Část 1: Úvod
Část 2: Vybavení
Část 3: Veselé focení
Část 4: Od bříška k dospívání
Část 5: Fotografování v interiéru
Část 6: Fotky venku
Část 7: Rodinný život
Část 8: Tipy a Triky (I)
Technické dovednosti
Být flexibilní
Schnappschüsse
Prosím nerušit
Série
Barevné harmony
„Set-Design“
Část 9: Tipy a Triky (II)
Část 10: Archivování, úprava a prezentace dětských fotografií
Text: Jens Brüggemann
Fotografie pochází od: Jens Brüggemann (147), Leonie Ebbert (44), Elli Bezensek (61), Radmila Kerl (26), Ramona Prosch (5) a Kay Johannsen (4)
Náčrty: Jens Brüggemann (27)
Část 8: Tipy a Triky (I)
V následujícím textu jsem se snažil shrnout důležité rady, jejichž dodržování sice nemusí automaticky zaručit skvělé fotografie, ale nedodržení je zaručeným způsobem, jak vést k méně povedeným fotografiím!
Jedná se o všechny tipy a triky z fotopraxe, které jsem si během 12 let praxe jako reklamní fotograf osvojil.
Během čtení si jistě také uvědomíte, že některé body jste si už všimli při předchozím focení; uvědomte si, že na vytvoření vynikajících fotografií dětí je důležitější člověk, který fotoaparát používá, než samotná technika.
A dítě, které je fotografováno.
(Foto: Leonie Ebbert)
Technické dovednosti
Přesto byste měli samozřejmě ovládat i svoji nově zakoupenou kameru jako z ruky, než se pustíte do prvních fotografií dětí! Děti nejsou zrovna trpělivé a pokud se budete dlouho plést v menu fotoaparátu, abyste buď našli konkrétní nastavení anebo je ještě horší, abyste ho zase zrušili, zatímco vaše mladé modelky čekají, ztratí rychle zájem. A zřejmě se i v budoucnu nebudou chtít modelky u vás stávat. (Foto: Jens Brüggemann)
Experimentování s technikou při nezaranžovaném focení, v podstatě při chytřejších snímcích dětí, může být frustrující, pokud například dítě udělá nebo dosáhne něčeho úžasného (například poprvé se postaví vzpřímeně) a vy tento důležitý okamžik „zakazíte“, protože zatím nedokonale ovládáte fotoaparát …
(Foto: Ramona Prosch)
Lepší je, pokud namísto toho zkoušíte svůj nový fotoaparát na fotografování věcí, krajiny atd., dokud nejste „fit“ dostatečně, abyste mohli fotit živé modely, ať už velké nebo malé.
(Foto: Leonie Ebbert)
Být flexibilní
Buďte flexibilní! Ne vždy jsou podmínky ideální - ale nevyhazujte hned flintu (váš fotoaparát) do vozu! I za „špatných“ podmínek se dají udělat povedené fotografie dětí!
(Foto: Ramona Prosch)
Není ojedinělé, že jste zklamáni, protože podmínky jsou jiné, než jste čekali. "Jiné" pak rychle interpretujete jako „horší“. Například prší, i když předpověď počasí opět předpovídala slunečno. Nebo sportovní hala, kde máte fotit děti při fotbale, je mnohem tmavší než jste očekávali, takže musíte bleskovat místo práce s dostupným světlem.
Nebo místo, které máte k dispozici pro záběry, je menší, než jste si mysleli, takže nemůžete realizovat svůj kompoziční plán a musíte si vybrat úzký záběr. Nebo dětský model nezůstane klidně na daném místě, ale raději si hraje s fliperovým automate...
