Zde je přehled jednotlivých kapitol:
Část 1 - Fotografování "modelů"
Část 2 - Smysluplné (!) vybavení
Část 3 - Najít vhodné "modely"
Část 4 - Hledání míst
Část 5 - Vyvíjení nápadů na obrázky
Část 6 - Tipy na úpravu obrazu
Část 7 - Tipy na styling
Část 8 - Raffinované osvětlení "modelů"
Část 9 - Efektivní spolupráce v týmu
Část 10 - Tipy na pose
Obrázek 10.1: Paže a nohy (a kolena a lokty) by neměly směřovat přímo do kamery; pak vypadají malé a zakrnělé (nebo pokud jde o kolena a lokty: mohutné a nehezké). Stejně tak by nikdy neměly být zcela natažené; vypadá to tuhé, neohybné a nevýhodné. Lepší je mít paže a nohy vždy (lehce) pokrčené. Tipy jako tyto pomáhají vašemu "modelu" přirozeně zachytit krásné a fotogenické pózy. Nikon D3S s 2,8/300mm Nikkor. 1/800 sekundy, clona 4, ISO 500.
(Fotka © 2011: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Když například vysvětlím modelu, že vizuální efekt téměř všech póz je mnohem větší, pokud se vytvoří určitá tělesná napětí (protože pak se model výrazněji projeví), oni to pochopí a mohou to při pózování aplikovat.
Nebo když vysvětlím modelu, že noha, na kterou je kladen celý váhový tlak, vypadá tlustěji než druhá noha, která váhu neunáší. A že je proto lepší držet nohu, která neunáší váhu, blíže ke kameře (než tu druhou, která vypadá tlustěji).
Modelové tyto vysvětlení chápou a budou se v budoucnu snažit pózovat tak, aby to vypadalo co nejvýhodněji.
Obrázek 10.2: Často jsou to protažené pózy s rovným, vyčnívajícím zády, které nejlépe vypadají. Začínající modelové to nemohou vědět, proto takové tipy od fotografa pomáhají modelu lépe pracovat. Modelování je náročnější, než si většina lidí myslí. Pravidelné krátké přestávky jsou proto důležité, aby se model neunavil a mohl vydržet focení i celý den. Nikon D3 s 2,8/24-70mm Nikkor při použité ohniskové vzdálenosti 24mm. 1/125 sekundy, clona 22, ISO 200.
(Fotka © 2010: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
10.1 Poskytnout prostor
Někdy je lepší nechat "model" velký prostor a jednoduše mu „dovolit dělat“! Fotograf(ka) pak pouze zasáhne korekčně. Při tomto postupu je důležité, aby se "model" po celou dobu neustále (ideálně k rychlé hudbě) pohyboval a pravidelně měnil pózy.
Nejčastější chybou, kterou "model" dělá při tomto postupu, je, že jakmile zaujme novou pózu, čeká, až fotograf(ka) stiskne spoušť. To je však kontraproduktivní a pohybům by odebralo eleganci a způsobilo by to nervózní dojem. Lepší je tedy říci "modelu", aby se neustále (podle hudby) pohyboval a že sám(a) jen občas stiskne spoušť.
Obrázek 10.3: Když takto pořizujete fotografie, dosáhnete toho, že "model" zaujme skutečně jen pózy, které vypadají přirozeně (a ne tvrdě a nasazovaně). Musíte si však být vědomi, že tímto způsobem jsou korekce ze strany fotografa možné jen ojediněle a pokyny musí být podány velmi rychle. Nikon D4 s 1,4/50mm Nikkor. 1/160 sekundy, clona 7,1, ISO 100.
(Fotka © 2013: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
10.2 Opticky prodloužit nohy
Jsem již nafotil(a) mnoho skvělých "modelů", kteří byli třeba „jen“ 1,65m vysocí. A přesto byli krásní, vznešení a měli skvělou přítomnost. Pro fotografie "modelů" nemusí mít modelové vždy přesně dané rozměry. Důležitější je fotogeničnost, tedy přítomnost na fotografiích.
