10 Následná práce
Obrázek 10.1: Fotografie ukazuje bubeníka na koncertě Milowa dne 1. září 2011. Po prvním kroku zálohování (a archivace) je nezbytné vybrat ty nejlepší fotografie. Tyto fotografie je třeba lehce upravit a opatřit klíčovými slovy.
Poté mohou být uloženy odděleně a jsou k dispozici k publikování (a doufejme: k prodeji). Nikon D3S s objektivem 4,0/24-120mm-Nikkor na ohniskovou vzdálenost 70mm. 1/200 sekundy, clona 4, ISO 1 600.
(Foto © 2011: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
10.1 Zálohování a archivace dat
Před tím, než se podívám na fotografie nebo vyberu výběr, je na prvním místě následné práce zabezpečení (a archivace) původních souborů, které jsou obvykle soubory RAW (kvůli obtížným světelným podmínkám je formát RAW nejvhodnější, protože umožňuje "vytáhnout" nejvíc ze snímků). Teprve poté, co budou všechny fotografie správně (a zdvojeně) zazálohovány, začnu s výběrem.
Pro zálohování dat existují různé systémy. Já dávám přednost zdvojenému zálohování na dvou různých RAID systémech („StudioRAID Blueline“ na jedné straně a „myRAID“ na druhé straně, oba od společnosti Certon Systems; k dispozici například na www.calumetphoto.de), které jsou prostorově odděleně nasazené. Redundance, která vyplývá z tohoto postupu, slouží k zajištění dat, protože pokud je jeden RAID systém odcizen nebo zničen ohněm, všechny mé důležité fotografie jsou stále k dispozici na druhém systému.
Obrázek 10.2: Pro můj běžný způsob zálohování dat používám RAID systém „Studioline“ od Certon Systems (RAID = „Redundant Array of Independent Discs“ = redundatní uspořádání nezávislých disků). Ten se skládá z 8 disků, z nichž až 2 disky mohou zároveň selhat (a přesto jsou data zachována). Fotografie jsou vlastnictvím nás fotografů a bylo by velmi nepříjemné, pokud by cené snímky byly ztraceny kvůli nedbalému a neprofesionálnímu zálohování. Tento systém je navržen jako NAS (Network Access Storage), což znamená, že zaměstnanci mohou k němu přistupovat po síti, stejně jako například zákazníci po internetu z celého světa. Pro zabránění zneužití a neoprávněnému přístupu lze vytvářet složky s oprávněními k přístupu.
Pro mě je tato volba mnohem atraktivnější (a bezpečnější) než ukládání důležitých dat do abstraktní "cloudu" (tedy do neznámého datového centra kdekoli na světě).
(Foto © 2011: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Fotografové by měli ukládat své fotografie podle zavedeného vzoru, který jim umožní rychle je najít, jakmile budou potřeba (například pro prodej do hudebního magazínu). K tomu jsou ideální databáze. To však platí pouze pro ty nejlepší, vybrané fotografie. Kompletní fotografie ze sezení lze nejlépe ukládat chronologicky, například podle vzoru:
…
2013-04-22 - David Garrett - Koncert - Berlín
2013-05-16 - Eros Ramazzotti - Koncert - Berlín
2013-06-08 - Depeche Mode - Interview - Berlín
2013-06-09 - Depeche Mode - Koncert - Berlín
2013-06-16 - Staatsoper für Alle - Koncert - Berlín
2013-07-12 - Blackmail - Koncert - Bochum
…
Takto bude hned v obsahu poznáno, o jaké snímky se jedná. Třídění je zde nutně chronologické vzestupně podle předloženého data. Kdo navíc uložil své nejlepší, vybrané a upravené fotografie do databáze, je pro všechny účely dobře připraven, protože tak lze zálohování provádět účinně a požadované snímky lze také rychle najít.
Obrázek 10.3: Vybrané nejlepší fotografie jsou navíc uloženy v databázi, aby byly rychle nalezeny při vyhledávání klientů. K tomu je třeba profesionálně provést označení klíčovými slovy, protože podle klíčových slov lze později filtrovat vyhledávání. Hudebník David Garrett na koncertě v Berlínské filharmonii dne 22. dubna 2013. Canon EOS-1D X s EF 2,8/300mm. 1/250 sekundy, clona 4,0, ISO 4 000. Ruční nastavení expozičních parametrů. Zvolená metoda měření expozice: bodové měření.
