roli i lokalita (a samozřejmě i skvělá modelka). Nikon D3X s 2,8/24-70mm Nikkor při použité ohniskové vzdálenosti 24mm. 1/40 sekundy, clona 22, ISO 100.
(Foto © 2009: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