Avšak "modelové", kteří měří méně než 1,70m, by byli rádi vyšší. Proto jsou obvykle velmi nadšení z možnosti působit opticky vyšší pomocí širokoúhlého objektivu.
Když fotíte "model" ve stojící pozici z nízké pózy, nohy jsou opticky prodlouženy. To je způsobeno zkreslením širokoúhlých ohnisek. Je nutné, aby si fotograf(ka) držel(a) kameru skloněnou odzdola nahoru.
Obrázek 10.4: Dokonce i u této fotografie jsem byl(a) u nohou modelu. Díky „jemné“ širokoúhlé ohniskové vzdálenosti „pouhých“ 32mm je efekt optického prodloužení nohou sice dobře viditelný, ale přesto ne tak rušivý, že by nohy vypadaly nepřiměřeně velké. Nikon D3 s 2,8/24-70mm Nikkor při použité ohniskové vzdálenosti 32mm. 1/160 sekundy, clona 8, ISO 200.
(Fotka © 2009: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 10.5: Tento efekt lze ještě zvýraznit použitím užšího obrazového formátu než obvykle. Tento model měřil maximálně 1,66m. Díky širokoúhlé optice, nižší perspektivě a nástroji pro ořezání obrazu vypadá skoro „obří“. Nikon D3S s 2,8/24-70mm Nikkor při použité ohniskové vzdálenosti 34mm. 1/160 sekundy, clona 4, ISO 2500.
(Fotka © 2010: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
10.3 Focení modelů s větší postavou
Některé modely jsou o něco tlustší, než je obvyklé. To ale neberu jako nic špatného, protože pokud jsou proporce v pořádku, může to také vypadat velmi dobře!
Ale kdo chce fotografovat tyto modely štíhleji, než ve skutečnosti jsou, měl by dbát na to, aby byly pózy vždy velmi protažené. Mnoho mužských fotografů zná efekt "schování pivního břicha": Kdo chce zatáhnout břicho, nedosáhne to pouze stažením břišních svalů. Navíc se také zhluboka nadechuje, čímž se hrudník zvedne, a provádí se protažení páteře, čímž se celkový vzhled prodlouží o pár centimetrů (a tím působí štíhleji).
Další trik spočívá v práci s oblečením, které skryje možné problémové oblasti. U ženských modelů například místo šortek může být použit středně dlouhý kabátek (pokud má model problémy se svými stehny).
Také optické prodloužení nohou, popsané dříve, může udělat divy a nechat modely vypadat výrazně štíhleji.
Obrázek 10.6: Co nejvíce protažené pózy nechají modely s ne tak štíhlou postavou vypadat atraktivně. Nikon D3X s 2,8/14-24mm Nikkor při použité ohniskové vzdálenosti 14mm. 1/250 sekundy, clona 20, ISO 100.
(Foto © 2011: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
10.4 Krásné focení prsou a zadku
V aktové a erotické fotografii je hlavní důraz u mnoha fotografií kladen na krásné zachycení prsou (u ženských modelů) a na zadek (u mužských i ženských modelů stejně).
Zadek vypadá dle obecného krásného ideálu atraktivněji, když je focen krásně kulatý. Musí tedy být vytáhnou, což je docela namáhavé a způsobuje bolesti zad.
I u modelů, kteří si stěžují na příliš velký zadek, je fotograficky výhodné tento i přesto vytáhnout a tím udělat kulatým. To vyžaduje od takových modelů překonání; ale alternativou by bylo zatnutí svalů v zádech, což způsobuje vrásky a nepravidelnost (a tím i neatraktivnost).
Takže: I velký zadek vypadá na fotografiích výhodněji, když je vytažen! To platí jak pro ženské, tak mužské modely.