(Foto © 2013: DAVIDS/Sven Darmer – www.svendarmer.de)
10.2 Výběr fotografií
Mnoho fotografů činí chybu, že výběr fotografií provádí uspěchaně; nejlépe ihned po koncertu, kdy jsou všechny dojmy stále čerstvé. Tento postup je zcela legitimní, pokud rychlost rozhoduje o úspěchu prodeje; tedy například u novinářských fotografů, kteří musí ještě týž večer poslat výběr fotografií místnímu deníku, aby byla fotka společně s koncertní reportáží zveřejněna v novinách následující den. Pro všechny ostatní koncertní fotografy však platí zásada, že mezi snímky a výběrem fotografií by měla být alespoň jedna noc (raději: 24 hodin). Tak se můžete trochu "objektivněji" rozhodovat, alespoň s trochou odstupu, které fotografie vybrat.
Obrázek 10.4: Tuto fotografii jsem vybral, protože podle mého názoru jsem tím dosáhl toho, že jsem vytvořil "typickou" fotografii umělce pro tento koncert. Jan Delay zpívá, skáče, je extravagatně oblečený a demonstrativně stojí v popředí, zatímco kapela mizí v zadní části jeviště. Samozřejmě existují podobné fotografie; ale tato je jednou z mých 5hvězdičkových favoritů. Jan Delay při svém koncertu dne 20. srpna 2010 na festivalu Zeltfestival Ruhr v Bochumi/Wittenu. Nikon D3S s 2,8/24-70mm-Nikkor při použité ohniskové vzdálenosti 24mm. 1/1000 sekundy, clona 3,5, ISO 3 200. (Foto © 2010: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Který program se použije k výběru, je vlastně nepodstatné. Já používám Bridge od Adobe.
Většina programů pro výběr fotografií umožňuje udělit prioritní hodnocení fotografiím; například přidělením barev nebo hvězdiček. Doporučuje se v prvním kroku, při středním zobrazení, ohodnotit všechny zdánlivě nejlepší fotografie třemi hvězdičkami ***.
V následujícím druhém průchodu, kde jsou zobrazeny pouze fotografie s třemi hvězdičkami *** nebo více, jsou ty lepší z prvního průchodu buď hodnoceny čtyřmi hvězdičkami ****, nebo ty nejlepší hned pěti hvězdičkami *****. Fotografie, které jsou trochu horší než průměr fotografií ohodnocených třemi hvězdičkami ***, jsou sníženy na dvě hvězdičky ** a zmizí zobrazení (protože jsou zobrazeny pouze fotografie s třemi hvězdičkami *** nebo více).
V závěru jsou všechny fotografie větším zobrazení ohodnoceny ve třetím průchodu těmi, které byly v předchozím průchodu ohodnoceny čtyřmi **** nebo pěti hvězdičkami bewertet hat. Jetzt sollte man alle Fotos, die bearbeitet werden und dem Verkauf zugefügt werden sollen, mit fünf Sternen. Tímto postupným systematickým přístupem se dosáhne toho, že můžete identifikovat nejlépe povedené fotografie/motivy i ze velmi podobných fotografií. Navíc si udržíte přehled o tom, kolik opravdu nejlepších fotografií na koncertu bylo vytvořeno a kolik fotografií bylo vybráno k dalšímu zpracování.
10.3 Tipy na úpravu obrázků
Koncertní fotografie jsou obvykle považovány za fotografie s dokumentárním charakterem. To je způsobeno tím, že většina publikací se objevuje v rámci koncertních zpravodajství. Je tedy logické prezentovat (novinovým a časopisovým) čtenářům skutečný, nepřekroucený obrazový materiál.
V tomto případě bude úprava obrazu provedena velmi jemně. Jas a kontrasty budou optimalizovány, příliš silné náznaky barev (většinou vzniklé nevýhodným osvětlením reflektorů) budou odstraněny.
Často je také nutné provést redukci šumu, protože mnoho koncertních fotografií je nutně pořízeno s vysokou citlivostí (ISO 3 200 a vyšší). Redukce šumu slouží k tlumení rušivých šumů v obraze, aby bylo možné dodávat technicky bezvadné (nebo alespoň lepší) fotografie.
