Ukážu ti, že s určitými technikami ostření můžeš vytvořit určitý vzhled nebo styl. Když se podíváš na tuhle fotku (1), možná najdeš motiv, no, v pořádku, je to prostě průmyslové, možná tě to nenadchne, každý to může vyfotit. Ale co mě oslovuje, jsou ty všechny detaily. I při zvětšení na 39 % mám skoro pocit, že můžu cítit, jaké to je, když tady (2) přejíždíš rukou po tomhle rezavém povrchu. Skoro bych mohl dotknout těch kol, protože téměř vyskakují ven. Vidím tady vzadu (3) tu špínu, ten všechny bordel.
Stalo se to jen díky technice ostření nebo jsou to už mikrokontrasty? Je to možná plug-in, který vytáhne speciální detaily? Začínám přemýšlet a už je ta fotka díky vzhledu zajímavá. A to je cíl, když tady chci použít ostřicí efekt. V podstatě to technicky není nic jiného než cílené doostření určitými metodami, ale dělám to u všech mých fotek takhle a nevylučuji, že udělám i něco venku v přírodě a dál od modelu, kde nemohu tak ostré ostření, aby každý pórus vynikl, pak je to velmi dobrý vzhled pro to, aby se fotky zapamatovaly.
Právě tak vypadá to celé předtím (4). Myslím, že se mnou budeš souhlasit, že je to teď opravdu super nudné. Ale když tady znovu nastavím ostřicí rovinu, pak najednou fotka získává na výrazu díky ostřicímu efektu. Jak to celé funguje?
Nyní vypnu ostřicí rovinu (1) a vytvořím si kopii pozadí (2). Potom přejdu k tomu nejjednoduššímu ze všech filtrů pro ostření, konkrétně Ostřídat. Dělá tak málo, že to opravdu uvidíš pouze při přímém porovnání při zobrazení na 100 % nebo 200 %.
Podívejme se, co se stane, když tento filtr pro ostření provedeš třikrát za sebou (klikni na filtr třikrát). To je taková první úroveň detailů. Není to přeostré, fotka je teď skutečně jenom dobře doostrěná. Nemusíš nic vědět o ostření. Stačí jednoduše pustit tento filtr pro ostření dvakrát nebo třikrát přes svou fotku.
Pokud je toho příliš, vytvoříš si masku (3) a malítkem to zase odstraníš tam, kde to nechceš mít.
Následně spojím tyto vrstvy (1) do nové vrstvy pomocí zkratky: Shift + Alt + Command + E (nebo Shift + Alt + Ctrl + E). Všechny viditelné vrstvy jsou nyní (2) spojeny do jedné nové. Kvůli přehlednosti přejmenuji vrstvy zároveň krátce (3) na "ostrý efekt" a "vysokofrekvenční filtr", se kterým teď ještě trochu pohraji.
Vysokofrekvenční- filtr najdeš v Filtr> Další filtry> Vysokofrekvenční. Když ho zavoláš, můžeš sem (1) přesunout doprava. To vypadá trochu podivně. Když to pak nastavím v režimu překryvu, dostanu extrémní posun barev. V kolech mám červenou, třeba v trubkách zelenou, spoustu dalších difuzních barev, to nechci.
Ale pokud pracuješ s velmi málo pixely, uvidíš, jak barva a i plocha fotky zcela zmizí, ale textura, tedy hrany, zůstane. Na to je vysokofrekvenční- filtr ideální. Snižuji tedy až sem (1), dokud ve náhledu vidím opravdu jenom hranice. A tím zcela skoro zmizí i barvy. Potvrdím to s Ok (2) …
… a nastavím režim vrstvy zde na Nasycení barvy.
Okamžitě porovnám před a po. Už jsem skutečně udělal velký krok vpřed.
Znovu to vše (1) shrnu, znovu použiju zkratku (Shift + Alt + Command + E nebo Shift + Alt + Ctrl + E). Na nové vrstvě (2) teď chci jít ještě razantnějším filtrem pro ostření s tím, že použiji filtr Zamaskovat rozmazání- (3).
Pokud tyto nastavení necháš taková, s poměrně vysokými hodnotami poloměru a síly, pak je fotka zkazena. Dokonce bych řekl, že byla téměř zkazena už před tím. Ale vždy si můžu kdykoli promíchat průhlednost vrstev a tak trochu zmírnit efekt.
Ale co mohu s Unscharf maskieren-filtrem dobře udělat, je zajistit trochu více hrany v prostředích a stínech. Nastavím práh ještě o kousek zpět, pak to nebude tak agresivní, a potvrdím to celé kliknutím na OK.
Nyní si můžeme prohlédnout zlepšení zde. To je mdlý původní obraz (1). S Ostření-filtrem skutečně perfektně doostřený (2), ale toto ostření ještě neudělá celý vzhled obrazu. Procházející-filtrem (3) teď opravdu vytáhnu poslední kousky. A Unscharf maskieren-filtr (4) mi to přebere. To však znamená, že i stěny, které byly původně velmi hladké, najednou získávají struktury. To chci zde u této fotky. Pro mě je obrázek nezničený. Pro mě je obrázek nyní texturován správně.
Pokud chci ještě zdvihnout celkový kontrast nebo přidat ještě mikrokontrasty, pak to bude zábava. Teď si tyto tři vrstvy (1) nejprve seskupím pomocí Ctrl + G nebo Command + G. Název skupiny ponechám jako „Skupina 1“ (2). Na tuto skupinu kliknu pravým tlačítkem myši a přeměním ji na Chytrý objekt (Převést na Chytrý objekt). Nyní je tu malá ikona (3). Tato skupina je nyní skryta.
Nakonec položíme třešničku na dort a přejdeme do nabídky Filtr do Kamera Raw-Filtr. V nové verzi Photoshopu je Kamera Raw integrována jako filtr. To je skvělé pro techniky ostření, pro ostří vzhledu je to samozřejmě geniální, protože zde mám tento regulátor Klarita-. Když nastavím do záporu, obraz se stane velmi mdlým, ...
... ale když jej posunu sem (1), dostanu tyto mikrokontrasty, které bych rád v obraze viděl. Celé potvrdím kliknutím na OK (2).
Když si teď zobrazím před a po, tak mám tady téměř přeostrý HDR. To vše v kombinaci dvou, tří filtrů a v tom Chytrém objektu, kde jsem pomocí Kamera Raw-Filtru zvýšil Klaritu.
Pokud chci změnit svá nastavení, mohu to snadno udělat dvojitým kliknutím na Chytrý objekt (1). Skupina je znovu viditelná (2), otevře se nový dokument zde nahoře (3).
Nyní mohu kdykoli změnit průhlednost těchto vrstev ostrosti. Snížím pro „Vrstvu 1“ (1) a u Procházející- (2) a Ostření-filtrovat (3) trochu intenzitu, uzavřu skupinu (4) a uzavřu celé (5). Zde se objeví tento dialog (6) a pokud kliknu na Uložit, aktualizuje se Chytrý objekt.
To znamená, že teď jsem tyto změny započítal do Chytrého objektu. Je to skvělé nede-struktivní řešení, jak pracovat s technikami ostření.