Obrázek 10.7: Na této fotografii je velmi dobře vidět, jaké to je nutné natažení zad pro to, aby byl zadek krásně vytažen a vypadl křupavě plný. Většina (začátečnických) modelů dělá chybu, že skloní celé tělo dopředu, aby vytáhli zadek. Ale vypadá to lépe, když je horní část těla držena vzpřímeně. To je sice mnohem náročnější, ale motivované modely jsou ochotny si to pro krásnější fotografie rády vyždímat. Nikon D3S s 2,8/24-70mm Nikkor při použité ohniskové vzdálenosti 36mm. 1/160 sekundy, clona 4,5, ISO 2500.
(Foto © 2010: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 10.8: I vleže je možné zadek vytažen, jak bylo popsáno výše. Jak náročné to je, nejlépe poznáte, když si to sami vyzkoušíte vleže. Pak máte také lepší pochopení o úsilí modelů. A zjistíte, proč by si fotografové měli při takových snímcích pospíšit. Nikon D3X s 2,8/70-200mm Nikkor při použité ohniskové vzdálenosti 145mm. 1/160 sekundy, clona 22, ISO 100.
(Foto © 2012: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Mnoho modelek má problémy s velikostí svých prsou. To často nechápu, protože nezáleží na velikosti, ale na tvaru. I relativně malý prsa vypadají velmi krásně, pokud je tvar správný a nevisí.
I dost velká prsa bývají často považována jejich vlastníkyně za příliš malá, což také vůbec nechápu. To se zdá být spíše psychologickým problémem mnoha žen. (Z mnoha rozhovorů s mužskou frakcí vím, že velká prsa sice nechtěně přitahují pozornost; spousta mužů je však nepreferuje. To platí zvláště pro prsa s křemíkovými implantáty).
Fotograficky prsa často vypadají výhodněji, když jsou při pózování ruce drženy vzhůru a tím se zabrání visutí.
Obrázek 10.9: Při visících pažích nevypadají ani prsa ženských modelů vždy pěkně pevně. Pak se doporučuje, aby se ruce držely nahoře (například u hlavy). To zdůrazní prsa atraktivně. Nikon D3S s 2,8/105mm Mikro Nikkor. 1/80 sekundy, clona 5,6, ISO 200.
(Foto © 2010: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 10.10: Při ležení působí i pěkně velká prsa často ploše. Takže pokud fotíte model, který má kvůli velikosti prsou komplex, neměli byste je fotit vleže. Nebo nechat držet ruce nebo plášť (nebo spodní prádlo) před nimi. Nikon D3S s 2,8/24-70mm Nikkor při použité ohniskové vzdálenosti 55mm. 1/125 sekundy, clona 5, ISO 200.
(Foto © 2010: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Obrázek 10.11: I když osobně nemám rád silikonová prsa - ležící mají (z pohledu fotografie) výhody oproti přirozeným prsům: Nezhroutí se do sebe.
(Poznávač však okamžitě pozná, že se nemůže jednat o přirozená prsa …). Nikon D3S s 2,8/105mm Mikro Nikkor. 1/160 sekundy, clona 4, ISO 250.
(Foto © 2010: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
10.5 Skvělé a originální pózy
Pro modelové pózy platí: To, co by v přírodě pravděpodobně vypadalo hloupě, na fotografiích obvykle vypadá dosti „cool“, „neformálně“ a vyjadřuje silný dojem!
V tomto smyslu je modelování podobné divadlu: Jsou důležité velké gesty a přehnané pózy. Měli byste proto svému modelu doporučit – pokud to odpovídá obsahu snímku – jednat co nejvíce přehnaně. (Totéž platí částečně i pro mimiku). Pak budou vaše fotografie působit profesionálně a moderně.
Pokud se fotí před jednoduchým (studiovým) pozadím téměř bez použití rekvizit, je toto doporučení třeba ještě více zohlednit, protože pak je model ve středu pozornosti a nic neodvádí pozornost.
