Tipy pro práci s studiovými a venkovními bleskovými zařízeními
Nejlepší bleskové zařízení nikoho nepřesvědčí, pokud není možné je efektivně („dělat správné věci“) a efektivně („dělat věci správně“) využívat. Bez ohledu na technické ovládání jednotlivých zařízení, které by měly být dostatečně popsané v přiložených návodech k obsluze, existuje mnoho triků a specifičností, které zná pouze ten, kdo má buď dlouholeté zkušenosti s prací s bleskovými zařízeními, nebo podstoupil intenzivní školení. Tento tutoriál by vám měl nyní pomoci používat toto umělé světlo efektivně a kreativně od začátku jako zkušený profesionál - aniž byste museli projít obtížnou a osamocenou cestou „pokus o omyl“.
8.1 Význam relativní vzdálenosti od světla
Světlo má úžasnou vlastnost, že se zvětšuje nebo zmenšuje přeměrně, když se mění vzdálenost od modelu k světelnému zdroji. A to kvadraticky. Pokud se tedy zdvojnásobí vzdálenost světelného zdroje od modelu, světlo se zmenší. Svítivost je nyní pouze ¼ hodnoty předchozí!
Příklad
Pokud model stojí 2 metry od předního hlavního osvětlení a je fotografován s clonou 5,6, je třeba fotografovat s clonou 11 při nové (často nechtěné) vzdálenosti od hlavního světla, která je nyní pouze 1 metr, například kvůli krátké přestávce na líčení. Protože při halvení vzdálenosti ke světelnému zdroji je světlo 4x jasnější než dříve!
V praxi to znamená, že zejména začátečníci (pokud nevědí o tomto problému nebo na něj nezapomínají), kteří ještě nemají vlastní studio a často fotí doma nebo v jiných malých prostorech, mají problémy dosáhnout konstantního osvětlení svých fotografií. Velmi rychle se zapomíná, jak je důležité dodržovat přesné vzdálenosti k bleskovým hlavám bleskového zařízení. Přece jsou malé změny ve vzdálenosti modelu od světelných zdrojů běžné (například v módní fotografii, kde jsou často fotografovány pohybující se motivy).
Tento problém se však objevuje zejména při fotografování v menších prostorách, protože zde jsou vzdálenosti mezi modelem a světelným zdrojem nezbytně malé.
Avšak tento jev postihuje i profesionály s jejich velkými ateliéry. Vzhledem k tomu, že se světelná charakteristika mění také s vzdáleností, mnoho fotografů staví osvětlení tak, že jsou bleskové hlavy s osvětlovníky relativně blízko k modelu.
Například, není vhodné postavit velkoplošný softbox 10 metrů od modelu. V takovém případě by charakter světla tohoto osvětlovníku nepřišel k užitku. Zvláště ploché světelné zdroje tak často stojí velmi blízko k modelu nebo k fotografovanému objektu.
Malé změny ve vzdálenosti (například 1 metr) na malém prostoru mají tedy velký vliv na světlost. Malé změny ve vzdálenosti metr nebudou znatelné, pokud jsou všechny světelné zdroje (zde: bleskové hlavy) vzdáleny například více než 10 metrů. Ale to je, jak bylo právě zjištěno, spíše výjimka.
Z tohoto důvodu každý fotograf pečlivě dbá o to …
• aby neumožnil změny vzdálenosti modelu od světla (například je ve většině ateliérů na podlahu nalepený značkovač, kde model stojí) …
• nebo neustále kompenzovat změny vzdálenosti pomocí úpravy výkonu příslušných bleskových hlav.
Změny nastavení clony jsou neobvyklé, protože pokud model mění vzdálenost, bleskové hlavy (obvykle jsou zde namířeny nejméně 2 bleskové hlavy s hlavním a efektovým světlem) budou ovlivněny různými způsoby. Změna clony na fotoaparátu může způsobit pouze obecně více nebo méně světla - ale nevyrovnává zesvětlení nebo ztmavení jednotlivých bleskových hlav. Vždy bude světlo všech bleskových hlav světlejší nebo tmavší.