Obrázek 10.6: Camera Raw umožňuje při vývoji RAW souborů provádět redukci šumu na fotografiích. Tato funkce je ceněna mnoha koncertními fotografy, protože vzhledem k relativně slabému světlu ve většině koncertních sálů je nutné nastavit ISO citlivost často až na 3200 ISO a více, abychom mohli fotografovat relativně bez rozmazání (bez stativu!). Zde je příklad redukce šumu na jedné z mých fotografií (pro lepší posouzení efektu při zobrazení na 100%, viz další strana).
(Foto © 2011: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 10.7: Culcha Candela dne 20. srpna 2011 na Zeltfestival Ruhr. Nikon D3S s 4,0/24-120mm Nikkor, při použité ohniskové vzdálenosti 24mm. 1/500 sekundy, clona 4,0, ISO 3 200.
(Foto © 2011: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 10.8: Udo Lindenberg na koncertě v Berlíně dne 15. října 2008. Úprava nejlepších (vybraných) fotografií k nim patří. Alespoň jas a kontrast by měly být každé fotografii ověřeny a v případě potřeby optimalizovány. Zaostření obrazu (pomocí Photoshopu: Filter>Scharfzeichnungsfilter>Unscharf maskieren), před zveřejněním fotografií, je také důležité. Ale dbejte na to, abyste to s zaostřením nepřehnali a abyste to udělali jako poslední krok před předáním obrázku!
(Foto © 2012: DAVIDS/Sven Darmer – www.svendarmer.de)
Změna barvy fotografie může být považována za přijatelný zásah, aniž by fotka ztratila autentičnost. Zejména denní noviny dříve publikovaly fotografie pouze černobíle. Poté, co se většina novin přeorientovala na barevný tisk a teď prezentují všechny stránky v barvě, se to změnilo; ale černobílé fotografie jsou stále „in“ a stejně oblíbené u mladých i starých.
Je třeba si však uvědomit, že ne všechny snímky působí stejně v černobílé; u některých barva hraje větší roli při působení fotografie. Jiné obrázky jsou naopak mnohem výraznější v černobílé, a proto je každý fotograf povinen prozkoumat své koncertní fotografie, zda jsou mezi nimi některé, které by byly lepší po úpravě pro diváky.
Obrázek 10.9: Zde jsou tři příklady téže fotografie: Horní fotografie ukazuje originál. Není upraven, barvy červená a modrá v pozadí mají silný signální efekt. Na první pohled by člověk pravděpodobně řekl, že barvy jsou nezbytné pro vizuální efekt fotografie. Po odebrání barvy (zde jednoduchým způsobem úplným snížením sytosti barev) vznikne černobílá fotka (střed), která je ve srovnání s originálem spíše nudná, bledá (a právě bez barev). Při přímém porovnání by většina lidí pravděpodobně upřednostnila origiál. Nicméně, při úpravě fotografie rovněž hraje velkou roli dovednost retušéra. Jak lze dobře vidět na tomto příkladu, pouhé snížení sytosti barev pro získání černobílé fotografie není nutně optimální. Jsou zapotřebí další / jiné úpravy, pokud má být fotografie působivá. Zde jsem se rozhodl udělat černobílou fotografii teplejší tónově tím, že jsem ji okamžitě odstínil do sepie (spodní fotografie).
Když to porovnám s originálem, líbí se mi to mnohem víc, protože silné barvy červená a modrá již neodvádí pozornost ze zpěváka. Fotografie nyní lépe odpovídají částečně jemné hudbě od Milow než původní pestrobarevná verze. Koncert Milow- dne 1. září 2011. Nikon D3S s objektivem Nikkor 1,4/85mm. 1/160 sekundy, clona 2,2, ISO 1 250.