(Foto: Jens Brüggemann)
Nebo nebo, nebo. Existuje tisíc důvodů, proč můžete být zklamáni, pokud jsou podmínky jiné, než jste čekali. Udělejte z toho prostě to nejlepší! Pokuste se přetvořit domnělou nevýhodu na výhodu! Jako reklamní fotograf musí člověk neustále žít s měnícími se podmínkami a proto je první věc, kterou se samostatný fotograf naučí, být flexibilní. A není ojedinělé, že právě omezení mě přinutilo k nové koncepci nápadu, která se nakonec ukázala jako mnohem lepší než moje původní představa …
Okamžiky
Právě ten pravý okamžik
Setkat se s "pravým", nebo lépe: rozhodujícím okamžikem je vyšší umění dětské fotografie. Obraz může říci více než tisíc slov, ale problém spočívá v tom, chytit tento okamžik, tedy ho vidět, mít fotoaparát takřka okamžitě připravený k odfocení a nakonec také stisknout spoušť co nejrychleji!
(Foto: Radmila Kerl)
Jednoznačně se ukazuje, že při okamžicích jsou na člověka i techniku kladeny nejvyšší požadavky: Pouze ten, kdo rychle reaguje a ve velice krátkém čase správně volí výřez a expozici, nezmešká rozhodující okamžik. A pouze fotoaparát, který je rychle připravený k focení, pomáhá chytit tento okamžik. Patří sem co nejkratší prodleva spouštění (jako například u Nikon D3: 0,037 sekundy) a rychlé zapnutí (připravenost k fotografování; Nikon D3: 0,12 sekundy).
Samozřejmě je výhodné mít fotoaparát již zapnutý, protože možná stejně chtěl člověk vyfotit své dítě. Při následujícím snímku jsem právě fotil svého syna, když odkopl telefon a já musel jen rychle stisknout spoušť. Neměl jsem dost času na opravu výřezu, takže jsem nepoticuh celý snímek v Photoshopu (nahoru na snímku jsem nechal při focení příliš "vzduchu", takže bych mohl zhruba oříznout třetinu snímku nahoře).
(Foto: Jens Brüggemann)
Když člověk sleduje své nebo cizí děti, jak si hrají s fotoaparátem, stačí - samozřejmě připravení k odfocení - jen čekat. Téměř "automaticky" se vytváří mnoho skvělých situací, které jsou hodny toho být zachyceny.
Jaké nastavení fotoaparátu bude zvoleno, závisí na aktuálních podmínkách na místě a na osobní chuti či preferované pracovní metodě fotografa. Rozumná je použití expoziční automatiky. Při rychle se měnících podmínkách je pravděpodobně programová automatika dobrou volbou.
Jestliže se podmínky na focení nemění nebo mění pouze pomalu, raději pracuji s časovou automatikou, kde si fotograf přednastavuje clonu (jako kreativní prostředek pro rozostření ostrosti na fotce) a čas expozice je automaticky vybrán fotoaparátem v závislosti na zvolené cloně a okolním osvětlení.
Při fotografování rychle se pohybujících objektů (a děti, když se divoce rvalí, patří sem!) se nabízí také clonová automatika: Fotograf volí co nejkratší čas expozice, zatímco fotoaparát určuje odpovídající clonu, aby dosáhl správné expozice fotky.
Obecně se doporučuje vyšší hodnota ISO, než je standardní hodnota, s výjimkou fotografování venku za dostatečného osvětlení, jako je například na dovolené u moře.
Můj syn měl v roce 2008 pouhých čtyři a půl roku, když se odvážil postavit vlnám na pláži v Cabo Verde. Ještě neuměl plavat, ale zdál se být mnohem odvážnější než většina dospělých.
Ostatní dovolenkáři jen udivovali, jak malý spratek nejprve hlasitě a rozzlobeně "vyhuboval" vlny, aby nakonec byl pokořen velkým a převržen, následně vyfoten mou ženou a opět dopraven na pevninu. Po vyplivnutí slané vody a několikanásobném hlubokém nádechu začal znovu s únavnou hrou, zatímco jsem já s tehdejším kompaktním fotoaparátem (Canon G9 s nastavením programové automatiky) opět připraven na střelbu, abych vyfotil další "akční snímek" mého syna bojujícího proti přírodním silám.