Pokud však stojí v různých vzdálenostech od modelu, změny vzdálenosti budou mít za následek, že přiblížení k bleskové hlavě 1 povede nevyhnutelně ke zvětšení vzdálenosti k bleskové hlavě 2.
Obrazek 8.1: Když se model posune dopředu, vzdálenost ke dvěma úzkým softboxům vzadu se zvětší. Pokud se však model posune doleva, zkrátí se vzdálenost k levému zadnímu úzkému softboxu, zatímco současně naroste vzdálenost k pravému zadnímu úzkému softboxu. Atd.
Obrazek 8.2: Změny vzdálenosti modelu od bleskových hlav by tedy měly být specificky vyrovnány úpravami výkonu dotčených bleskových hlav, aby bylo zajištěno konzistentní správné osvětlení.
(Foto © 2013: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrazek 8.3: V případě A je model daleko od světelného zdroje. Několik centimetrů změny vzdálenosti nehraje roli. V případě B je však světelný zdroj velmi blízko modelu. Takový je významně relevantní ohledně expozice, protože procentuálně tvoří asi 30% celkové vzdálenosti od modelu ke světelnému zdroji.
V případě A naopak je šířka hlavy procentuálně vzhledem ke vzdálenosti od světelného zdroje zanedbatelná (cca 7%). Změna vzdálenosti v případě A nevyžaduje žádnou korekci, zatímco změna vzdálenosti v případě B by byla určitě nutná.
Poznámka: Musíme mít na paměti následující: V malém prostoru změny vzdálenosti modelu od bleskové hlavy vyžadují, aby byl přizpůsoben výkon různých bleskových hlav. Venku však při slunečním světle není důležité, zda se model nachází na zemi nebo na 3metrové žebříku (a tím je o 3 metry blíže slunci). Protože relativně vzato, tato změna na venku není podstatná: Země je od Slunce vzdálena 149,6 milionu kilometrů. Rozdíl 3 metrů proto nehraje žádnou roli.
V ateliéru však jsou změny vzdálenosti o 3 metry obrovské. Podle toho, zdali byla vzdálenost zkrácena nebo prodloužena, model se bude jevit mnohem světleji nebo tmavěji. Dbejte tedy na to, aby měl váš model na podlaze značení jako stanoviště. Nebo při změně vzdálenosti pamatujte, že je možná nutné upravit výkon jednotlivých bleskových hlav.
8.2 Přidání světla
Světlo se sčítá: Celkový výkon generátoru 1 000 WS lze rozdělit na dva blesky po 500 WS každý. Čas závěrky 1/30 sekundy způsobí (ceteris paribus) dvakrát tak jasný snímek jako čas závěrky 1/60 sekundy. To vše je sice logické, ale nemůže být dostatečně zdůrazněno. ;-)
Obrázek 8.4: Kde se překrývají kužely světla, je to zvláště jasné. Světlo se sčítá. Platí to jak pro trvalé světlo, tak pro bleskové světlo. Logické, protože v podstatě je blesk pouze velmi krátkým trvalým světlem - jen s vysokou intenzitou.
(Foto ©2011: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
8.3 Tvary světla ovlivňují charakter světla
Při nákupu bleskového zařízení se věnuje mnoho času porovnávání výkonových dat generátorů nebo kompaktních bleskových zařízení. Avšak o světelných tvarech v nabídce dané společnosti přemýšlíte až později, při rozšiřování bleskového zařízení. Jsou to právě světelné tvary, které jsou zásadní pro charakter světla.
Při světelných tvarech platí: Čím více (různých) máte, tím lépe! Každý světelný tvar vytváří jiné světlo, proto se vyplatí sáhnout i po nekonvenčních tvarech.
Obrázek 8.5: Softboxy jsou mezi fotografy velmi oblíbené. V produktové fotografii poskytují krásné reflexe; v modelové fotografii zajišťují jemné osvětlení.
(Foto © 2012: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 8.6: O „světelném kleštíku“ se mluví, když jsou dva softboxy tak umístěny, že se navzájem ozařují s přibližně stejnou intenzitou.
