Právní záležitosti
I v oblasti fotografie je třeba dodržovat několik důležitých zákonů, abyste se vyhnuli zbytečným problémům. I když důsledky neznamenají ihned odvedení v poutech. Finanční následky jsou často stejně nepříjemné.
„Nejvýznamnější právní případy pro fotopraxi“ nazývá se podtitul knihy Fotografie a právo, kterou jsem napsal společně s právníkem Dr. Kötzem. Zde naleznete podrobné popisy případů a řešení právních otázek týkajících se fotografie. Pro ty, kteří se chtějí nebo musí podrobně zabývat tímto tématem.
1. Ochrana autorských práv:
Ochrana autorských práv vzniká automaticky při vytvoření fotografie; nemusí být tedy nikde registrována. Platí až 70 let po smrti autora, pokud jde o grafické dílo, tedy o fotografii, která byla pořízena s uměleckou výtvarnou koncepcí. Soudy hovoří v tomto kontextu o kritériích „osobního a duchovního stvoření“. Pokud jde o jednoduchou fotografii, která se nazývá jako obyčejné grafické dílo, trvá ochrana autorských práv „jen“ po dobu 50 let od vzniku.
2. Uvedení jména:
Dle autorského zákona má autor právo, aby bylo u uveřejnění jedné nebo více jeho fotografií uvedeno jeho jméno. Je to třeba udělat tak, aby jméno bylo přiřazeno k dané fotografii.
3. Právo osoby zobrazené na vlastní obraz:
Fotografie, na které je zobrazena osoba, smí být zveřejněna pouze se souhlasem této osoby. Výjimky: pokud se osoba objevuje pouze jako „součást“ nebo pokud je tento jedinec považován za absolutní osobnost doby.
Před zveřejněním fotografií modelů byste měli získat písemný souhlas osoby zobrazené. Platba modelovému honoráři představuje ve střetu případů její souhlas s vydáním.
4. Fotografování osob ve veřejném prostoru:
Na událostech, které se konají ve veřejném prostoru, tedy i na demonstracích, musejí účastníci přijmout, že budou fotografováni. Platí to samé, pokud je fotografie považována za dokumentaci stavu, protože se jedná o záznam z oblasti dějin. Ovšem „vyfotografování“ jednotlivců není dovoleno, zde je nutné získat souhlas před zveřejněním fotografie.
Pokud se fotografie pořízené ve veřejném prostoru mají použít k reklamě, je důležité, aby byli kolemjdoucí nepoznání. Nebo si lze objednat statisty, kteří obdrží modelový honorář. Zákony tedy činí rozdíly ohledně použití fotografií. (Informační) tisk má větší pravomoci než reklama.
5. Domovní právo:
Kdo fotí v uzavřených prostorech (např. v hotelovém pokoji, zubní ordinaci, kluzišti, atd.) nebo na cizím pozemku (např. na sportovním akci, veřejném bazénu, atd.), potřebuje k tomu povolení, pokud chce fotky zveřejnit.
Platí domovní právo, což znamená, že vlastník nebo držitel může rozhodovat, zda toleruje pořizování fotografií (a jejich zveřejnění). Nejlépe si pořiďte svolení k natáčení na místě, které nechte podepsat domácím párem, pokud máte v plánu fotky zveřejnit.
Pokud fotíte na místě, měli byste zajistit, aby bylo podepsané povolení k natáčení od majitele. Pronájem hotelového pokoje, aniž by o tom vedení hotelu vědělo, že chcete tam fotit, se však nepovažuje za platbu za pronájem místa.
6. Fotografování na koncertech:
Kdo si přeje fotit na koncertě, obvykle potřebuje akreditaci, tedy povolení od držitele domu nebo pořadatele, který je po dobu koncertu považován za majitele domu.
