Návrhové šablony v Adobe InDesignu jsou efektivním způsobem, jak vytvářet layouty konzistentně a profesionálně. Umožňují vám definovat a používat opakující se prvky jako formáty odstavců, formáty znaků, barvy, stránky s vzory a styly centrálně ve všech projektech. Ať už pro časopisy, brožury nebo prezentace - s šablonami ušetříte čas a zajistíte jednotné designy. V tomto průvodci vám ukážu krok za krokem, jak vytvářet, spravovat a efektivně používat návrhové šablony ve vašich projektech. Pojďme na to a optimalizujme váš pracovní postup!
Formáty objektů
Aby bylo možné pohodlně aplikovat vlastnosti objektů často používaných uvnitř dokumentu na jiné, nabízí InDesign nástroj Formáty objektů analogicky k formátům znaků a odstavců.
Uložené vlastnosti lze potom s jedním kliknutím přenést na jiné objekty. Ovládací prvek k tomu získáte buď v nabídce Okno>Formáty nebo klávesovou zkratkou Ctrl+F7.
Formáty objektů lze také importovat z již existujících dokumentů. K tomu použijete nabídku Paleta>Načíst formáty objektů. Poté vyberete zdrojový dokument. Po dvojkliku na něm se otevře dialogové okno importu, kde jsou zobrazeny v něm obsažené formáty.
Výchozí je všechny povolit; pokud chcete importovat pouze vybrané, klikněte na Deaktivovat vše a poté zaškrtněte políčko před požadovaným formátem objektu. Ve sloupci Konflikty s existujícím formátem jsou uvedeny formáty se shodným názvem. Jsou to především standardní formáty jako Jednoduchý rámeček pro grafiku a Jednoduchý textový rámec, které by měly být deaktivovány.
V případě, že jsou v dokumentu formáty se shodným názvem, musíte kliknutím na příslušný řádek rozhodnout, zda má stávající formát být přepsán (pokud existují obsahové rozdíly, jsou dotčené objekty příslušně nově formátovány) nebo naopak. V tomto případě InDesign umožňuje v dolní části provést přesné porovnání jednotlivých atributů mezi stávajícími a načtenými definicemi formátu. Pokud chcete oba stále používat současně, měli byste nejprve jeden z nich přejmenovat.
Zpravidla nejdříve formátujete objekt podle potřeby a následně pomocí tlačítka Vytvořit nový formát ve spodní části ovládacího prvku Formáty objektů vytvoříte nový formát objektu.
Tento obsahuje již vlastnosti označeného objektu. Dvojklikem na nový záznam v ovládacím prvku Formáty objektů otevřete možnosti formátu objektu.
V sekci základní atributy můžete podrobně nastavit vlastnosti pro plochu, konturu, volby rohů, vedení kontur a všechny relevantní vlastnosti pro textové rámce včetně přiřazení formátu odstavce.
V dolní části efekty je třeba nejprve určit přiřazení k objektu, kontuře, ploše nebo textu, na který bude efekt aplikován.
Následně lze - stejně jako při volání efektů přes ovládací prvek efekty – diferencovaně nastavit požadované efekty.
Všechny objekty označené formátem objektu obdrží do budoucna stejné vlastnosti. Změny v nastavení formátu objektu tak ovlivní všechny objekty s tímto formátem.
Snippety
Pokud jste vytvořili určité objekty ve svém dokumentu InDesign, které byste možná chtěli později použít i v jiných dokumentech, můžete je jednoduše uložit jako tzv. Snippety.
Jednoduše označíte objekt, zvolíte příkaz Exportovat soubor (Ctrl+E), zvolíte cílový adresář, zadáte název a ve výběrovém poli Typ souboru vyberete formát InDesign Snippet (idms).
V souboru jsou uloženy všechny vlastnosti objektu, u více objektů relativní vzájemné pozice a dokonce i pozice na tiskovém archu. Pro použití takového designového prvku později v jiných dokumentech ho můžete umístit (Ctrl+D) jako obrázek.
Oddaní fanoušci intuitivního postupu mohou označený objekt zkrácený na Snippet přesunout z dokumentu InDesign do složky Minibridge, správce souborů nebo jednoduše na plochu. Nevýhodou zde však je, že InDesign přidělí souboru název a po několika týdnech už možná nikdo neví, jaký skvělý objekt se skrývá za nudným označením Snippet_305BD541B.idms. Ti by pak museli soubor přejmenovat dle potřeby.
Opačně funguje umístění Snippetu analogicky s umístěním obrázku nebo grafiky pomocí Ctrl+D nebo prostřednictvím přetahování z Minibridge či otevřené složky.