(Foto © 2011: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 10.10: V programu Photoshop ukládám standardizovanou posloupnost příkazů pro převod barevných fotografií na sepiu v části Akce. To nejen šetří čas, ale také zaručuje, že většina mých převedených fotografií na sepiu budou vzájemně ladit. Pokud se každým pokusem individuálně nastaví sepiatón, může se stát, že fotky budou působit nesourodě a nebudou vzájemně ladit. Ponechávám si však možnost přizpůsobit tónování individuálně – avšak pouze v jednotlivých případech – například pokud nejsem s výchozí posloupností úplně spokojen. Možnost v Photoshopu ukládat (a pojmenovat) úpravy podle Akcí je velkou pomocí při úpravě více fotografií (například pro zákazníka) tak, aby byly co nejvíce podobné.
V jednotlivých případech jsou naproti tomu zdůvodněny nadstandardní úpravy obrázků, například v případě, že fotografie nejsou určeny pro tiskové zpravodajství, ale plánuje se jejich zveřejnění, které není vázáno na konkrétní koncert nebo konkrétní umělce (tj. jakýsi „neutrální“ kontext).
Obrázek 10.11: Většinou se mi nelíbí příliš zfalšované fotografie. Uvidíte se příliš rychle do takových efektů. Občas ale, když jsou potřebné abstraktní fotografie, které sice zapadají do tématu „hudba“, ale nemají být individuálně přiřazeny žádnému hudebníkovi nebo kapele, jsou efektivním prostředkem zkreslení. Nikon D3S s objektivem Nikkor 4/24-120mm, použitá ohnisková vzdálenost 105mm. 1/200 sekundy, clona 4,0, ISO 2 500. Ruční nastavení expozice.
(Foto © 2011: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 10.12: Tady se mi velmi líbil kamenný efekt, poté co jsem fotku navíc barevně upravil. Při používání filtrů v Photoshopu byste si však měli dávat pozor, abyste tyto efekty neprováděli příliš často. Navíc je rozumné tyto efekty neprovádět vždy se stejnými nastaveními, ale pro každou fotku individuálně zjistit, jaké kombinace parametrů přinesou nejlepší efekt. Sunrise Avenue na koncertě dne 27. srpna 2012. Nikon D4 s objektivem Nikkor 1,4/85mm. 1/640 sekundy, clona 2,5, ISO 2 500. Priorita clony (automatický).
(Foto © 2011: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 10.13: Původně jsem byl fotograf černobílý. S obvykle náhodnými barvami mnoha fotografií jsem neměl co dělat; redukce na černobílou (nebo často také na sepiu) podle mého názoru mé fotografie zesiluje a zpřístupňuje. Někdy, ještě v době analogové, kdy se stále fotilo filmem, jsem objevil „proplétání“ fotografií (diapozitiv je osvětlen a poté je vyvolán jako negativ, ve zpracování C41 místo E6).
Výsledek byl, když jsem našel film, který mi vyhovoval, že fotografie byly mnohem bohatší na barvy, s výraznějšími kontrasty. To lze provést také v digitální fotografii: pomocí příkazů Sytost barev a Krivočár lze vytvořit fotografie, které jsou „nápadně barevné“ a díky kontrastům se téměř jeví graficky.
Horní fotografie ukazuje původní snímek. V prvním kroku jsem zúžil obrázek tím, že jsem z něj odřízl kousek z dolního okraje; navíc jsem velmi výrazně zvýšil sytost barev obrazu, abych získal pestrobarevné barvy (viz střední fotografii). Wir sind Helden na koncertě dne 25. srpna 2011. Nikon D3S s objektivem Nikkor 1,4/85mm. 1/250 sekundy, clona 3,5, ISO 2 000. Ruční nastavení expozice.
(Foto © 2011: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 10.14: Pro další zesílení abstrakce a dosažení téměř grafického efektu jsem ve druhém kroku pomocí Krivočar v Photoshopu výrazně zvětšil kontrasty obrázku.
Poznámka: Možnosti úpravy a změny fotografií jsou, zvláště s použitím Photoshopu, téměř neomezené. Dbáme však na to, jak mají být fotografie použity. Přílišná úprava nebo zkreslení může být protiúčinné vzhledem k účelu autentického zpravodajství o koncertech.
Pokud se však fotografie vystavují v galeriích, jedná se tak o umělecký výraz fotografie samotné a méně o zobrazené hudebníky, jsou takové úpravy jakéhokoli druhu přirozeným prostředkem pro fotografického umělce vyjádřit svůj pohled.
Orientace na účel zveřejnění je tedy dobrým způsobem, jak rozhodnout, kolik úpravy je dovoleno a nutné.