(Foto © 2012: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 8.7: Při focení venku nejraději používám normální reflektor. Má vysoký světelný výkon a zároveň je méně náchylný na vítr. Zejména při vysokém (přirozeném) využití bleskové hlavy se může snadno stát, že vítr celou věc včetně stativu začne kývat.
(Foto ©: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 8.8: Ti, kteří pozorně sledují tuto sérii tutorialů, budou rychleji dosahovat profesionálního řízení světla. Zásadní pro charakter světla jsou především světelné tvary, nikoli generátory nebo kompaktní bleskové zařízení. Důvodem k tomu je neustálé hledání nových předsaveb, které jsou na trhu k dispozici. Zde jsem poprvé použil „MOLA“. Dále jsem použil Sunbounce odrážecí desku ze levé strany, protože nejen venku, ale i uvnitř poskytují skvělé reflexe. Nikon D3S se 2,8/105mm Micro Nikkor. 1/125 sekundy, clona 3,5, ISO 200.
(Foto © 2011: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 8.9: „MOLA" poskytuje směs měkkého světla s přesto markantním akcentem a je proto zvláště vhodný pro portrétní a módní fotografie. „MOLA" má vlnovitou konstrukci s matně bílým povrchem na vnitřní straně. Blesková trubice je částečně zakryta hustou mřížkou, což způsobuje, že určitý procento bleskového světla se odrážímá (měkká část světla) a zbývající část přímo dopadá na model (tvrdá část světla).
Obrázek 8.10: I u stejného světelného tvaru lze stále získat rozdíly. Zde je znázorněn „P-Soft“ od broncoloru (vlevo). Patří do kategorie Beauty-Dish, ale není vybaven bílou, nýbrž matně stříbrnou reflexní plochou. Pro změkčení světla lze na reflektor připevnit difuzorový nástavec jako příslušenství. Chcete-li naopak světlo směrovatější, můžete na reflektor připevnit včasovací nástavec.
(Foto ©: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 8.11: V produktové fotografii jsou preferovány světelné tvary, jejichž reflexe nepůsobí rušivě. Softboxy a striplity jsou zde první volbou u zrcadlových ploch.
(Foto ©: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 8.12: S plošnými světly lze vytvořit jasné světelné hrany, které často slouží k podpoře formy produktu jako světelné linie.
(Foto ©: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
8.4 Světlo - a stín?
Kde je hodně světla, tam by měl být i stín! Bezstínové osvětlení je obvykle nudné, působí ploše. Stíny naopak fotografii dodávají plastiku, hloubku.
Obrázek 8.13: Na mých fotoworkshopech v Andalusii fotíme vždy do odpoledne. Když slunce horké září a prodlužující se stíny dodávají fotografiím více plastiky, vznikají úžasné snímky. Obvykle s modelem, ale občas, jako u této fotografie, která byla pořízena v staré pirátské pevnosti, i bez něj.
(Foto ©: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 8.14: I v modelové fotografii jsou stíny velmi důležité. U tohoto mužského aktu se hra světla a stínu stará o to, aby byla cvičená postava dobře viditelná.
(Foto ©: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
8.5 Proporce světla pro nastavení blesku
Při práci s individuálním rozdělením výkonu je důležité, aby bylo světlo pro nastavení automaticky regulováno podle zařízení, protože teprve tehdy lze světelný průběh při blesku skutečně posoudit podle světla pro nastavení. Jinak řečeno: Při různém rozložení výkonu bleskových hlav lze situaci osvětlení správně posoudit v souladu s efektivním výkonem blesku, pouze pokud světlo pro nastavení svítí procentuálně odpovídajícím způsobem k výkonu blesku.
Příklad 1a
Pokud blesková hlava 1 svítí s 25% maximálního výkonu, mělo by i její světlo pro nastavení svítit jen 25%. Pokud blesková hlava 2 svítí s 40% maximálního výkonu, mělo by i její světlo pro nastavení svítit 40%. A pokud je blesková hlava 3 použita pouze s 10% maximálního výkonu, je důležité, aby i její světlo pro nastavení svítilo pouze 10% maximálního výkonu.