Kdo fotí na koncertě, musí respektovat domovní právo pořadatele. Obecně se bohužel ustálilo, že na koncertech je povoleno fotit pouze během prvních 3 skladeb a to ještě bez blesku. Ve většině případů je navíc třeba akreditace; výjimky jsou pouze u vystoupení méně známých umělců v menších klubech.
Před koncertem se informujte přesně, jaká pravidla platí pro daný koncert. „Diktátorské“ smlouvy (např. kdy musí fotografové fotografie před zveřejněním „schválit“ managementem) byste neměli akceptovat; je proto moudřejší, když fotografové koncertů společně bojkotují akci. I tato fotografie má již typickou perspektivu pro koncertní fotografie, která vzniká tím, že se smí fotit pouze z hudební jámy, která se nachází bezprostředně před pódiem.
7. Právo na panoramatickou svobodu:
Díla umístěná "trvale" (natrvalo) na veřejných cestách a ulicích a náměstích je obvykle možné fotografovat a výsledky také zveřejnit. Toto se týká pouze vnějšího pohledu. Není dovoleno vstupovat na soukromý pozemek za účelem pořízení fotografie.
Pokud je dílo pouze "dočasně instalováno", komerční šíření fotografií není povoleno, s výjimkou případů, kdy autor instalace udělí písemný souhlas.
V Německu platí princip „panoramatické svobody“. Je-li fotografováno bez použití jakýchkoli pomůcek, jako je například vysoký stativ nebo žebřík, je to povoleno. Další podmínkou je, že se fotografování provádí z pozice na úrovni z veřejně přístupné silnice (nebo cesty nebo náměstí).
8. Právo na snímek věcí:
Nikdo nemůže zakázat jinému například fotografování jeho auta nebo jachty na veřejnosti. Neexistuje žádné právo na snímek věcí.
Vlastník jachty by mi nemohl zakázat fotografovat jeho pěkný motorový člun a zveřejnit fotografii. Při takové fotografii však může být třeba respektovat domovské právo provozovatele přístavu.
9. Nacházení fotomodelů:
Zveřejňování fotografií nacházených není povoleno. To platí i v případě, že jsou fotografie nekomerční, například na internetu na fc, prezentovány.
I amatérští fotografové nesmí téměř identicky kopírovat díla známých umělců a zveřejňovat je na internetu. Povoleno je pouze "volné užití" jiného díla, pokud výsledek představuje "samostatné dílo" a dílo jiného slouží pouze jako vzor pro vlastní úpravy. To se nazývá "volné užití". Důležité je, že "odpůjčené prvky původního díla" blednou úpravou.
10. Paparazzi fotografie:
Kdo fotí celebrity, měl by znát svá práva, než fotografie uvolní k zveřejnění. Pokud jde o celebrity, které jsou považovány za absolutní osobnosti současné doby (tento případ se týká monarchů a vládců, ale také moderátorů jako je Jauch a Stefan Raab, špičkových sportovců, kteří pravidelně pobývají ve světle reflektorů jako Michael Schumacher atd.), mohou být fotografie zveřejněny bez dotazu, s výjimkou případu, kdy by bylo porušeno soukromí celebrity.
Vždy je třeba najít rovnováhu mezi svobodou tisku a informačními potřebami veřejnosti na jedné straně a zájmem o ochranu celebrit na straně druhé. Pokud je fotografováno událost s historickým významem, má informační zájem veřejnosti přednost před zájmy celebrity. Časopisy bulváru, které jsou jako zákazníci pro takové fotografie vhodní, ve většině případů vědí docela přesně, zda je možné dané fotografie otisknout.
Situace je odlišná, pokud nebyly záběry pořízeny tajně, ale celebrity (zde: Daniela Katzenberger) souhlasily se zveřejněním a za tento účel obdržely honorář za model (a máme k dispozici svolení k modelování).
Fotografie na zakázku jako referenční materiál:
Pokud jste svým zákazníkům udělili výhradní uživatelská práva k fotografiím (což je v případě placených zakázkových focení obvyklé), musíte mít výslovný (písemný) souhlas k možnosti prezentovat fotografie jako vlastní reklamu na vašem internetovém webu!