10.4 Prezentace
Kdo své fotografie veřejnosti předvádí, měl by pamatovat na to, aby je prezentoval co nejefektněji. Rámeček kolem fotografie (vytvoříte ho v programu Photoshop přes příkaz Pracovní plocha) má stejnou funkci jako pasparta dříve v analogové době.
Pokud plánujete na fotografii nebo paspartu použít text (například jméno fotografa), měla by být použita buď „neutrální“ barva (černá, šedá nebo bílá) nebo barva, která je také ve snímku obsažena.
Obrázek 10.15: Aby se bílý rám („náhrada průchodu“) od bílého pozadí papíru odlišoval, obarvil jsem rohy (v programu Photoshop: použití velmi jemného štětce, který pouze „štěrbí“ rohy). Koncert od Jana Delaye s kapelou dne 20. srpna 2010 na festivalu Zeltfestival Ruhr. Nikon D3S s 2,8/24-70mm-Nikkor při ohniskové vzdálenosti 70mm. 1/1250 sekundy, clona 3,5, ISO 3 200. Priorita clony (časová automatika).
(Foto © 2010: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
10.5 Označování
Pokud fotografie poskytujete pro obchodní účely, zejména profesionálním uživatelům (redakcím, fotografickým agenturám atd.), měli byste zajistit, aby důležité informace o obsahu fotografie nechyběly.
V koncertní fotografii se jedná například o: jméno vystupující kapely, jméno umělce stojícího v centru fotografie, místo konání a místo vystoupení (např. „Olympijský stadion Berlín“), datum a čas pořízení, specifikace (například „poslední koncert s jeho kapelou, než ji opustil“) a samozřejmě jméno autora fotografie a další údaje k autorským právům (např. v případě zveřejnění, že není uvedeno pouze jméno fotografa, ale také internetová adresa).
Dále může být užitečné uvést bankovní spojení, aby obchodníci měli bankovní údaje pro převod licenčních poplatků (kromě faktury, pokud se zdá, že nedorazí).
Obrázek 10.16: Klíčová slova pomáhají při vyhledávání obrázků pro určité účely. Výše uvedená fotografie může být snadno nalezena, pokud se hledají fotografie na témata jakožto živá hudba, koncert, klasická hudba, vystoupení na jevišti atd. A také na téma „slepci“ by byla tato fotografie předem vybrána díky označení. Může být například zveřejněna v souvislosti se slepými umělci v novinovém článku. Andrea Bocelli dne 15. května 2013 na koncertě v Berlínské filharmonii. Canon EOS-1D X s EF 2,8/300mm. 1/200 sekundy, clona 4,0, ISO 3 200. Priorita uzávěrky (automatická clona). Zvolená metoda měření expozice: středově vážené celkové měření. (Foto © 2013: DAVIDS/Sven Darmer – www.svendarmer.de)
Poznámka: Označování slouží k rychlému nalezení obrázků odpovídajících hledanému tématu. Nicméně by zde měly být uvedeny pouze smysluplné klíčová slova. Někteří (koncertní) fotografové jsou trochu štědrí při přidělování klíčových slov, což vede k tomu, že fotografie se sice často objevují ve vyhledávání, ale zřídka odpovídají skutečnému tématu. Tím lze rychle ztratit dobrý vztah s klientem, a proto by volba klíčových slov měla být skutečně promyšlená a smysluplná ve vztahu k obsahu obrázku.
Obrázek 10.17: Bubnovák Martin Grubinger na koncertě v Berlínské filharmonii dne 11. dubna 2012. Při psaní tohoto tutoriálu mi velmi pomohla klíčová slova mého kolegy Svena Darmera v informacích o souboru Photoshop, protože bych bez nich neznal všechny jména hudebníků. Canon EOS-1D Mark IV s EF 2,8/300mm. 1/160 sekundy, clona 2,8, ISO 1 600. Priorita uzávěrky (automatická clona). Metoda měření expozice: středově vážené celkové měření.
(Foto © 2012: DAVIDS/Sven Darmer – www.svendarmer.de)
Přeji vám vždy „Dobré světlo“ a mnoho skvělých koncertů!
Jens Brüggemann, duben 2014