Ilustrace 10.12: Někteří modelové, jako je zde Agnes, jsou opravdu přirozeně nadaní k modelování. Mají cit pro to, co jsou efektní a fotogenické držení těla. Jako fotograf(ka) už musíte, pokud vůbec, nanejvýš jen drobnosti korigovat. Kdyby však Agnes stála takto ve frontě na pekařství u pokladny, pravděpodobně bych ji neoslovil, ale raději se jí vyhnul... ;-)
(Foto © 2006: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Ilustrace 10.13: Čím divočejší, tím lepší! Modelové pózy mohou být rázné a přehnané. Na fotografiích to vypadá účinněji (a tedy obvykle lépe) než „normální“ držení těla. Nikon D3X s 2,8/24-70mm Nikkor při použité ohniskové vzdálenosti 24 mm. 1/80 sekundy, clona 22, ISO 100.
(Foto © 2011: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Ilustrace 10.14: Dokonce i naprosto přehnané pózy jsou vhodné pro fotografie. Každý může být nudný; tak si nekladejte sami omezující podmínky! Já vždy říkám svým modelům: Čím bláznivější – tím lepší! A takové focení je mnohem zábavnější než normální, jaké jste už provedli 1000krát. Nikon D3 s 2,8/24-70mm Nikkor při použité ohniskové vzdálenosti 26 mm. 1/125 sekundy, clona 4,5, ISO 200.
(Foto © 2010: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
10.6 Více modelů současně před fotoaparátem
Čím více modelů (současně) stojí před fotoaparátem, tím obtížnější je dirigování všechny podle nápadu obrazu. A ještě obtížnější je instruovat modely tak, aby přijaly dokonalé pózy (respektive aby přijaté pózy odpovídaly představám fotografa). S každým dalším se přidávajícím modelem se to stává přiměřeně obtížnějším.
Ilustrace 10.15: Pokud se na fotografiích objeví dva nebo ještě více modelů, stává se pro nás fotografy dávání pokynů obtížnější. Důležité je, abyste modely rychle, hlasitě, jasně a přesně řídili. Pak poslouchají soustředěně a jsou u toho, což je při fotografování více osob důležité.
(Foto © 2008: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Ilustrace 10.16: Je snazší, když jeden z modelů stojí vpředu a druhý vzadu slouží jako ozdoba. Když se pak osoba vzadu rozmaže v lehké neostrosti, oči diváků směřují k přednímu modelu, kde by však měla být póza správná. Nikon D3X s 2,8/105mm Nikkor. 1/250 sekundy, clona 3,5, ISO 100.
(Foto © 2010: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Ilustrace 10.17: Čím více modelů je fotografováno současně, tím obtížnější je poskytovat všem odpovídající individuální režijní pokyny. Držení těla také nelze individuálně opravit, aniž by se u ostatních modelů něco změnilo. Stát klidně není nám lidem vloženo do kolébky; to neplatí jen pro děti. Pak je snazší modelům nechat volnost nebo například všem dát jednoduchou obrazovou představu, která pak bude společně realizována. Fotografie je snímek ze jedné z mých workshopů na Ibize, které se konají každoročně v květnu.
(Foto © 2008: Jens Brüggemann – www.jensbrueggemann.de)
Závěr
Fotografování se naučíte pouze fotografováním. V této sérii tutoriálů jsem vám několik tipů poskytl, které vám jistě budou užitečné pro úspěšnou modelovou fotografii. Je však třeba tuto „naučenou“ věc převést do praxe, aby zůstala nejen trvale v paměti, ale také aby skutečně vznikly skvělé, mimořádné modelové fotografie. Nakonec můžete fotografovat až tehdy, když máte skvělé fotky předvést; pouhá teorie nikoho nedělá mistrem.
Až budete v budoucnu fotit, podívejte se pak v klidu na výsledky na monitoru. Zamyslete se nad tím, co jste udělali špatně. A zlobte se nad příliš hloupými chybami. Ty vám však také pomohou, protože se z nich nakonec budete učit! (Čím hloupější chyba, tím větší šance, že ji již nikdy neuděláte!)
Ale i pochvalte sami sebe v duchu, když vznikne zvláště pěkná fotografie! Také to je součástí vašeho rozvoje. Zlobit se nad svými chybami; ale také být hrdý na své učební pokroky.
Přeji vám stále „Dobré světlo“ a skvělé, angažované modely!
Jens Brüggemann