Také často používané textové bloky lze uložit jako Snippety a následně v jiných dokumentech použít. Jelikož jsou Snippety samostatné malé soubory, můžete je předat i jiným osobám a například je poslat emailem.
Objektové knihovny
Zvláště při práci na časopisech nebo katalozích se často používají opakující se prvky rozložení, které by měly být umístěny na stejných pozicích. Protože při velkém množství vzorových stránek může být snadno ztracena přehlednost, nabízí InDesign s Objektovými knihovnami další geniální nástroj pro práci s rozložením.
Tím lze systematicky uspořádat často používané grafiky, texty a stránky. Kromě toho můžete do knihovny přidat pomocné řádkování, mřížku, nakreslené tvary a seskupené obrázky. Geniální je, že objekty v knihovně kromě svého tvaru a vlastností také ukládají přesnou pozici na tiskovém archu a relativní k sobě. Tyto objekty lze později snadno umístit na jiné stránky stejného dokumentu nebo do jiných dokumentů.
Pokud přidáte prvek stránky do Objektové knihovny, například obrázek, všechny importované nebo použité atributy zůstanou zachovány (např. efekty, odstavcové styly atd.). U obrázku jsou také uloženy informace o propojení. Pokud se později soubor na disku změní, lze obrázek aktualizovat.
Novou knihovnu vytvoříte v menu Soubor>Nový>Knihovna (nepoužívejte zkratku Ctrl+N) a uložíte ji do libovolného adresáře. Soubor dostane příponu indl pro InDesign knihovnu.
Objeví se plovoucí paleta, kterou můžete na obrazovce přizpůsobit svým potřebám velikostí a pozicí a později ji také integrovat do lišty nástrojů na pravém okraji obrazovky.
Chcete-li knihovně přidat prvky, umístěte ji vedle aktuálního tiskového archu. Nyní je třeba rozhodnout, zda mají být objekty knihovny, jako jsou textové rámce nebo grafické rámečky včetně obsahu, nebo pouze zástupci. V druhém případě (který je pravděpodobně spíše pravidlem) je třeba nejprve obsah smazat.
Nyní je třeba zvážit, zda má být uložen pouze jednotlivý objekt nebo hned skupina objektů ve svém současném uspořádání. Pak byste měli objekty nejprve seskupit (takže označte více objektů klepnutím s Shift a potom je seskupte stisknutím zkratky Ctrl+G).
Pro přidání tohoto objektu nebo skupiny do knihovny je potřeba přetažením s podrženou klávesou Alt do Palety knihoven. Po uvolnění se zobrazí dialog pro úpravu názvu objektu a informací o objektu.
Pod polem pro název objektu existuje pole pro typ objektu. Tento je kontextově chytře rozpoznán a vybrán také InDesignem - při potřebě lze nastavit také jinak v rozbalovacím menu.
Při složitých knihovnách usnadní položka popis pozdější přiřazení.
Na základě kliknutím na OK se objekt přidá do knihovny a objeví se tam jako miniatury. Podle vlastního vkusu lze zobrazení nastavit na velké miniatury či seznamový přehled pro puristy přes volbu v paletě.
Tímto způsobem můžete postupně naplňovat svou knihovnu.
Prvky Objektové knihovny lze vyhledat a identifikovat podle klíčových slov, nadpisu nebo data, kdy byly přidány do knihovny. Dále lze usnadnit zobrazení knihovny tříděním objektů knihovny a zobrazováním podskupin objektů. Např. můžete skrýt všechny objekty kromě PDF souborů. Přes tlačítko Více možností lze přidat libovolný počet parametrů a kombinovat je.
Abyste mohli prvky později použít jinde, stačí kliknout pravým tlačítkem myši na požadovaný objekt a zvolit možnost Umístit objekt(y).
Chcete-li knihovnu použít v novém nebo jiném dokumentu, otevřete ji nejprve přes dialog Soubor>Otevřít (Ctrl+O). S podrženou Shift můžete označit více objektů knihovny a umístit je jedním kliknutím.
Aby mohl InDesign objekty v jiných dokumentech umístit na stejnou pozici na tiskovém archu, musí mít nový dokument také stejné rozměry jako zdrojový dokument. Také pozice na levé či pravé straně vícestránkového dokumentu je důležitá. Případně můžete pro levé a pravé stránky dokumentů zadat odlišné informace o objektu, podle kterých později může být zobrazení Objektové knihovny filtrováno.
Jelikož jsou knihovny samostatné soubory nezávislé na zdrojovém dokumentu, můžete je podobně jako Snippety poskytnout také jiným osobám a například je odeslat emailem. Je však třeba mít na paměti, že obsah objektů jako jsou obrázky není uložen v knihovně, ale pouze informace o propojení. Obrázky tak mohou být v případě potřeby poskytnuty samostatně.