Většina fotografů o tomto bodu ani neví, jak je to s tím zákonným postavením. Je nejlepší se dohodnout se zákazníkem již předem, že můžete jednotlivé fotografie z focení využít pro vlastní propagaci na vašem internetovém webu (a nejlépe ještě na letácích, které rozdáváte jako vlastní reklamu)!
Pokud chcete použít fotografie z objednávky na svém internetovém webu nebo jinak pro svou vlastní propagaci, měli byste mít písemné svolení vašeho zákazníka.
12. Ukradené fotografie:
Pokud někdo neoprávněně (tedy bez vámi uděleného souhlasu) zveřejní jednu nebo více vašich fotografií, musí udělat: za prvé to zastavit, za druhé odstranit fotografie (například je odstranit ze své internetové stránky), za třetí poskytnout informace o rozsahu zveřejnění a za čtvrté vám zaplatit náhradu škody.
13. Změna přesvědčení:
Fotomodel nemůže po několika letech jednostranně a prostě zrušit stávající smlouvu s fotografem, aniž by šlo o zásadní důvod, například pokud se model začal trvale žít jako řeholnice v klášteře.
I když soud uzná „změnu přesvědčení“, neznamená to, že fotograf může jednoduše vzdát se svých práv vyplývajících ze stávající smlouvy o modelování. Ve většině případů bude muset osoba zobrazená na fotografii zaplatit kompenzaci fotografovi.
14. Pravidlo přenosu účelu:
Kdo například uzavře smlouvu s vydavatelem o ilustrované knize a přenese "dílo" vydavateli, má tím za cíl, aby vydavatel nechal fotografie sesbírané ve formě ilustrované knihy vytisknout a následně prodal ilustrované knihy knihkupcům. I vydavatel při uzavření smlouvy s vydavatelem nebudě mít jiný záměr.
Pokud nyní po nějaké době vydavatel vyjme jednotlivé fotografie a prodá je tisku v jiném kontextu, protože na snímku má prominentní osobu, je to v rozporu s pravidlem přenosu účelu a není to povoleno.
Pokud mají dvě smluvní strany odlišné názory na výklad smlouvy, má být přijato pravidlo přenosu účelu. I já jsem měl takový případ, kdy vydavatel jedné z mých knih fotografií chtěl jednotlivé fotografie Cora Schumacher prodávat tisku.
15. Nedůležitá součást:
Opakovaně se stává, že jsou fotografie používány soukromými osobami nebo grafiky, aniž by bylo předtím obdrženo svolení od autora. Fotografie jsou používány jako pozadí, jako součást prezentace firemních katalogů atd. Argumentuje se tím, že fotografie mohou být volně použity, pokud jsou považovány za nedůležitý prvek. Tento argument je však nesprávný: Fotografie, i když jsou používány pouze částečně, nejsou v takových případech považovány za nedůležitý prvek. Nedůležitý prvek by byl například v případě záběru chodníku reklamní plakát ve výloze jednoho z mnoha zobrazených obchodů.
Nejméně problémů můžete mít, pokud vlastní studiu pořizujete abstraktní fotografie. Dokonce i krajinné fotografie nejsou problémové. Ale i když postupujete vždy správně, sami můžete být postiženi, pokud ostatní používají vaše fotografie protiprávně. I v tomto případě byste měli znát svá práva. Pokud je taková fotografie použita bez mého svolení, mohu požadovat zastavení, naléhavě žádat o odstranění a požadovat informace o rozsahu zveřejnění. Navíc mohu uplatňovat nároky na náhradu škody. Alespoň by porušitel měl zaplatit fiktivní licenční poplatek, který by mohl být například vypočten podle doporučení na odměnách MFM. Navíc náklady na právníky a soudy, které by nejspíše vznikly.