Samozřejmě má manželka byla celou dobu v těsné blízkosti mého syna, aby ho v případě potřeby mohla rychle zachránit. To byl také důvod, proč jsem musel snímek v Photoshopu oříznut, jinak by byla moje žena vidět na okraji snímku.
(Foto: Jens Brüggemann)
Prosím nerušit
Usínající děti by člověk neměl budit! Nikdy! Protože pak jsou nespokojené, rozmazlené nebo dokonce začnou plakat.
(Foto: Leonie Ebbert)
Zrovna neideální okamžik pro pár "krásných" portrétů dětí...
(Foto: Leonie Ebbert)
Je lepší počkat nebo případně vyfotit několik fotek spícího dítěte, které leží andělsky a zdá se mu se spokojenými a šťastnými sny. "Žádné dítě není tak hodné, aby matka nebyla šťastná, když konečně usne." (Ralph Waldo Emerson)
(Foto: Leonie Ebbert)
A jednou jsou ti malí odpočatí, sami se probudí a pohled na ně je živý a odpočatý, spokojený a šťastný. Ten je okamžik, kdy byste určitě měli stisknout spoušť!
(Foto: Leonie Ebbert)
Série
Kdo má volbu, má trápení
Ne vždy se mi podaří vybrat „to nejlepší“ foto při výběru obrázků. Jsem nerozhodný, mám několik favoritů a nejsem schopen vyřadit žádnou zbývající fotografii z předběžného výběru, abych se dostal ke správné volbě metodou vyřazování. Zvláště pokud jde o fotografie mého syna, každá jednotlivá fotografie mi připadá příliš ceněná, abych ji nechal navždy zmizet v záplavě archivovaných obrázků.
(Foto: Jens Brüggemann)
Řešení jsem našel v častém používání fotografií jako série. Místo posílání dvou, tří nebo čtyř podobných fotografií příbuzným e-mailem, nyní rozložím nejlepší podobné fotografie do série (často jsou to skutečné studie postav) a ty pak (jako jediný soubor) pošlu. Tak neztrácím žádný cenný obrázek a místo nudě přichází radost, při pohledu na často vtipné obrázkové příběhy, které tak mohou být vyprávěny.
(Foto: Jens Brüggemann)
Samozřejmě jsou možné i jiné druhy sérií, ve kterých se například vypráví časový průběh nějaké činnosti dítěte. Například sportovní série, možná dokonce pořízené sérií snímků, kde získáte studie pohybu. Nebo vytváření sérií tím, že se spojí různé fotografie z různých focení, které všechny zapadají do stejného tématu, například „Syn jede na kole“ nebo „Dcera hraje s panenkami“, atd. Bez ohledu na to, pro co se rozhodnete, jsou série vždy vítanou změnou při prezentaci dětských fotografií.
Série jsou jako krátké příběhy z života našich nejbližších.
(Foto: Leonie Ebbert)
Barevné harmonie
Mnoho fotografií působí na diváka - a ten přesně neví proč. Je to perspektiva? Poutavý pohled modelu? Výrazná pose? Oslnivé světlo? Kompozice? Výřez? Nebo všechno dohromady?
(Foto: Jens Brüggemann)
To, co je běžné ve fotografii módy, totiž harmonická souhra barev použitých textilií, platí i pro všechny ostatní oblasti fotografie a tím i pro dětskou fotografii. Když tedy fotím rodiče s jejich dítětem ve svém ateliéru, vždy je žádám, aby přinesli co nejširší výběr různých textilií, abych mohl barvy oblečení na sebe sladit.
(Foto: Jens Brüggemann)
Fotografka, která pořídila následující fotografii, jde dokonce pravidelně tak daleko, že žádá všechny účastníky na fotce, aby k focení přinesli bílé oblečení. Společně s jemným osvětlením a rovněž bílým pozadím vznikají velmi harmonicky působící, krásné portrétní záběry celé rodiny.