Lepší je však, pokud generátor nabízí nejen "Proporčnost", ale také "Maximální proporčnost (Pmax)". To znamená, že světlo pro nastavení bleskové hlavy, jejíž výkon blesku je nastaven nejvyšší, svítí maximálním výkonem (například 650 wattů). Všechna ostatní světla pro nastavení ostatních bleskových hlav pak svítí podle toho slaběji, avšak tak, aby bylo zachováno poměr, který byl zvolen při výkonu blesku, i u světel pro nastavení.
Příklad 1b
Vztahem k předchozímu příkladu by tedy blesková hlava 2 svítila nejvyšším možným světlem pro nastavení, například s 650 wattů. Blesková hlava 1 by svítila s 406,25 watů a blesková hlava 3 s 162,5 watů.
Tato „Maximální proporčnost“ má tu výhodu, že i při slabém výkonu blesku je k dispozici dostatečně silné světlo pro nastavení, takže si fotograf může situaci osvětlení dobře posoudit a automaticky zaostřit co nejrychleji a nejpřesněji.
Obrázek 8.15: Proporce (Pmax) světla pro nastavení k bleskovému světlu je důležitá pro posouzení (a v případě potřeby zlepšení) světelného průběhu. Tato funkce je relevantní při použití dvou nebo více bleskových hlav, jakmile jsou tyto použity s různým výkonem blesku.
(Foto © 2013: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 8.16: Takto je možné vidět již před prvním snímkem přesně, jak jsou světelný charakter, světelná charakteristika a intenzita světla různých bleskových hlav v poměru k sobě. Jestliže se pak udělá fotografie, odpovídá zaznamenaný výsledek přesně tomu, co bylo vidět pomocí světla pro nastavení: Co vidíte, to dostanete!
(Foto ©2013: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
8.6 Účinnost světla při použití různých světelných tvarovek
Světelné tvarovky nezajišťují pouze různou světelnou charakteristiku; jsou také zodpovědné za to, jak moc světla dopadá na model. Existují tvarovky, které mají velmi vysokou světelnou účinnost, například proto, že světlo sbírají nebo mají lesklý stříbrný povrch.
Ostatní naopak „pohlcují“ část světla, například proto, že mají látěný difuzní filtr, jako je tomu u softboxů.
Obrázek 8.17: Když fotím venku s bleskem a potřebuji vysoký výkon blesku, nepoužívám softboxy nebo podobné, protože by příliš světla (v závislosti na struktuře a tloušťce tkaniny 1-2 clonové kroky) „pohltili“. Kromě toho jsou ploché světla velmi náchylná na vítr, což je zvláště na moři téměř nemožné. Zde byl v akci broncolor „mobil“ (1 200 watisekundová maximální svítivost) s velmi praktickou (malou) bleskovou hlavou „mobilite“. 
(Foto ©: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Tuto skutečnost rozdílné světelné účinnosti různých světelných tvarovek lze však také využít, například pokud potřebujete slabší světlo blesku, ale z nastavení bleskového systému je to nepraktické (protože jste již systém nastavili na maximální výkon): V tomto případě by bylo jako řešení vhodné například namísto normálního reflektoru použít softbox, případně doplněný vnitřním difuzorem.
Upozornění
Není důležité pouze nastavení výkonu bleskového systému a vzdálenost zdroje světla od modelu, ale i konstrukce světelné tvarovky je odpovědná za to, jak vysoká je světelná účinnost.
Náhled
V příští části tohoto tutoriálu (část 9: Profesionální zvládání osvětlení v interiéru) vám ukážu několik mých fotografií, které vznikly na místě v interiéru nebo ve studiu. Navíc jsem porovnal několik světelných tvarovek přímo mezi sebou, abyste mohli lépe posoudit jejich světelnou charakteristiku. To vám pomůže později při výběru vhodných světelných tvarovek pro definované fotografické úkoly.