(Foto: Elli Bezensek)
Monochromatický charakter lze ještě zesílit v obrazové úpravě, když se navíc barevnost buď úplně nebo pouze u určitých barev sníží. Řetízek a hračka na následujícím snímku byly záměrně ponechány „barevné“, aby vytvořily barevný akcent k téměř monochromatickému celkovému dojmu.
(Foto: Elli Bezensek)
Dobrý fotograf dlouho nepřemýšlí, co fotí a jak
(Foto: Jens Brüggemann)
Odmítnutí „barevného“ je také to, co z této krásné portrétní fotografie ugandské dívky dělá. Redukce použitých barev na zemitě hnědou pomocí šikovného výběru výřezu nás přibližuje kontinentu Afriky téměř hmatatelně.
(Foto: Radmila Kerl)
Není však vždy nutné, aby při kompozici obrázku byly použity barevné harmonie, může to být i „barevné“ a „výrazné“. Důležité však je, že fotograf dbá na souhru barev při kompozici výřezu obrázku, tedy že je vědomě navrhuje a používá.
(Foto: Radmila Kerl)
Při fotografování dětí se použití barev má smysl, je to projev radosti a bezstarostnosti. Děti, které běží a pobíhají přes sytě zelenou trávu s míčem v ruce, by měly mít na sobě pestrobarevné oblečení!
(Foto: Kay Johannsen)
Zde si představte, jak by vypadala výše uvedená veselá fotografie pouze s oblečením v šedých, černých nebo uniformních modrých barvách...
I když může být oblečení malých dětí obecně klidně pestrobarevné: existují designy, které nejsou ideální pro fotografie, jako jsou košile, svetry nebo trička s motivy komiksových postaviček.
Ty odvádějí pozornost na pozdější fotografii od dítěte, zejména pokud jde o pestrobarevné obličeje nebo loga například od "Bob the Builder", "Winnie the Pooh", "Superman", "Stephanie" nebo "Sportacus" z Lenivého města, "Divoké hrušky", atd.
Lepší (fotogeničtější) jsou jednobarevné designy nebo designy s drobnými vzory.
Takže v budoucnu věnujte větší pozornost barev, které se objeví na pozdější fotografii, jak oblečení mladých modelů, tak používaných rekvizit a pozadí! Tak můžete mnoho přispět k dobrému vydaření vaší fotografie.
„Design natáčecí scény“
Podobným směrem jde "Design natáčecí scény". Myslí se tím vědomé složení všech objektů, modelu (v našem případě tedy dítěte, které se má fotografovat) a oblečení ještě předtím než dojde k nahrání. To zahrnuje barvy vybraného oblečení a rekvizit, ale nezůstává zde.
(Foto: Jens Brüggemann)
Myslí se tím také, že při nastavených fotografiích je úmyslně vybráno všechno, co se musí objevit na fotografii (většinou vzájemně sladěné), barvy hrají stejně důležitou roli jako otázky ohledně smyslu a účelu předmětů jak vpředu, tak vzadu. Otázky jako „Podporuje předmět XY v pozadí význam obrazu, nebo je to, co předmět ztělesňuje, v rozporu s obrazovou myšlenkou?" hrají v tomto roli. To je reklamní fotografie ve své nejlepší podobě!
(Foto: Leonie Ebbert)
Při spontánních snímcích a fotografiích pořízených na místě, kde fotograf nemá vliv na pozadí fotografie nebo nesmí, je na něm nebo na ní, aby pomocí volby správné perspektivy a vhodného záběru vyloučil všechno nepříjemné. Jednoduše se zeptejte, co podporuje význam obrazu a co spíše škodí nebo odvádí pozornost.
Osamelost brankáře během fotbalového zápasu ilustruje tato fotografie. Malý mužíček tam stojí skoro ztracený ve své velké "bedně". Zachytit dění kolem, tedy hrozbu ze strany útoku soupeře nebo povzbuzující diváky, by nepřineslo žádné další informace, které by nebyly již zřetelné; naopak by to spíše odvedlo pozornost od významu obrazu.
(Foto: Jens Brüggemann)
